Narozen 1874, zemřel 1937, italský radiotechnik a podnikatel. Pracoval na problému využití elmag. vln, v roce 1897 obdržel první patent na bezdrátový telegraf. Využitím objevů a svými vynálezy (magnet. detektor 1902, duplexní radiotelegrafie 1903, rotační jiskřiče 1904, vodorovná směrová anténa, 1905, soustava tónových jisker 1912, krátkovlnná směrová telegrafie 1916-1922) se zasloužil o rozvoj radiofonie. Obdržel Nobelovu cenu v roce 1909 za fyziku spolu s Braunem.
životopis
Guglielmo Marconiho
Guglielmo Marconi, vynálezce
rádia, se narodil v roce 1874 v Boloni. Jeho rodiče byli docela zámožní,
takže měl soukromé učitele. V roce 1894, když mu bylo dvacet let, se dočetl
o pokusech, které pár let předtím prováděl Heinrich Hertz. Tyto pokusy
jasně dokázaly existenci neviditelných elektromagnetických vln, které se
pohybují vzduchem rychlostí světla.
Marconiho okamžitě posedla myšlenka, že by se těchto vln dalo využívat k
bezdrátovému vysílání signálů na velké vzdálenosti. Tím by vznikla
spousta možností komunikace, kterou nezvládal telegraf. Touto metodou by se
napři'klad mohly vysílat zprávy na lodě na moři.
V roce 1895, po jediném roce práce, se Marconimu podařilo vyrobit fungující
přístroj. Rok nato ho předvedl v Anglii a získal na tento vynález první
patent. Brzo si založil firmu a v roce 1898 se vysílaly první "marconigramy".
Následující rok dokázal
bezdrátově vysílat zprávy přes Lamanšský průliv. I když mu byl nejdůležitější
patent udělen v roce 1900, pokračoval ve vylepšování svého vynálezu a
dostával další patenty. Roku 1901 se mu podařilo vyslat rádiovou zprávu přes
Atlantský oceán, z Anglie do Newfoundlandu.
Význam nového vynálezu se za dramatických okolností projevil v roce 1909,
když se při kolizi na moři poškodil a potopil parník Republic. Rádiová
zpráva přivolala pomoc a až na šest osob byli všichni zachráněni. Téhož
roku dostal Marconi za svůj vynález Nobelovu cenu. Další rok uspěl ve vysílání
rádiových zpráv z Irska do Argentiny na vzdálenost víc než deseti tisíc
kilometrů.
Mimochodem, všechny tyto zprávy byly vysílány Morseovou abecedou. Vědělo
se, že by se dal rádiem vysílat i hlas, ale to se vyzkoušelo až v roce
1906. Komerční rádiové vysílání začalo až počátkem dvacátých let,
ale pak jeho popularita a význam velmi rychle rostly.
Vynález, jehož patentová práva byla mimořádně cenná, se neobešel bez právních
sporů. Ty však utichly po roce 1914, kdy soud uznal jasnou prioritu Marconiho.
V pozdějších letech Marconi prováděl významný výzkum sdělování
(spojení) na krátkých vlnách a na mikrovlnách. Zemřel v Římě v roce
1937.
Protože je slavný jenom jako vynálezce, je jasné, že jeho vliv je úměrný
významu rádia a jeho přímým odvozeninám. (Marconi sice nevynalezl
televizi, ale rádio bylo jejím velmi důležitým předchůdcem.) Bezdrátové
spojení je v moderním světě samozřejmě ohromně důležité. Využívá se
k vysílání zpráv, k zábavě, k vojenským účelům, k vědeckému výzkumu,
v policejní práci a k dalším účelům. Přestože by k některým účelům
skoro stejně dobře postačil i telegraf (ten byl vynalezen o víc než půl
století dřív), pro dlouhou řadu účelů je rádio nenahraditelné. Dá se jím
vysílat do automobilů, na lodě na moři, do letadel ve vzduchu a dokonce i do
kosmických lodí. Je to jasně důležitější vynález než telefon, protože
zprávy vysílané po telefonu by se místo toho daly vysílat i rádiem, kdežto
rádiové zprávy se dají vysílat do míst, kam to telefonicky nejde.
Marconi stojí na tomto žebříčku výš než Alexander Graham Bell jednoduše
proto, že bezdrátové spojení je důležitější vynález než telefon. Edisona
jsem postavil malinko nad Marconiho kvůli obrovskému počtu jeho vynálezů, i
když ani jeden z nich není tak významný jako rádio. Protože rádio a
televize tvoří jenom malou část praktického využití teoretického díla
Michaela Faradaye a Jamese Clerka Maxwella, zdá se spravedlivé,
že by měl být Marconi zařazen podstatně níž než tito dva muži. Stejně
tak se zdá jasné, že jenom hrstka nejvýznamějších politických osobností
měla na svět tak velký význam jako Marconi, a proto je oprávněn být na
tomto seznamu hodně vysoko.