Legenda značek na elektrotechnických výkresech - Elektrická zabezpečovací signalizace

   Systém elektrické zabezpečovací signalizace slouží k detekci vniknutí  nežádoucích osob do střeženého prostoru,  monitoruje neoprávněný pohyb nežádoucích osob, sleduje sabotážní činnosti a signály o tomto narušení předává na určené místo.

   Sestává z řídícího mikroprocesorového centra - ústředny EZS, která zpracovává a vyhodnocuje veškeré stavy systému a z vstupních a výstupních zařízení.

   Vstupními zařízeními jsou v drtivé většině čidla, která detekují nežádoucí vniknutí či pohyb neoprávněných osob a sabotážní činnosti (přestřižení přívodního kabelu, násilné zničení čidla atd.) ve střeženém prostoru. O principech detekce bude publikován samostatný článek. Tyto čidla předávající analogovou informaci o pozitivní detekci a případné sabotáži ústředně.  V menších systémech jsou zapojeny přímo na ústřednu, u větších systému přes tzv. koncentrátory. Koncentrátory zpracovávají analogové informace od několika (zpravidla 8 nebo 16) čidel. Zapojují se na společnou sběrnici (nejčastěji RS485) a v datové formě komunikují s ústřednou. 

   Výstupními zařízeními rozumíme zejména sirény k vyhlašování poplachu, zařízení pro přenos signálu "poplach" na pult centrální ochrany, tiskárnu, signalizační tabla a reléové, případně tranzistorové moduly pro přenos stavů k ostatním elektrickým zařízením. Reléové a tranzistorové výstupy mohou být včleněny do koncentrátorů.

   Celý systém je možné monitorovat, ovládat a programovat z klávesnic, rozmístěných na vhodných místech. Nejběžnějí používané klávesnice zobrazují informace na několikařádkovém textovém LCD displeji, instrukce je možné zadávat přes numerickou  klávesnici s několika speciálními klávesami. 

Předkládané značky v současné době doporučuje norma ČN EN 50131-1, změna Z 1, , která obsahuje národní přílohy, částečně suplující dosud nepřevzaté části souboru norem EN 50 131. V příloze NT jsou vyznačeny doporučené schematické značky pro zákres rozvodu elektrické zabezpečovací signalizace (viz. tento článek) 

Zobrazení značek je rozděleno do osmi tabulek (vzhledem k pohodlnějšímu načítání obrázků).

Pro číslování jednotlivých komponentů na výkresech se vžil do běžné praxe následující postup. Tento v normě není zakotven.

Číslování čidel:         

0X.0Y.0Z.a,

 kde:

0X je číslo sběrnice (linky),

0Y je číslo (adresa) koncentrátoru na sběrnici,

0Z je číslo (vstupní nebo výstupní) smyčky na sběrnici,

"a" je písmenovým poředím označeno pořadí komponentu na smyčce (uvedeno pouze v případě, je-li na smyčce zapojeno více komponentů).

Číslování komponentů na sběrnici (klávesnic a koncentrátorů):      

0X.0Y,

 kde:

0X je číslo sběrnice (linky),

0Y je číslo (adresa) koncentrátoru, klávesnice nebo ostatního komponentu na sběrnici.