Projektanti si již zvykli.
Moje zkušenost, podložená bývalou dozorovou činnosti, říká, že řada projektantů uvedenou normu spojuje jen s vnějšími vlivy, ač v samotném poli titulní strany normy, vyhrazeném jejímu názvu, se nemluví o vnějších vlivech, ale o stanovení základních charakteristik (elektrických zařízení).
Připomenu, že charakteristikami, které musí projektant zahrnout do projektu elektrického zařízení, představujícího dokumentování výběru elektrického zařízení, jeho instalaci a v neposlední míře rovněž i výběr způsobu ochrany pro zajištění bezpečnosti, jsou:

1. účel, ke kterému se má zařízení užívat, jeho základní uspořádání a zdroje,
2. vnější vlivy, kterým bude zařízení v průběhu provozování podle zadaných podmínek vytaveno,
3. vzájemná slučitelnost předmětů a zařízení navrhovaných, ať již zadavatelem projektu nebo jím samotným a
4. podmínky údržby projektovaného zařízení.

Jak se s nimi projektanti vypořádávají? Jak kdo (díky novele Živnostenského zákona, která projektování elektrických zařízení zařadila mezi volné živnosti, s odkazem na § 25 zákona nevyžadující prokazování odborné ani jiné způsobilosti!) a jak kdy.
Těm, co nějakou způsobilost mají (způsobilost podle § 10 vyhl. č. 50/1978 Sb. Živnostenské úřady dnes nezajímá) nečiní vyhovět první charakteristice problémy. Vyhovět vnějším vlivům jako druhé charakteristice je již někdy složitější. Vzájemné slučitelnosti bývá až na vyšší harmonické bez problémů (pozor stará ČSN 33 2000-5-51:1996 znala na rozdíl od vydání z roku 2000 jen AM1 a dnes máme AM-1-1 až AM-1-3)¹ . A pokud jde o vyhovění podmínkám údržby, platí ve většině případů posuzování projektových dokumentací: „hledej jehlu v kupce sena“.
Věřím, že nikdo nebude pochybovat o tom, že do podmínek údržby elektrických zařízení nutně patří i provádění jejich pravidelných revizí. S tím si však řada projektantů příliš hlavu neláme a v průvodní zprávě to odbude konstatováním, že pravidelné revize se provádí podle ČSN 33 1500. Nejenže touto větou pomíjí již dvě v tomto směru provedené změny citované normy (tiskové změny *1 8.96 a *Z2 4.00), ale staví budoucího provozovatele (ne každý má a musí mít v řadách svých zaměstnanců příslušné odborníky) do situace, kdy si mnohdy neví rady, jaké lhůty pravidelných revizí zvolit, když v Tab. 1 nenajde to, co by tam asi podle Protokolu o určení vnějších vlivů hledal a co jim dříve nabízela.
Pokusil jsem se odpověď na položenou otázku již v publikaci Vnější vlivy a předpisy související s vnějšími vlivy na elektrická zařízení, a v situaci, kdy se na obzoru jeví v důsledku připravovaného vydáním nové ČSN 33 2000-6-61 nutnost provedení změny ČSN 33 1500 předkládám tento svůj pohled na otázku porovnání lhůt pravidelných revizí podle Tab. 1 ČSN 33 1500 s určenými vnějšími vlivy.
Při porovnávání v této chvíli vycházím již z posledního vydání ČSN 33 0300 z roku 1988 a pro níže uvedené vnější vlivy mně srovnáním (uvádím jako analogie s konkrétním článkem této normy) vychází následující lhůty pravidelných revizí:

AA Teplota okolí (321.1)

Při zaručeném dodržení uvedených podmínek:
5 let pro AA3, bude-li pro daný rozsah teplota vzduchu trvale nad -10°C a přitom nebude v průměru za 24 hodin nižší než –5°C - analogie s 3.1.2 a 3.2.1,
5 let pro AA4 a AA5, bude-li pro daný rozsah teplota vzduchu trvale pod max. +40°C a přitom nebude v průměru za 24 hodin vyšší než +35°C - analogie s 3.1.2 a 3.2.2,
5 let pro AA7, bude-li pro daný rozsah teplota vzduchu v rozmezí nad -10°C, přitom nebude v průměru za 24 hodin nižší než –5°C a pod max. +40°C a přitom nebude v průměru za 24 hodin vyšší než +35°C - analogie s 3.1.2, 3.2.1 a 3.2.2.

Jinak pro AA1 až AA8

s plným využitím rozsahu dané teplotní třídy, kdy hrají roli minimální a maximální hranice teplot, platí 3 roky.

AB Atmosférické podmínky v okolí (321.2)

4 roky pro AB1 až AB3 a pro AB6 a AB8, jedná-li se o vnější (venkovní) prostory, bez ohledu na teploty a relativní či absolutní vlhkost vzduchu² - analogie 4.1.1 případně 4.1.2.

Při zaručeném dodržení uvedených podmínek:

5 let pro AB3 a vnitřní prostor, bude-li pro daný rozsah teplota vzduchu trvale nad -10°C a přitom nebude v průměru za 24 hodin nižší než –5°C - analogie s 3.1.2 a 3.2.1,
5 let pro AB5 a vnitřní prostor, bude-li pro daný rozsah teplota vzduchu trvale pod max. +40°C a přitom nebude v průměru za 24 hodin vyšší než +35°C - analogie s 3.1.2 a 3.2.2,
3 roky pro vnitřní prostory s AB1 až AB7 a plným využitím rozsahu dané teplotní třídy, kdy hrají roli minimální a maximální hranice teplot.

AC Nadmořská výška (321.3)

Lhůty pravidelných revizí ČSN 33 1500 neuváděla.

AD Výskyt vody (321.4)

1 rok pro AD2 až AD8 - analogie 3.2.4. Pro AD6 až AD8 nebyl v ČSN 33 0300:1978 ekvivalent,
4 roky pro AD 4 ve venkovním prostoru, kdy jde o vodu z deště - analogie 4.1.1,
5 let pro AD1 - analogie 3.1.1.

AE Výskyt cizích pevných těles (321.5)

3 roky pro AE2 až AE6 - analogie 3.2.7,
5 let pro AE1,
4 roky pro AE1 a venkovní prostor.

AF Výskyt korozívních nebo znečišťujících látek (321.6)

1 rok pro AF4 - analogie 3.2.6,
3 roky pro AF3 - analogie 3.2.5,
4 roky pro AF2 - analogie 4.1.1 a 4.1.2, 5 let pro AF1.

AG Ráz (321.7.1)

2 roky pro AG3 - analogie 3.2.8, jinak 5 let.

AH Vibrace (321.7.2)

2 roky pro AH3 - analogie 3.2.8, jinak 5 let.

AJ Ostatní mechanická namáhání (321.7.3)

Lhůty pravidelných revizí ČSN 33 1500 neuváděla.

AK Výskyt rostlinstva nebo plísní (321.8)

3 roky pro AK2 - analogie 3.2.9, jinak 5 let.

AL Výskyt živočichů (321.9)

3 roky pro AL2 - analogie 3.2.9, jinak 5 let.

AM Elektromagnetická, elektrostatická nebo ionizující působení (321.10)

Lhůty pravidelných revizí ČSN 33 1500 neuváděla.

AN Sluneční záření (321.11)

ČSN 33 1500 přímo neuváděla, ale bude-li se jednat o:
1. vnější (venkovní) prostředí, lze říci, že půjde vždy o lhůtu 4 let - analogie 4.1.1 a 4.1.2,
2. vnitřní prostředí, pak se vliv slunečního ozáření AN2 a AN3 promítá do volby odpovídající třídy vnějšího vlivu AB.

AP Seismické účinky (321.12)

Lhůty pravidelných revizí ČSN 33 1500 neuváděla.

AQ Úder blesku (321.13)

Třídy tohoto vnějšího vlivu se nepromítají do lhůt pravidelných revizí el. zařízení podle ČSN 33 1500, mají význam pouze pro revize hromosvodní ochrany.
Platí:
2 roky pro AQ1 až AQ3 u objektů s prostory s prostředím nebezpečím výbuchu nebo požáru (vnější vlivy BE3 a BE2) a u objektů konstruovaných ze stavebních hmot stupně hořlavosti C1, C2 a C3 - viz vnější vliv CA2, 5 let pro ostatní druhy objektů.

AR Pohyb vzduchu (321.14)

Lhůty pravidelných revizí ČSN 33 1500 neuváděla.

AS Vítr (321.15)

ČSN 33 1500 přímo neuváděla, ale protože se jedná o vnější (venkovní) prostředí, lze říci, že půjde vždy o lhůtu 4 let - analogie 4.1.1 a 4.1.2.

BA Schopnost osob (322.1)

Zde je třeba rozlišovat s přihlédnutím k umístění elektrického zařízení:
a) podle ČSN 33 2140
2 roky pro BA2 a BA3 v nemocnicích a pečovatelských zařízeních,

b) podle ČSN 33 1500
2 roky pro BA1 v případě objektů určených ke shromažďování více jak 250 osob ,
3 roky pro BA2 v jeslích, mateřských školách a ve školách,
5 let pro BA4, BA5 a BA1 (nejedná-li se o případ objektů určených ke shromažďování více než 250 osob3).

BB Elektrický odpor lidského těla (322.2)

Lhůty pravidelných revizí ČSN 33 1500 neuváděla.

BC Dotyk osob s potenciálem země (322.3)

Lhůty pravidelných revizí ČSN 33 1500 neuváděla.

BD Podmínky úniku v případě nebezpečí (322.4)

Zde je třeba rovněž rozlišovat s přihlédnutím k umístění elektrického zařízení:
2 roky pro BD3 (pro kina skupin KT1 až KT3) a (pro divadla kategorií K1 - K3 s počtem sedadel 250 a více),
2 roky pro BD4 a prostory určené ke shromažďování více jak 250 osob³, jinak 5 let.

BE Povaha zpracovávaných nebo skladovaných materiálů (322.5)

BE2 Nebezpečí požáru
Pro BE2N1, BE2N2 a BE2N3 2 roky - analogie 3.3.1, 3.3.2 a 3.3.3.

BE3 Nebezpečí výbuchu

BE3N1 Nebezpečí výbuchu hořlavých prachů 2 roky - analogie 3.4.1.

BE3N2 Nebezpečí výbuchu hořlavých plynů a par

max. 3 roky - viz podmínka čl. 4.3.2 ČSN EN 60 079-17 (33 1530).

BE3N3 Nebezpečí výbuchu výbušnin

2 roky - analogie 3.4.3.

CA Stavební materiály (323.1)

2 roky pro revize el. zařízení objektů nebo jejich částí provedených ze stavebních hmot stupně hořlavosti C2 a C3. Vnější vliv CA2 se promítá rovněž do lhůt revizí hromosvodů na budovách konstruovaných ze stavebních hmot stupně hořlavosti C1, C2, C3 - viz vnější vliv AQ.

CB Konstrukce budovy (323.2)

Lhůty pravidelných revizí podle ČSN 33 1500 norma přímo neuváděla, ale pozor, pro CB2 bude směrodatným umístění el. zařízení ve výškových budovách – budovy se zvýšeným rizikem ohrožení osob, ať již to jsou kterékoliv objekty uvedené pod písmenem b) ve kterémkoliv bodu 1. až 3. v Tab. 1. ČSN 33 1500.

Na závěr ještě poznámku a důležité upozornění.

Poznámka:
Tam, kde u konkrétní kategorie vnějšího vlivu uvádím: „Lhůty pravidelných revizí ČSN 33 1500 neuváděla“ budou pro určení lhůty pravidelných revizí rozhodující zbývající vnější vlivy uplatňující se v daném prostoru.

Upozornění:
U elektrických zařízení v kompetenci ČBÚ - platí od 1. dubna 2002 Vyhláška Českého báňského úřadu o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem č. 75/2002 Sb. Podle této vyhlášky se pro:
provoz elektrického zařízení třídy A se vydává řád prohlídek, údržby a revizí, kterým se určí
a) jednotlivé úkony prohlídek, zkoušek a údržby včetně preventivní údržby s přihlédnutím k požadavkům výrobce jednotlivých elektrických zařízení obsažených v jejich průvodní dokumentaci, k ustanovením technických norem a k provozním podmínkám elektrických zařízení,
b) pravidelnost provádění těchto úkonů,
c) způsob evidence výsledků prohlídek, zkoušek a zjištěných a odstraněných závad při provozu a údržbě elektrického zařízení v provozní knize,
d) lhůty pravidelných revizí.

¹) POZOR  „Nová“ ČSN 33 2000-5-51 nahrazující původní normu z července 1996 platí již od 1. června 2000. Norma je rozšířena o podrobnější třídění v oblasti elektromagnetických, elektrostatických a ionizujících vlivů. Dále je doplněna národní přílohou, která je označena písmenem „K“ za písmenem „N“ a Tabulkou 51ANK.

²) POZOR na vzájemnou závislost teploty vzduchu, relativní vlhkosti vzduchu a absolutní vlhkosti vzduchu - viz grafy pro jednotlivé třídy AB1 - AB8 v příloze B ČSN 33 2000-3

³) POZOR podle § 3 písm. e) vyhl. Ministerstva pro místní rozvoj č. 137/1998 Sb. je stavba pro shromažďování většího počtu osob, stavba s alespoň s jedním prostorem určeným pro shromáždění nejméně 200 osob, v němž na jednu osobu připadá půdorysná plocha menší než 4 m² (konferenční sály, divadla, kina, koncertní síně, taneční sály, sportovní haly, tribuny apod.)