Zákon č. 174/1968 Sb. o státním odborném dozoru nad bezpečností práce v platném znění upravuje provádění revizí vyhrazených elektrických zařízení v obecné podobě. Tento zákon také předepisuje, že organizace a podnikající fyzické osoby zajistí při uvádění do provozu a při provozování vyhrazených technických zařízení bezpečnostní opatření a provedení prohlídek, revizí a zkoušek ve stanovených případech.

Na tento zákon navazuje řada vyhlášek. Vezmeme si vyhlášku č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti. Zde jsme opět v obecné poloze.

Legislativní úpravou byla oddělena výroba od provozu a od montáží a dochází tak k postupným změnám v normativním, ale i legislativním nastavení způsobu kontrol. Každý dokument hovoří jinou řečí (revize, zkoušky, prověřování atd. jak se to různě nazývá). Ve své podstatě se jedná pořád o tutéž činnost, ale rozsah a způsob se speciálně upravuje pro jeden každý typ zařízení a stejně se upravují i potřebné kvalifikace. Ptám se, může univerzální revizní technik při „revizi“ strojního zařízení předvést vyšší znalost zařízení, než servisní pracovník specializovaný na konkrétní strojní zařízení?

Přes všechny tyto úvahy ale neustále ve veřejnosti přežívá názor, že si z předpisu vyberu tu správnou pasáž a tu budu neustále vnucovat „neznalým provozovatelům“ a čekat že budou spokojeni, když dostanou nějaký papír o revizi a hlavně, že zaplatí. Tento postup je ale do budoucna neudržitelný.

Jak tedy postupovat v oblasti ověřování a kontrol strojních zařízení?

Provádění kontrol, prohlídek a revizí samozřejmě řeší mnoho zákonů, které konečně přesunují do popředí bezpečnost zařízení.
Základním předpisem je samozřejmě Zákoník práce (262/2006 Sb. v platném znění) a na něj navazující nařízení vlády. Zde můžeme citovat:

Zákoník práce – číslo 262/2006 Sb.
§102 (2) Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

§102 (3) Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle prováděcího právního předpisu.

§349 (1) Právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.

V této části zákoníku práce jsou ve všech pádech skloňována rizika spojená s provozem zařízení, tj. všech částí včetně (to je elektrická, mechanická, hydraulická, pneumatická atd.) Bližší upřesnění pro strojní zařízení můžeme najít v nařízení vlády číslo 378/2001 Sb. (je ekvivalentem EEC/95/63 – Směrnice o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při používání pracovního zařízení při práci, Směrnice pozměňující směrnici 89/655/EHS).

Nařízení vlády č. 378/2001 Sb.
§4 (1) Kontrola bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentace výrobce. Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem.

§4 (2) Zařízení musí být vybaveno provozní dokumentací. Následná kontrola musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak.

§4 (3) Provozní dokumentace musí být uchovávána po celou dobu provozu zařízení.

Zde v části §4 (2) jsou jasně stanoveny podmínky kontrol 1x za 12 měsíců.

Co je tedy provozovatel z hlediska BOZP povinen:

1. instalovat stroj podle technické dokumentace dodané výrobcem,
2. provést kontrolu bezpečnosti provozu stroje před jeho uvedením do provozu a dále v termínech stanovených v průvodní dokumentaci výrobce, u starších strojů stanovit termíny v místním provozním bezpečnostním předpisu
3. provést revizi napojení stroje na příslušný rozvod ve smyslu ČSN 33 2000-6:2007
4. pravidelné kontroly stroje provádět nejméně 1x za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem (NV 371/2000 Sb.)
5. zajistit bezpečný přístup obsluhy ke stroji a dostatečný manipulační prostor
6. identifikovat a vyhodnotit rizika spojená s prací na stroji v daných podmínkách
7. vybavit stroj ochranným zařízením tam, kde existuje riziko kontaktu s pohyblivou částí stroje
8. označit ovládače, udržovat je v čistotě a chránit před zneužitím, uzamčení hlavního vypínače ve vypnuté poloze
9. kontrolovat funkčnosti sdělovačů
10. osvětlení pracovního prostoru stroje

Z výčtu (samozřejmě ne všech) povinností vplývá, že pro provozovatele nemůže být v žádném případě dostačující „revize elektrického zařízení pracovního stroje“, tak jak je v současné době předkládána. Musí zde existovat další „revize“ na stroj a lov oblasti hydrauliky, pneumatiky, kontroly krytů atd. Nemůžeme říci, že vysokotlaký olej, nebo vzduch je méně nebezpečný než elektřina použitá na stroji. Vždyť ve většině případů se tyto energie vzájemně doplňují a podporují.
Z těchto důvodů je tedy nutné provést komplexní ověření a zkoušky a ne jen „revize elektrického zařízení stroje“, tak jak se to všude dělá.
Závěrem bych si ještě dovolil upřesnění týkající se tvrzení z revizních zpráv, kdy je vždy uvedeno podle jaké normy je revize prováděna. Nebudu vytvářet komentáře, ale budu citovat.

ČSN 33 1500:1990 (Z1 až Z4) – revize elektrických zařízení
Tato norma je základní normou pro provádění revizí elektrických zařízení ve smyslu ČSN 33 0010 a zařízení pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny (dále jen elektrická zařízení).
Tato norma platí pro všechna elektrická zařízení, která mohou ohrozit lidské zdraví, užitková zvířata nebo majetek a okolní prostředí za stanovených podmínek provozu elektrickým proudem nebo napětím nebo jevy vyvolanými účinky elektřiny, pokud jiné národní normy ČSN nebo právní předpisy nestanoví pro zvláštní případy odlišné požadavky.1)
Pro provádění revizí elektrických instalací v budovách se používá ČSN 33 2000-6:2007.

5 POSTUP PROVÁDĚNÍ REVIZE

Postup provádění revize musí být stanoven tak, aby prohlídkou a zkoušením byl ověřen stav elektrických zařízení z hlediska základních požadavků bezpečnosti, které jsou na ně kladeny, tj. zda je zajištěno, že osoby a majetek budou přiměřeně chráněny před nebezpečími, která mohou elektrická zařízení způsobovat. Postup revizí elektrických instalací, pro něž platí soubor ČSN 33 2000 Elektrické instalace budov je uveden v ČSN 33 2000-6:2007.
Pro postup revizí elektrických zařízení připojovaných na elektrické instalace objektů (jako součást výrobních a pracovních prostředků a zařízení, např. strojních zařízení, zdvihacích zařízení, zařízení pro plynulou dopravu nákladů, průmyslových robotů apod.) platí průvodní dokumentace výrobce nebo dodavatele zařízení. K takovémuto ověření mohou být přizváni příslušní specialisté.
Pro zařízení, která se uplatňují při zkoušení, měření nebo sledování činnosti prostředků ochrany platí soubor ČSN EN 61557.

ČSN 33 2000-6:2007 – revize
6.1 Rozsah platnosti
Tato část harmonizačního dokumentu HD 60364 stanoví požadavky pro výchozí a pravidelnou revizi elektrické instalace.

Kapitola 61 stanoví požadavky na výchozí revizi prováděnou prohlídkou a zkouškami elektrické instalace, aby se, pokud je to rozumně možné, rozhodlo, zda byly splněny požadavky ostatních částí HD 60364 a požadavky na provedení zprávy o výsledcích výchozí revize. Výchozí revize se provádí po dokončení nové instalace nebo po dokončení doplněných částí nebo po dokončení změn již existující instalace.
Kapitola 62 stanoví požadavky na pravidelnou revizi elektrické instalace, aby se, pokud je to rozumně možné, rozhodlo, zda instalace a veškeré její součásti jsou z hlediska užití instalace v uspokojivém stavu, a požadavky na provedení zprávy o výsledcích pravidelné revize.

NB.2 Rozsah platnosti normy a související právní předpisy
Norma samotná je podkladem, který v souvislosti s konkrétními podmínkami uvádění do provozu a provozování elektrických instalací uvádí způsob plnění příslušných právních předpisů. Norma platí pro výchozí revize elektrických instalací, tj. sestav vzájemně spojených elektrických zařízení (elektrických předmětů), které mají koordinované charakteristiky, sloužící k plnění jednoho nebo několika určených úkolů (viz 826-10-01 ČSN IEC 60050-826).

NB.2.1 Elektrické instalace a elektrická zařízení z instalace napájená
Norma neplatí pro revize připojených elektrických zařízení, a to přesto, že revize připojených elektrických i dalších technických zařízení může být s revizí elektrických instalací spojena. V řadě případů je bezpečnost technických zařízení (strojních zařízení, zdvihacích zařízení, zařízení pro plynulou dopravu nákladů, průmyslových robotů apod.) připojovaných na elektrickou instalaci budov zajišťována elektrickými předměty a/nebo sestavou vzájemně spojených elektrických předmětů s koordinovanými charakteristikami. Ke koordinaci funkce elektrických předmětů může sloužit i příslušné programové vybavení. U takového „elektrického vybavení" sloužícího k plnění jednoho nebo několika úkolů k zajištění bezpečnosti, se rovněž ověřuje, zda osoby a majetek jsou přiměřeně chráněny před nebezpečími neelektrického charakteru, která mohou tato zařízení způsobovat v důsledku jeho nedostatečné nebo vadné funkce"'.

Závěrem si vytáhneme, co z těchto citací vyplývá:

Norma ČSN 33 1500:1990 (Z1 až Z4) slouží pouze pro revize zařízení mimo vnitřní instalace (venkovní rozvody, přípojky atd.)

Norma ČSN 33 2000-6:2007 slouží pro vnitřní instalace bez připojovaných zařízení.

ČSN 33 2000-6-61 ed. 2:2004 je pouze dobíhající do 2009.09.01a je plně obsažena v předcházejících normách.

Ostatní (připojované) zařízení se posuzuje podle norem k tomu určených (ČSN EN 60204-1, ČSN 33 1600, ČSN 33 1610 atd.).

Podrobným rozborem těchto norem se můžeme zabývat zase v jiném příspěvku.

Ing. Josef Vozobule