LPE: Pravidla pro elektrotechniku v roce 2006 (1/8)

Pravidla pro elektrotechniku v roce 2006 – Nové a připravované technické normy v dané oblasti a ČSN pro označování kabelů a vodičů

Úvod
Při vymezení oblasti působnosti základních elektrotechnických norem, jež tvoří pravidla pro elektrotechniku (dříve předpisové normy), vycházíme z rozsahu působnosti technické normalizační komise TNK 22 „Elektrotechnické předpisy“ a ze zařazování ČSN do tříd.

Rozsah působnosti TNK 22 „Elektrotechnické předpisy“, který vymezuje elektrotechnické normy v oblasti elektrotechnických předpisových norem, se odvíjí od mezinárodní spolupráce v IEC (Mezinárodní elektrotechnická komise) a CENELEC (Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice). Zahrnuje tyto technické komise (TC) a subkomise (SC, SR):

• IEC TC 16 (CENELEC SR 16) Základní a bezpečnostní principy pro styk člověk-stroj, značení a identifikace,
• IEC SC 28A (TC 109) (CENELEC SC 28A) Koordinace izolace,
• IEC TC 64 (CENELEC TC 64, SC 64A, SC 64B) Elektrické instalace v budovách,
• IEC TC 44 (CENELEC TC 44) Bezpečnost strojního zařízení. Elektrotechnická hlediska,
• IEC TC 70 Stupně ochrany krytem,
• CENELEC BTTF 62-3 Provoz elektrických zařízení,
• CENELEC BTTF 95-1 Kontrola elektrických zařízení (instalací) v bytech,
• CENELEC TC 218 Kvalifikace smluvních partnerů pro elektrická zařízení.

POZNÁMKA 1
Podle zařazování do tříd jsou to především elektrotechnické normy, které jsou zařazovány do třídy 33.

POZNÁMKA 2
Základní předpisové normy (nyní pravidla pro elektrotechniku) pro elektrická zařízení a elektrické instalace, které tvoří jádro elektrotechnických předpisů, jsou vytvářeny v rámci technické komise IEC TC 64 a do evropské normalizace jsou zaváděny technickou komisí CENELEC TC 64A a TC 64B. Tyto normy jsou pro elektrické instalace v IEC označeny IEC 364 (IEC 60364), v rámci CENELEC HD 384 (nově HD 60364), a do soustavy ČSN jsou zaváděny jako ČSN 33 2000.

Přistoupení České republiky k Evropské unii v květnu 2004, které proběhlo na základě výsledku referenda, uzavřelo důležitou etapu v oblasti technické normalizace. Musíme si konečně uvědomit, že jsme součástí „Evropského prostoru“ a musíme se s touto skutečností vyrovnat ve všech oblastech našeho života, tedy i v oblasti technické normalizace. Při tvorbě technických norem musí Český normalizační institut tuto skutečnost plně respektovat i při tvorbě předpisových norem.

Jak je známo, ČR je od roku 1997 plnoprávným členem CENELEC (Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice) a CEN (Evropský výbor pro normalizaci). Z plnoprávného členství, mimo jiné, vyplývá i povinnost přejímat všechny evropské normy do soustavy národní normalizace bez ohledu na skutečnost, zda ČR s návrhem evropské normy souhlasila či ne.

Zájmy České republiky v mezinárodních a evropských normalizačních organizacích zastupuje od roku 1998 Český normalizační institut (ČNI). Ten byl 1. září 1997 v souladu se zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky pověřen Ministerstvem průmyslu a obchodu tvorbou a vydáváním českých technických norem (ČSN).
V rámci elektrotechniky se jedná především o následující organizace: IEC, CENELEC a ETSI.

Mezinárodní elektrotechnická komise (IEC)
IEC - Mezinárodní elektrotechnická komise (International Electrotechnical Commission) se sídlem v Ženevě, byla založena v roce 1906. IEC je světovou organizací, která vypracovává a publikuje mezinárodní normy IEC a jiné druhy dokumentů (technické specifikace - TS, technické zprávy - TR, technické dohody průmyslu - ITA a veřejně dostupné specifikace - PAS) v oblasti elektrotechniky a elektroniky.
Členy IEC jsou národní elektrotechnické komitéty z více než 60 zemí. Existují dvě formy účasti na pracích IEC. Plné členství dává možnost se plně účastnit mezinárodních normalizačních činností. Přidružené členství umožňuje omezenou účast zemí s omezenými finačními zdroji. Přidružení členové mají status pozorovatele a mohou se účastnit všech zasedání IEC. Nemají právo hlasovat. Přejímání mezinárodních norem není povinné.

Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC)
CENELEC - Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (European Committee for Electrotechnical Standardization) se sídlem v Bruselu (zkratka je odvozena z francouzského názvu Comité Européen de Normalisation Electrotechnique) byl založen v roce 1973. CENELEC je nezisková organizace, registrovaná podle belgických zákonů, zabývající se tvorbou evropských norem (EN), evropských specifikací (ES), harmonizačních dokumentů (HD), předběžných evropských norem (ENV), technických zpráv (TR), specifikací CECC (Výboru CENELEC pro elektronické součástky).

Členy CENELEC jsou národní elektrotechnické komitéty: Belgie, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska.

Dále existuje kategorie přičleněných organizací, tvořených národními elektrotechnickými komitéty těchto zemí: Bosna-Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Rumunsko, Turecko a Ukrajina.

Členové CENELEC mají mimo jiné povinnost zavádět EN obvykle do 6 měsíců od data zpřístupnění do národních norem a zrušit národní normy, které jsou s nimi v rozporu, notifikovat pravidelně národní normy zavádějící EN a notifikovat záměr na vypracování nové národní normy nebo revizi stávající národní normy.

Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích (ETSI)
Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích (ETSI) se sídlem v Sophia Antipolis (Francie) byl založen v roce 1988. ETSI je neziskovou organizací, jejímž posláním je vypracovávat normy ETSI EN (telekomunikační řady), normy ETSI ES (normy nižší úrovně), technické specifikace (ETSI TS) technické zprávy (ETSI TR) a pokyny ETSI (ETSI EG) v oblasti telekomunikací a elektronických komunikací.
Na základě výše uvedených skutečností pro přejímání evropských a mezinárodních norem i pro tvorbu ČSN je nutné vzniklé úkoly řešit i v roce 2006 podle určené priority.

Podle povahy se úkoly dělí na tři základní skupiny:

1. Přejímání evropských a mezinárodních norem formou ČSN EN (HD, ETS, ISO, IEC) v pořadí priorit:

   a) evropské normy EN a harmonizační dokumenty HD mandátové a harmonizované (navazující na směrnice EU);
   b) evropské a mezinárodní normy, na něž jsou odkazy v přejímaných mandátových a harmonizovaných EN a HD;
   c) evropské telekomunikační normy (ETS) schválené ve veřejném hlasování;
   d) ostatní EN a HD vydané po roce 1985 (tj. v období "nového přístupu", zejména EN a HD nově ratifikované);
   e) mezinárodní normy ISO/IEC z obecně technických a průřezových oblastí tam, kde je zdůvodněna potřeba a kde se nepředpokládá (podle technických programů CEN/CENELEC) převzetí EN nebo HD;
   f) ostatní důležité evropské a mezinárodní normy vyplývající ze zdůvodněných potřeb jednotlivých zájmových sfér. 

2. Úkoly mezinárodní spolupráce pro přípravu a projednávání evropských a mezinárodních norem jako součást tvorby ČSN.
3. Tvorba ČSN vyplývající z národních potřeb a z hledisek zachování funkčnosti fondu ČSN.

Pozn. Vzhledem k tomu, že tvorba ČSN vyplývajících z národních potřeb představuje jenom několik procent z celkové tvorby, zařazování bezpečnostních požadavků do technických norem (v oblasti elektrotechniky) se reguluje již v rámci tvorby mezinárodních norem IEC a evropských norem EN (popř. harmonizačních dokumentů HD).

...pokračování

Přednáška je v celé verzi součástí "Sborníku přednášek LPE číslo 19", který lze objednat za cenu 150,-Kč + dobírka.

Objednávku lze pohodlně vyřídit níže uvedeným formulářem.