Ochrana před nebezpečným dotykem živých částí

Kontrola ochran elektrických zařízení pracovních strojů ve vazbě na novou řadu ČSN 33 2000-4-41 ed.2. Porovnání ČSN EN 60204-1 ed.2 s ČSN 33 2000-4-41 ed.2

V červnu roku 2007 vyšla v novém vydání ČSN EN 60204-1 ed.2. Tak jako téměř všechny normy, tak i tato norma obsahuje několik důležitých změn oproti předcházejícímu vydání. Tématem této přednášky je „Kontrola ochran elektrických zařízení pracovních strojů ve vazbě na ČSN 33 2000-4-41 ed.2“, která vyšla v srpnu minulého roku. Tato norma ve své druhé edici (ale v třetím vydání) přinesla z hlediska „Ochrany před nebezpečným dotykovým napětím“ poměrně velké množství změn, které se musí projevit i v normách, které s touto problematikou souvisí. To je i případ normy ČSN EN 60204-1 ed.2. Ochrana před úrazem elektrickým proudem je v této normě řešena v kapitole č.6. a také v kapitole č.18 „Ověřování“.

V úvodu kapitoly č.6 ČSN EN 60204-1 ed.2 (dále jen normy) se uvádí, že elektrická zařízení musí zajišťovat ochranu před úrazem elektrickým proudem při:

• Dotyku živých částí
• Dotyku neživých část

Z pohledu terminologie a výkladu ČSN 33 2000-4-41 ed.2 se jedná o uplatnění opatření pro zajištění základní ochrany (dříve specifikována jako ochrana před dotykem živých částí) a pro zajištění ochrany při poruše (dříve specifikována jako ochrana před dotykem neživých částí).

Ochrana před nebezpečným dotykem živých částí:
V novém vydání normy ČSN EN 60 204-1ed.2 zůstaly požadavky na ochranu před dotykem živých částí (základní ochrana) téměř stejné jako v prvním vydání této normy.

Ochrana kryty
Dle ČSN 33 2000-4-41 ed.2 se jedná o jeden z prostředků základní ochrany (příloha A, čl.A.2 „Přepážky nebo kryty“). Při kontrole této ochrany je nutné zejména zkontrolovat, zda ochrana plní svojí základní funkci, to znamená že je zcela zabezpečeno, že při běžné činnosti nedojde k dotyku s živými částmi elektrické instalace pracovního stroje pod napětím. Dle ustanovení normy je možné kryt otevřít pouze za pomoci nástroje nebo klíče, což vlastně zajišťuje, že se k živým částem mohou dostat pouze osoby s elektrotechnickou kvalifikací nebo osoby poučené. Při prohlídce zařízení, která je součástí kontroly stroje, je nutné zkontrolovat, že se tyto kryty dají opravdu odstranit pouze pomocí speciálních nástrojů a nářadí (např. speciální kličky, nástrčkové a imbusové klíče apod.). Dalším bodem při kontrole ochrany krytem je nutné posoudit, zda předepsané krytí (IP kód) odpovídá zjištěnému stavu. Prakticky to znamená, že je nutné důsledně zkontrolovat, že např. těsnění na dvířkách rozváděče, který je součástí pracovního stroje, není porušené, rozpraskané nebo jestli jeho část nechybí. Z praktického hlediska je toto poměrně častý nedostatek, který zjišťuji při kontrole/revizi elektrického zařízení stroje. Možná si někdo může pomyslet, že zde zdůrazňuji něco, co je zcela jasné a není nutné se o tom vůbec zmiňovat. Naopak si myslím, že je důležité na toto upozornit, a to z jednoho prostého důvodu. Při kontrole/revizi EZ rozsáhlé pracovní linky musí kontrolující odborník (např. revizní technik) provést tolik kontrolních úkonů, dle požadavků ČSN EN 60439-1 ed.2, že například kontrola „těsnění“ může být lehce opominuta, a to jistě ne proto, že by to byl záměr, ale prostě proto, že v danou chvíli je důležitější provést spoustu jiných úkonů (viz moje přednáška „Základní požadavky pro vytvoření protokolu o vstupní prohlídce elektrického zařízení stroje“). Tímto se dostávám k druhému důležitému požadavku při ochraně krytem, a to je hodnota krytí IP, která je předepsaná v hodnotě nejméně IP2X nebo IPXXB u živých částí, u nichž je pravděpodobnost dotyku při seřizování nebo nastavování přístrojů určených pro takové operace, zatímco je zařízení stále pod napětím (jiné ŽČ na vnitřní straně musí být chráněny před nebezpečným dotykem stupněm ochrany nejméně IP1X nebo IPXXA). V kapitole č.11.3 (Řídící systémy – stupně ochrany krytem) se v poznámce uvádí některé příklady aplikací, spolu se stupněm ochrany krytem poskytovaných v typických případech.

Ochrana pomocí izolace živých částí
V nové ČSN 33 2000-4-41 ed.2 již nenajdete rozdělení druhu izolací tak, jak jsme tomu byli zvyklý v předcházejícím vydání (izolace základní, přídavná, dvojitá, zesílená, mezi obvody, vzdušné vzdálenosti a povrchové cesty). V normě ČSN EN 60204-1 ed.2 (čl.6.3.2) se hovoří, že ŽČ chráněné izolací musí být úplně zakryty izolací, která může být odstraněna pouze poškozením. Tato definice je zcela totožná s definicí uvedenou v ČSN 33 2000-4-41 ed.2 (příloha A, čl.A.1 „Základní izolace ŽČ). Při kontrole elektrické instalace pracovních strojů však narazíme i na jiné druhy izolace, než je izolace základní. Například na izolaci dvojitou nebo zesílenou, což je z hlediska ČSN 33 2000-4-41 ed.2 jedno ze základních ochranných opatření. Při kontrole dvojité izolace je opravdu bezpodmínečně nutné zkontrolovat, že izolace není někde porušena, a že svojí funkci při ochraně před dotykem splňuje.

Ochrana před zbytkovým napětím
Živé části, které mají po odpojení elektrického napájení zbytkové napětí větší než 60V, musí být vybity na hodnotu 60V nebo nižší během 5s po odpojení napájecího napětí, za předpokladu, že tato rychlost vybíjení nenarušuje správnou funkci zařízení. Tato ochrana úzce souvisí s opatřeními základní ochrany, konkrétně s ochranou kryty nebo přepážkami (ČSN 33 2000-4-41 ed.2, příloha A, čl.A.2), kde se uvádí, že jestliže za přepážkami nebo uvnitř krytů jsou instalována zařízení, na kterých mohou po té, co byla odpojena, zůstat nebezpečné elektrické náboje (kondenzátory apod.), požadují se výstražné tabulky. Jestliže je nutné na pracovním stroji zabezpečit ochranu před zbytkovým napětím, je nutné, aby byly osoby provádějící obsluhu a údržbu elektrického zařízení na tuto skutečnost upozorněni právě výstražnou tabulkou, která musí být pevně připevněna na vnější straně dvířek nebo krytů chránících dané elektrické zařízení.

Ochrana umístěním mimo dosah nebo ochrana zábranami
V ČSN EN 60204-1 ed.2 (čl.6.2.6) je u této ochrany odvolávka na ustanovení ČSN 33 2000-4-41 ed.2. V normě (příloha B, čl.B.1) se uvádí, že ochranná opatření představovaná zábranami a polohou jsou určena pro uplatnění v instalacích, kde je i kde není zajištěna ochrana při poruše, a které jsou ovládány osobami znalými nebo poučenými, nebo které jsou pod dozorem těchto osob. Z definice tedy vyplývá, že ochrana zábranou a polohou se nově mohou používat pouze v případě, kdy jsou přítomny osoby s elektrotechnickou kvalifikací (poučené a znalé). Tuto ochranu tedy nemohou samostatně používat osoby bez kvalifikace (laici a osoby seznámené). Při kontrole revizi elektrické instalace pracovního stroje je nutné tedy zkontrolovat, je-li tato ochrana aplikována, že všechny osoby provádějící obsluhu a údržbu elektrické instalace pracovního stroje, jsou dle požadavků Vyhlášky č.50/1978 Sb. alespoň osobami poučenými (§4). Samozřejmě, že u této ochrany je nutné si důsledně zkontrolovat vzdálenosti umístění zařízení mimo dosah nebo za zábranami, tedy: 2,5m ve směru nahoru, 1,25m ve směru vodorovném nebo jiném a 0,75m pod úrovní terénu. V nové normě ještě přibyl jeden nový článek a to čl.B.3.3., kde se uvádí, že na místech kde se běžně manipuluje s objemnými nebo dlouhými vodivými předměty, se musí výše uvedené vzdálenosti zvětšit s ohledem na rozhodující rozměry těchto předmětů (například při přemísťování vodivých předmětů jako jsou trubky, dráty apod. pomocí portálových jeřábů nebo jiných zařízení).

Více informací z oblasti naleznete zde ...