Připravovaný soubor norem pro ochranu před bleskem - ČSN EN 62305 „Ochrana před bleskem“ a změna Z5 ČSN 34 1390 (2/4)

...pokračování

5. Vnější LPS (hromosvod)
Vnější LPS je určen k jímaní přímých úderů blesků včetně úderů do boku stavby a svedení bleskového proudu do země. Dále pak k rozvedení bleskového proudu v zemi bez toho, aby vznikly tepelné a mechanické škody nebo nebezpečná jiskření, která mohou vyvolat požár nebo explozi.

Výběr vnějšího LPS
Vnější LPS smí být ve většině případů uchycen ke chráněné stavbě.
Oddálený hromosvod LPS od chráněné stavby by měl být použit v případě, že tepelné a výbušné účinky v místě úderu nebo ve vedeních, která vedou bleskový proud, mohou způsobit škody na stavbě nebo na jeho vybavení. Typické příklady jsou staveb s hořlavou krytinou, objekty s hořlavými stěnami a prostředí s nebezpečím výbuchu a požáru.
Nebezpečným jiskřením mezi LPS a stavbou musí být zabráněno:

• u oddáleného LPS oddálením (elektrickou izolací);
• u neoddáleného LPS ekvipotenciálním pospojováním nebo izolaci nebo oddálením.

Využití náhodných součástí
Náhodné součástí z kovových materiálů, které vždy zůstanou součásti stavby a nezmění se (např. spojené armování, ocelový skelet objektu atd.), se smí použít jako část LPS.
Jiné náhodné součástí by měly být použity jako dodatečné díly LPS.

Jímací soustava
Pravděpodobnost, že blesk udeří do chráněné stavby, je podstatně zmenšena vhodným návrhem jímací soustavy.

Jímací soustava může být vytvořena vzájemnou kombinací následných částí:
a) jímací tyče (včetně volně stojících stožárů);
b) zavěšená lana;
c) mřížové soustavy.

Radioaktivní jímače nejsou přípustné.

Rozmístění
Jímací soustava by měla být umístěna na rozích stavby, nebezpečných (nebo nechráněných) (především na horních částech fasády) podle jedné nebo více následných metod.
Dovolené metody pro stanovení umístění jímací soustavy jsou metody „ochranného úhlu“, „valící se koule“ a „mřížové soustavy“.
Metoda „valící se koule“ je vhodná pro všechny případy.
Metoda „ochranného úhlu“ je vhodná pro stavby s jednoduchými tvary, avšak je ohraničena výškou.
Metoda „mřížové soustavy“ je vhodná pro ochranu plochých střech.

Jímací soustava – ochrana před bočními údery blesku u vyšších staveb
U staveb vyšších 60m mohou blesky udeřit i do boku stavby obzvlášť do hrotu, hran a rohu vnějších ploch.
Jímací soustava musí být umístěna tak, aby její horní část vysoké stavby (tzn. v normálním případě 20% horní část stavby) a na ni uchycena jímací soustava.
Pravidla pro návrh jímací soustavy na střeše musí platit také pro jímací soustavy na horních částech stavby.
Všechny nebezpečné části u staveb nad 120m by měly být chráněny.

Instalace
Provedení jímací soustavy u staveb s neoddáleným hromosvodem může být realizováno následujícími způsoby:

• pokud střecha není z hořlavého materiálu, může být jímací soustava položena na střeše stavby;
• je-li střecha z lehce hořlavého materiálů, musí být dodržena vzdálenost mezi jímací soustavou a materiálem střechy. U slámových střech by tato vzdálenost měla být minimálně 30cm. U jiných hořlavých materiálů bude dostatečná vzdálenost minimálně 10cm;
• lehce hořlavé součásti objektu nesmí být v přímém kontaktu s částmi hromosvodu a nesmí se nacházet přímo pod krytinou, která může být při úderu blesku propálena.

Toto musí být dodrženo i při méně hořlavých materiálech, jako jsou např. dřevěné desky.

Náhodné součásti
Tyto následující součásti staveb by měly být považovány za náhodné jímače a součást LPS:
a) kovové oplechování chráněného stavby, pokud:

• bude zajištěno trvalé elektrické propojení mezi různými díly (např. pájením na tvrdo, svařením, lisováním, falcováním, šroubováním nebo nýtováním);
• tloušťka plechu není menší než hodnota t´ a není-li potřeba brát zřetel na průpal plechu v důsledku úderu blesku do tohoto bodu nebo vznícení lehce hořlavého materiálů pod obložením;
• tloušťka plechu není menší než hodnota t a není-li nutné zabezpečení před průpalem nebo nedovoleným zahřátím v bodu úderu;
• nejsou potaženy izolační hmotou;

b) kovové součásti střešní konstrukce (nosník, vzájemně spojené armování atd.) pod nekovovou krytinou, pokud tyto součástí střešní konstrukce nepatří k chráněné stavbě;
c) kovové díly jako jsou rýny, ozdoby, zábradlí, potrubí, krytí parapetů, atd., jejichž průřez není menší než průřez stanovený dle norem pro jímací soustavu;
d) kovová potrubí a nádrže na střeše, pokud jsou vyrobena z materiálů, jejíchž tloušťka a průřez odpovídají ČSN EN 62305-3;
e) kovová potrubí a nádrže, která obsahují lehce hořlavé nebo výbušné látky, pokud jsou vyrobena z materiálů, jejíchž tloušťka a průřez není menší než hodnota t a zvýšení teploty na vnitřní straně v místě úderu nezpůsobí žádné nebezpečí.

Nebudou-li splněny podmínky pro tloušťku, musí být potrubí a nádrže zahrnuty v rámci chráněné stavby.
Potrubí s lehce hořlavým nebo výbušným obsahem není dovoleno považovat jako náhodný jímač, není-li těsnění přírub kovové nebo nejsou-li příruby jinak vodivě spojeny.

Soustava svodů
Aby se snížila pravděpodobnost škod způsobená bleskem, který proteče LPS, je nutno svody umístit tak, aby spojovaly místo úderu se zemí:
a) více paralelními cestami;
b) délka bleskového proudu byla co možná nejkratší;
c) pospojování mezi vodivými součástmi stavby byla provedena dle požadavků pospojování proti blesku.
Geometrické rozmístění svodů a okružního vedení ovlivní dostatečnou vzdálenost.

Rozmístění oddáleného LPS
a) Je-li jímací soustava tvořena z jímacích tyčí na oddáleně stojících stožárech (stožáru), které (který) nejsou (není) z kovu nebo vzájemně spojeného armování, je potřebný pro každý stožár minimálně jeden svod. Kovové stožáry nebo stožáry ze vzájemně spojeného armování nepotřebují žádné dodatečné svody.
b) Je-li jímací soustava tvořena z jednoho nebo více zavěšených drátů nebo lan, je nutno pro každou konstrukci instalovat jeden svod.
c) Sestává-li se jímací soustava z vodivé mřížové soustavy, je nutný minimálně jeden svod na každou konstrukci k uchycení drátu nebo lana.

Rozmístění neoddáleného LPS
Je-li navržen neoddálený LPS, musí být použity v každém případě minimálně dva svody. Měly by být rozmístěny po obvodu chráněné stavby s ohledem na architektonické a praktické požadavky chráněné stavby.
Svody by měly být rozmístěny pravidelně po obvodu. Typické hodnoty vzdáleností mezi svody pro LPL I a II každých 10m, LPL III každých 15m a LPL IV každých 20m.
Je-li možno, měl by být umístěn na každý nechráněný roh stavby jeden svod.
Jednotlivé jímací tyče by měly být spolu na střeše vzájemně spojeny, aby bylo zajištěno rozdělení bleskového proudu.

...pokračování

Přednáška je v celé verzi součástí "Sborníku přednášek LPE číslo 22", který lze objednat za cenu 150,-Kč + dobírka.
Objednávku lze pohodlně vyřídit níže uvedeným formulářem.