Přednáška byla zpracována na základě četných dotazů z řad elektrotechnické veřejnosti. Budeme se zabývat právními předpisy i technickými normami, které byly aktuální v době zpracování přednášky (červenec 2006) a mají přímou vazbu na projekci, zajištění podmínek pro realizaci stavby a to i s ohledem na prozatímní zařízení nutná pro stavbu. V krátkosti se zaměříme i na revize elektrických zařízení.

O aktuální verzi právních předpisů hovořím z toho důvodu, že byl v roce 2006 ve Sbírce zákonů uveřejněn nový stavební zákon a zákoník práce. Dále nemůžeme nechat bez povšimnutí novelu zákona o autorizaci inženýrů a techniků činných ve výstavbě (zákon č.150/2004 Sb.), který je stále předmětem zájmu projektantů. Základní požadavky nového stavebního zákona (pouze z pohledu elektrotechnika) jsou zapracovány v následném textu. Účelem přepracování zákona bylo zjednodušení stavebního řízení a zvýšení prestiže orgánů činných ve výstavbě. Snad nejmarkantnější změnou je, že u řady staveb bude stavební povolení nahrazeno jednodušším ohlášením stavebnímu úřadu. Nově vzniká funkce autorizovaného inspektora. Samozřejmě, že úpravy budou mít mimo úlevy i svá úskalí a je otázkou, jak tuto změnu prověří praxe. Jedním z pravidel, která budeme postrádat, je pojetí, které určoval § 81 rušeného zákona č.50/1976 Sb. v platném znění. Uvedený paragraf umožňoval bez časového omezení realizace stavby podle schválené projektové dokumentace a to bez ohledu na následné změny technických norem. Samozřejmě bylo nutno reagovat na změny v oblasti předpisů a norem, které zvyšovaly bezpečnost nebo snižovaly rizikovost ve smyslu zákoníku práce.

Ve stavebním zákoně uveřejněném pod číslem 183/2006 Sb. a zákoně číslo 150/2004 Sb. je jednoznačně stanoveno, že projektant odpovídá za správnost a úplnost jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle ní, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení včetně vlivů na životní prostředí.
Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace stavby zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.

Významnou roli v otázce oprávnění k projektové činnosti v oblasti elektro, pokud se jedná o zařízení související se stavbou ve smyslu stavebního zákona, hraje odborná způsobilost projektanta. V současné době je dána jednak platnou zkouškou podle § 10 vyhlášky 50/1978 Sb. v platném znění a jednak splněním požadavků novely zákona č.360/1992 Sb. o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, která nabyla účinnosti v dubnu 2004 pod číslem 150/2004 Sb..

Uvedená skupina projektantů je oprávněna od roku 2005 vykonávat projekční činnost buď sama s autorizací (ta je podmíněna členstvím v komoře dle zásad uvedeného zákona) nebo se zastřešením autorizovaným stavebním inženýrem. Pokud stavbu zajišťuje po stavební stránce autorizovaný technik, má povinnost spolupracovat v oblastech přesahujících jeho obor pouze s osobami autorizovanými v oblasti příslušného oboru nebo se specialisty (výklad ČKAIT z června 2006). Výklad je poněkud odlišný od § 12, článku 6 zákona číslo 150/2004 Sb., který požadavek uvedený pro autorizovaného technika požaduje obecně. Zda byl projekt zpracován v souladu se zákonem autorizovanou osobou, posuzuje příslušný stavební úřad. Pro orientaci majitele, dodavatele nebo revizního technika je dostačující použité označení „autorizovaný inženýr“ nebo „autorizovaný technik“, otisk razítka se státním znakem České republiky, které dále obsahuje jméno autorizované osoby a číslo, pod nímž je zapsána v seznamu autorizovaných osob.
V novele stavebního zákona je pro vyhodnocení potřeby požádat o povolení či ohlášení staveb uvedeno podrobné roztřídění staveb, technické infrastruktury, doprovodných technických zařízení, udržovacích prací apod. do tří základních skupin. Pro snadnou orientaci uvedu pouze několik markantních příkladů:

1. Stavby, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení:
   a) stavby o jednom nadzemním podlaží do 25m² zastavěné plochy do 5m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění a nejde o sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů
   b) nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací a jejich přípojných energetických vedení
   c) vedení technického zařízení uvnitř budov a jejich stavební úpravy
   d) stavební úpravy energetických vedení, pokud se nemění jejich trasa
   e) energetické přípojky v délce do 50m
   f) stožáry a antény do celkové výše 15m
   g) bleskosvody a jejich součásti
   h) udržovací práce, které nemohou negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí ani bezpečnost při užívání
    
2. Stavby, které vyžadují stavební ohlášení:
   a) stavby pro bydlení a rekreaci do 150m² zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím
   b) stavby do 300m² zastavěné plochy a výšky do 10m pokud neslouží pro bydlení a haly do 1000m² a výšky do 15m - dočasné na dobu do 3 let
   c) energetické přípojky delší než 50m
   d) stavební úpravy pro změny v užívání časti stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby nemění se jejich vzhled
   e) u výrobků, které plní funkci stavby se k ohlášení připojí doklad odpovídající zákonu o výrobku č. 22/1997 Sb. v platném znění
    
3. Stavby nad rámec uvedených úlev vyžadují stavební povolení

Ve všech výše uvedených případech (s výjimkou udržovacích prací a výrobků, které ošetřil dokumentací výrobce) je zhotovení dokumentace stavby žádoucí nebo přímo nařízeno. Při ohlášení nebo žádosti o povolení stavby se projektová dokumentace předkládá minimálně ve dvojím vyhotovení. Stavební úřad přezkoumá, zda je dokumentace úplná, přehledná a zpracovaná oprávněnou osobou.

Tento lakonicky řečený požadavek na projektanta rozvádí jednak zákoník práce, stavební zákon, zákon o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a v neposlední řadě i technické normy (např. článek 13N7 ČSN 33 2000-1).
Pro stavbu mohou být navrženy jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby, ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla. Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivu na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu. Potřebné výpočty musí být vypracovány tak, aby je bylo možno překontrolovat.

V daných souvislostech je vhodné uvést další ustanovení novely stavebního zákona, která s projektovou dokumentací souvisejí. Při závěrečné kontrolní prohlídce před vydáním stavebním povolení stavební úřad zkoumá, zda byla stavba provedena podle vydaného povolení a ověřené projektové dokumentace a zda byly dodrženy obecné požadavky na výstavbu.

Ohlášenou stavbu může stavebník provést na základě písemného souhlasu stavebního úřadu s jejím uskutečněním. Nebude-li stavebníkovi doručen souhlas do 40 dnů ode dne, kdy ohlášení bylo doručeno stavebnímu úřadu, ani mu stavební úřad do 30 dnů písemně nesdělí, že ohlášená stavba vyžaduje stavební povolení, může stavebník ohlášenou stavbu provést. Souhlas platí po dobu 12 měsíců; nepozbývá však platnosti, pokud v této době bylo s ohlášenou stavbou započato. Lhůta začíná běžet ode dne následujícího po dni, kdy byl stavebníkovi doručen písemný souhlas nebo ode dne následujícího po dni, kdy uplynulo 40 dnů od ohlášení.

Je-li ohlášená stavba v rozporu s územním plánem, regulačním plánem, územním nařízením, územním rozhodnutím, územním souhlasem nebo zvláštním právním předpisem, anebo dokumentace nebyla zpracována oprávněnou osobou v případech, kdy to zákon vyžaduje, stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, stanoví, že se provedení ohlášené stavby nepovoluje. Toto rozhodnutí musí být stavebníkovi doručeno do 30 dnů ode dne ohlášení stavby.

Pokud stavební úřad s prováděním ohlášené stavby souhlasí, ověří předloženou projektovou dokumentaci. Jedno její vyhotovení si ponechá, druhé zašle stavebníkovi spolu se souhlasem. Ověřenou projektovou dokumentaci zasílá stavebníkovi i v případě, kdy je souhlas dán „mlčky“.

... pokračování

Přednáška je v celé verzi součástí "Sborníku přednášek LPE číslo 22", který lze objednat za cenu 150,-Kč + dobírka.
Objednávku lze pohodlně vyřídit níže uvedeným formulářem.