Jaromír byl masochistický elektrotechnik, dbající na poslední litery českých norem. Výraz "hnidopich" byl v mnohých případech velice slabým odvarem skutečnosti. Celý produktivní život znepříjemňoval život studentům střední elektrotechnické školy. Vyžadoval přesné citace, ale praktické skutečnosti a dovednosti přehlížel.
Své studenty nutil i stokrát opisovat odborný text který pak u tabule zkoušel jako poezii. Bohužel tento způsob výuky mohl v minulosti fungovat v jiných oblastech, ale v elektrotechnice je důležité pochopit především princip. Studenti Jaromíra dobře znali a pro dobrou známku se uměli zasadit soukromými aktivitami na jeho rodinném domě.
Elektroinstalace rodinného domu byla držena takto nevinně vynucenou údržbou. Dlouhá léta nebyl problém.
Až jednou nečekaný blesk vyskočil z elektroměrového rozvaděče a zmizel.
Zprvu Jaromír chtěl vše ututlat, ovšem pojišťovna si vyžádala názor soudního znalce. Zjištění bylo překvapivé. Na místě samém se našel instalovaný svodič bleskových proudů. Jeho zapojení i uzemnění bylo jako z učebnice. Ale chyba byla v Jaromírově důvěřivosti, možná spíše v jeho úsporných řešeních. A elektroinstalační rozvody, které dával za vzorový příklad všem, vzaly kompletně za své.
Jak to?
Byl instalován hromosvod, osazeny všechny stupně přepěťových ochran, uzemnění a pospojování OK. Co tedy bylo špatně?
Zmizel blesk, ale zmizel ze školství i Jaromír spolu s šílenými představami o dogmatech v technických předpisech. Jaromír po této události opustil elektrotechniku a začal se věnovat zahradě a včelám. Později se včelaři dozvěděli, že jejich bzučící dělnice nepracují přesně dle posledních směrnic Evropské unie. Prý to zaručeně prezentoval nějaký odborník, přesně citující poslední směrnice ...