Kterak Krušnohorci ke světlu přišli

Pod Krušnými horami, kde žijí pouze otrlí a urostlí Krušnohorci, leží malé městečko.
Na první pohled se zdá, že je obyčejné, ale není, dějí se tu prapodivné věci. V městečku je jedna ulice, budeme ji říkat třeba "Tmavá", protože tam není žádné osvětlení a i otrlý Krušnohorec má strach, když tudy musí po setmění projít. Nejedna rozražená hlava, ruka či koleno po nenadálém střetu se zaparkovaným vozem nebo hloupě postavenou popelnicí, byla zašita či jinak ošetřena na oddělení místní chirurgie, nejeden nakousnutý jazyk byl bolestí slit slzami ....

A tak se místní starousedlíci rozhodli, že si na věčnou tmu posvítí a se sepsanou peticí rychle spěchali za neméně otrlými radními. Po mnoha žádostech se radní rozhodli, že tmavou ulici osvětlí.

Výběrové řízení vyhrála nejmenovaná firma, svou prací připomínaje brouka Pytlíka a myslí Kocourkovského starostu z jiného podkrušnohorského městečka. Na co se řídit dle osvědčeného "dvakrát měř, jednou řež", když jde říznout rovnou. Je to rychlejší a chyby si stejně asi nikdo nevšimne. A nevšiml. Firma vše předala, radní se radovali, že je další volební bodík k dobru a hurá na další akcičku.

Obyvatelé z tmavé uličky se radovali, že už se nebudou muset bát večer chodit ven, ale opak je pravdou.

"Světla svítí"!!!

Ještě že pohotovost funguje.
Chladný stožár nové lampy uprostřed chodníku, kde by ji ani otrlý Krušnohorec nečekal, rozrazila ve své velikosti a neskutečné tvrdosti moje čelo. Krev mi stéká po obličeji, v mé hlavě nastala opětovná tma a já se třesoucím se hlasem potichu ptám ... Co se stalo? Kde je problém? Kde udělali Krušnohorci chybu?