KROZ#9 Rozdíly mezi původní a aktuální rozvaděčovou ČSN

Co zásadního v sestavení rozvaděčů se změnilo při přechodu z původní ČSN EN 60 439 na aktuální ČSN EN 61 439?

Milan Morkes, OEZ
Osobně největší rozdíl vidím v zavedení pojmu tzv. původního výrobce. Např. díky tomuto můžeme jako OEZ nabízet zkoušky svým zákazníkům, výrobcům rozvaděčů a ti můžou přijmout a nemusí je provádět. Jedná se o nejdražší zkoušky, oteplení a zkratové.

V OEZ existuje nová zkušebna, která se používá primárně k testování přístrojů. Dá se využít i k testování rozvaděčů?
Ano. Tam provádíme zkoušky podle toho, na jaký proud potřebujeme rozvaděč otestovat a jestli na to naše zkušebna stačí kapacitně, nebo musíme jít do jiné zkušebny, která disponuje větším zkušebním proudem.

A nyní si poslechněme Leoše Blažka, jak on vnímá rozdíl obou norem

Z mého pohledu se změnilo poměrně dost věcí, 61 je transparentnější. Z 60 nám zmizel typový představitel, za který jsme se velmi často schovávali z hlediska výroby rozvaděčů, když jsme si někdy něco odzkoušeli. Celá norma 61 439 je z mého pohledu postavená spíše na variantě částečně typově zkoušeného rozvaděče, tak jak říkala i norma 60 439. Nic moc dalšího se nezměnilo, jen, že do normy přibyly požadavky na prázdné rozvaděče, tzn. i obal je pro rozvaděč důležitý a dříve norma stála 60 208 stála úplně bokem, dneska 61 zahrnuje i tyto požadavky na rozvaděčové skříně, pokud používám rozvaděč podle 62 208, potom tyto body nemusím opakovat.

V této části rozdíly obou norem dopodrobna rozebírá Lukáš Matějíček z EATON Elektrotechnika.
Lukáš Matějíček, EATON Elektrotechnika
Zásadní změna mezi starou normou 60 439 a novou 61 439 je ve způsobu, jakým se přistupuje k prověřování technických parametrů rozvaděče. Stará norma nám definovala typovou zkoušku. Už z názvu zkouška znamenalo, že musím zkoušet někde na zkušebně apod. Praxe bývala, že jsem vyrobil typový rozvaděč, který jsem na zkušebně nechal podrobit typové zkoušce podle normy 60 439. Když se podíváme na novou normu 61 439, ta už nehovoří o typové zkoušce, ale o ověřování návrhu.

Smyslem ověření návrhu je doložit splnění požadavku normy 61 439 na tyto rozvaděče. To znamená, že rozvaděč nemusím dávat na zkušebnu, která udělá prověření a odzkoušení parametrů, ale já si mohu jednotlivé požadavky normy doložit. Např. tím, že mi výrobce skříně poskytne odpovídající zkoušky na korozi skříně, zkratové zkoušky apod. některé parametry jsem schopen já, jako výrobce rozvaděče si odzkoušet a doložit vlastními silami, tzn. ověření návrhu si mohu tímto způsobem vyrobit nebo vystavit sám doložením některých zkoušek. To je zásadní rozdíl oproti staré normě.

Pokud bychom se podívali z hlediska požadavků na rozvaděče, tak mohu říci, že z hlediska konkrétních požadavků na výrobu rozvaděčů, tak v této oblasti bylo minimum změn, prakticky žádné. Pokud jsem měl v minulosti některou typovou řadu rozvaděčů odzkoušenou a měl jsem vyhotovenou typovou zkoušku, mohu na základě typové zkoušky realizovat ověření návrhu rozvaděče, nebo této typové řady. Není potřeba zkoušky opakovat, protože požadavky na zkoušky byly prakticky zachovány s minimem změn.