Elektrika.cz - elektrotechnické zpravodajství
Tisknete článek: KROZ#8 Kdo nese odpovědnost za nový rozvaděč? (klik pro návrat)
Stránka byla vytvořena: 24.07.2019
Všechna práva vyhrazena (c)1998-2024 Elektrika.cz
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materálu není povoleno bez předchozího písemného (e-mailového) svolení redakce portálu Elektrika.cz.

KROZ#8 Kdo nese odpovědnost za nový rozvaděč?


KROZ#8 Kdo nese odpovědnost za nový rozvaděč?
Naměřit, nastříhat, naohýbat, povařit, obrousit, nastříkat, nechat vypálit, osadit přístroji, zapojit ... takové schéma se u oceloplechových rozvaděčů za ta léta moc nezměnilo. Ale co je jinak, je odpovědnost. Dozvuky dávné, často anonymní kolektivní odpovědnosti je pryč. V dnešním digitálním světě lze zpětně vystopovat kdo, kdy a kde vyrobil, zapojil a uvedl do provozu. Tato skutečnost spotřebitele, bastlíře nezajímá. Často i když ví, že koná protiprávně. Odpovědný odborník se na tuto problematiku dívá vylučovací metodou a s větší mírou kritického myšlení ...
Tým portálu Elektrika, ze dne: 24.07.2019



Kdo nese odpovědnost za nový rozvaděč? Ten, kdo jej vyrobí nebo uvede na trh? To je otázka, na kterou nám mnozí odpovídají zcela rozdílně. V této rychlé reportáži hledáme závazné odpovědi u specialistů.



Textový přepis mluveného slova rozhovoru ...

Nyní se ptáme Milana Morkese z OEZ Letohrad!
Milan Morkes, OEZ
Podle normy na rozvaděče odpovědnost za rozvaděč nese výrobce rozvaděče. To znamená ten, který je uveden na štítku, ale pozor, nesmíme si plést štítky. Z pravidla bývá v rozvaděči štítek ještě od prázdné skříně podle normy ČSN 62 208, což je norma na prázdné skříně a samozřejmě ta se týká jen obalu skříně, ale rozvaděč, tam musí být štítek podle normy 61 439.

Leoš Blažek z Rittal ČR upřesňuje legislativní dokument, z kterého odpovědnost vyplývá
Leoš Blažek, Rittal Czech
Odpovědnost je velmi zajímavá, myslím si, že na otázku odpovědnosti za výrobek neodpovídá norma 61 439, nicméně odpovědnost je zakotvena v nařízení vlády číslo 118, směrnice 2014 35EU, jestli se nepletu a výrobce je ten, kdo je uveden na štítku a ten je zodpovědný za veškeré materiály k rozvaděči, tzn. veškeré ověřování, ať je to ověření návrhu, kusové ověření, prohlášení o shodě a jinou dokumentaci. Ten, kdo je uveden na štítku je uveden jako výrobce.

A ten, kdo rozvaděč uvede na trh, je kdo?
Kdo je na štítku, ten to uvádí na trh. To znamená, tam je otázka, zda se bavíme o tom, zda jsem výrobce, dovozce, projektant, výrobní firma, těch modelů může být spousta. Může být výrobce rozvaděčů, který dostává zadání od projekční firmy, projekční firma si to nakreslí, ode mě si práci pouze koupí a potom si to pod vlastní značkou uvede na trh. Ona potom zodpovídá za veškeré dokumenty, samozřejmě mě jako výrobce rozvaděčů může zaplatit za to, že nejen smontuji, ale zároveň i že dokumentaci připravím. To je vždy otázkou komunikace mezi zákazníkem a tím, kdo práci zadává.

Nezřídka se stává, že skelet rozvaděče je vyroben v jiné zemi a ke klientům se dostává sestaven od různých dodavatelů. Kdo je tou odpovědnou osobou, nám vysvětluje Jiří Kořínek ze Schrack Technik.
Jiří Kořínek, Schrack Technik
Chápu otázku, ale odpovědět na ní je poměrně složité. Podíváme-li se na legislativu, určitě můžeme v nejrůznějších zákonech, nařízeních vlády a dílčích normách nalézt definici kdo je výrobce, kdo je odpovědný výrobce, kdo je přenesený výrobce, kdo je distributor atd. z mého pohledu je nejdůležitější osobou, článkem ten, kdo výrobek fyzicky vezme, zabalí ho a umístí do regálu v obchodu, nebo uvede na trh.

Na to jsou navázané různé zákony, vyhlášky, které se týkají prohlášení o shodě, nejrůznější dokumentace apod. Problém nastává v tom, pokud já nakoupím jednotlivé komponenty a z nich udělám nový výrobek. Pak nastává otázka živnostenského zákona a oprávnění nejrůznějších vyhlášek atd., ale ve finále já jsem ten, kdo vzal šroubovák a výrobky smontoval dohromady a vytvořil nový výrobek. To znamená já ať už ve formě instalační, respektive technika, malého soukromníka či IČaře, já jsem ten, kdo nese ve finále zodpovědnost a v případě problému se podívám o krok zpět v rámci obchodního řetězce či celého systému a může se stát, že dojdu až ke kvalitnímu čínskému výrobci, nebo polskému překupníku atd. až se dostanu na úroveň jednotlivých komponent.

Z mého pohledu je vždycky nejdůležitější osoba, která výrobek fyzicky předá ať už ve formě business to business tzn. B2B prodeje popř. doplní i část svého know-how v rámci instalace. Vždy konkrétní člověk, který uvádí výrobek na trh a tím myslím opravdu fyzické uložení výrobku do regálu, oštítkování, olejblování, nastavení cenovky, vytvoření technického listu, ta osoba je podle mého nejvíce zodpovědná za celý proces. Jestli je za tím 5-7 výrobců z různých zemí či světadílů je víceméně jedno.

Lukáš Matějíček z EATON Elektrotechnika popisuje princip uvádění značky CE na výrobku.
Lukáš Matějíček, EATON Elektrotechnika
Důležité je, kdo uvádí výrobek na evropský trh. Máme evropské společenství, společné předpisy až na specifické výjimky, nicméně obecně jakýkoliv výrobek, který je uveden na evropský trh, musí splňovat předpisy, které jsou stanoveny pro evropský trh. Jednou z podmínek je provést shodu výrobku s normami, předpisy atd. a toto ztvrdit značkou CE, která je umístěna na výrobku. Tady je zřejmé, že odpovědnost nese ten, kdo provedl shodu výrobku a umístil CE značku na výrobek. Tato firma, subjekt je zodpovědný za výrobek, který uvádí na evropský trh. Další firmy, které prodávají výrobek jsou v rámci evropského trhu distributoři.

A jak dalece je dnes relevantní tradiční označení MADE IN?
Informace, kde výrobek byl vyroben. Nicméně nehovoří to nic o odpovědnosti. Co se týče uvádění výrobků na trh, tak víme, že se nám změnily předpisy pro nízkonapěťová zařízení a jednou z povinných věcí je uvádět adresu subjektu, který výrobek uvádí na trh, tzn. Na každém výrobku, případně obalu, musí být adresa výrobce, který uvádí výrobek na trh. Nikoli adresa fabriky někde v Číně, která to tam vyrobila na zakázku pro evropskou či mezinárodní firmu, ale adresa a kontakt na odpovědný subjekt, který stojí za provedením shody, umístění značky CE atd.


Sledujte další objasnění problematiky rozvaděčů v následujících částech seriálu #KROZ zde!

Pokud máte zkušenosti s uváděním rozvaděče do provozu, podělte se v souvisejícím diskusním vlákně!


TEXT Z OBLASTÍ

Konec tisknuté stránky z portálu Elektrika.cz.