Proudové chrániče pro zajištění ochrany automatickým odpojením

Kromě klasických jisticích prvků se pro zajištění ochrany automatickým odpojením používají proudové chrániče. Proč jsou proudové chrániče z hlediska ochrany automatickým odpojením výhodné by mělo být patrné z následujícího obrázku 15.

Obr. 15 – Vztah mezi poruchovým proudem Iρ a proudem zajišťujícím automatické odpojení Ia v síti TN – porovnání pro pojistky, jističe a proudové chrániče

Na obr. 15 je zřejmé, že proudové chrániče se jmenovitým reziduálním vybavovacím proudem od 10mA až do 500mA vybavují při hodnotách poruchového proudu diametrálně nižších než pojistky nebo jističe. To znamená, že jsou schopny reagovat většinou již v počátcích poruchy (čehož se využívá i při použití proudových chráničů pro ochranu před požárem zapříčiněným poruchou v elektrických rozvodech). Jak praví ČSN 33 2000-6 v poznámce N1 v čl. 61.3.6.1:

"Při použití proudových chráničů není obvykle třeba provádět měření impedance poruchové smyčky z důvodu ověření podmínky samočinného odpojení pomocí proudového chrániče. Ověřením impedance poruchové smyčky se však ověřuje, zda je zajištěno automatické odpojení obvodu i při poruše před chráničem a zda je zajištěna spojitost vodičů obvodu. To je důležité zejména v případech, kdy je ochranný vodič vedený mimo magnetický obvod proudového chrániče spojen pouze s ochranným vodičem sítě (popř. vodičem PEN) před proudovým chráničem. Z důvodu ověření spojitosti obvodu je vhodné měřit i impedanci smyčky fázový vodič - nulový vodič, a to i v obvodech nechráněných proudovým chráničem."

To znamená, že proudový chránič zajišťuje odpojení prakticky při impedanci smyčky jakkoliv veliké a kvalitu instalace neprokazuje to, že impedance smyčky vyhovuje z hlediska vybavovacího proudu proudového chrániče (při I∆n = 300mA bychom mohli za vyhovující považovat impedanci smyčky cca 230V/0,3A = 767Ω). O kvalitě sítě nás může přesvědčit to, že jak impedance smyčky (tj. impedance mezi vodičem L a vodičem PE), tak vnitřní impedance sítě (tj. impedance mezi vodičem L a vodičem N) odpovídají vztahu Z = ρ × 2L/S a že obě impedance jsou si přibližně rovné.

Na níže uvedeném obrázku 16 jsou znázorněny pásma vypínacích charakteristik chráničů běžného typu, chráničů typu G a typu S.

Obr. 16 – Charakteristiky proudových chráničů (selektivních – S, zpožděných – označovaných G a pro všeobecné použití – bez označení)