Občas se setkávám s dotazy naprosto náhodných čtenářů kníŠky, a jsou to i lidé, kteří nemají elektrotechnické vzdělání, pouze se zajímají o to, co jim odborná firma na střeše instalovala, jestli je to v pořádku. Chtěl bych se o svojí zkušenost podělit a popsat v základu, co by bylo vhodné na střeše doplnit, upravit, dodělat. Toto je konkrétní odpověď vycházející z předchozí komunikace s majitelem RD, který "to nechtěl nechat jen tak být" a zajímal se o to, jestli není možno ochranu před bleskem nějak vylepšit. Prostě se mu nezdálo, že je anténní stožár spojen s hromosvodem a nic víc. I jemu bylo jasné, že to asi úplně nestačí. Pro začátek jsem potřeboval několik vstupních informací, abych mohl rozhodnout, jak dále postupovat. Snažil jsem se princip ochrany popsat laikovi, nicméně jsem již natolik "deformován", že pro laiky mohou být některé mé dotazy nepochopitelné. Proto jsem se rozepsal podrobněji.

Dobrý den pane Chytrý,

Reaguji na Váš email. Omlouvám se za opožděné termíny, trpím naprostým nedostatkem času. Nicméně potřeboval bych ty upřesňující informace, pokusím se to napsat lépe.

Nejprve ale k principu ochrany před bleskem.
V současné době máte na RD instalován hromosvod podle ČSN 34 1390 (norma stará 50 let, která byla vloni zrušena). Hřebenové vedení a dva svody. Jaké je uzemnění, to se pozná pouze měřením. Ovšem vzhledem ke stáří 3 roky předpokládám, že bude zemnič v základech.
Tato norma v podstatě neřešila, co s anténami apod. Respektive řešila náznakem, ale nedělalo se to. Pouze se připojovaly ant. stožáry k hromosvodu, ale dále se s koaxy od antén nic nedělo.

Můžeme tedy říci, že se na objektu stavěl hromosvod, neboli podle dnešního názvosloví vnější ochrana před bleskem. Vnitřní ochranou se nikdo nezabýval. Ovšem podle současných předpisů je ochrana pojata jako celek a řeší společně vnější i vnitřní ochranu před bleskem, a to celé má název SYSTÉM OCHRANY PŘED BLESKEM.

My musíme začít vnější ochranou (hromosvodem) a podle toho, jakou ochranu instalujeme, tak upravíme vnitřní systém ochrany. Jsou totiž dva způsoby, které se od sebe podstatně liší.

První systém je tzv. izolovaný hromosvod.
Princip spočívá v tom, že blesk odvedeme pomocí hromosvodu až do uzemnění a žádné kovové hmoty na střeše (ant. stožár, kovové vložkování komínu, rámy střešních oken apod.) nepřipojujeme k hromosvodu. Nezavlečeme si tedy blesk dovnitř do objektu. K tomu, abychom mohli izolovaný hromosvod zkonstruovat, musíme dodržet základní princip této ochrany, a tím je dodržení tzv. dostatečných vzdáleností. Je to vzdálenost mezi hromosvodem a ostatními kovovými hmotami. Ta musí být taková, aby blesk neměl "chuť" si na ně přeskočit.

Tato vzdálenost se vypočítává a je ovlivněna několika faktory.

• 1) počtem svodů
• 2) hodnotou a typem uzemnění
• 3) velikostí objektu
• 4) zařazením objektu do třídy ochrany před bleskem.

Proto tuto vzdálenost ani náhodou nedokážu odhadnout. Vím jen, že u vašeho RD při současné podobě hromosvodu bude určitě více než 1m. A to je dost. Musíme si totiž uvědomit, že tato dostatečná vzdálenost platí i směrem dovnitř do objektu (pod střechu). Proto jsem se ptal na elektroinstalaci na půdě. Myslel jsem tím hlavně např. osvětlení půdy, resp. kudy jsou taženy koaxy apod. Blesk si totiž do této kabeláže může prorazit cestu přes střešní krytinu. Takže všechny tyto zásady je třeba dodržet, abychom mohli uvažovat o izolovaném hromosvodu. Povede-li se nám tuto situaci zvládnout a dodržet princip izolovaného hromosvodu, přistoupíme k vnitřnímu systému ochrany před bleskem.

Víme, že do objektu nebyl zavlečen bleskový proud. Indukované přepětí ovšem jen tak odstranit nedokážeme, takže je třeba na vhodných místech instalovat svodiče přepětí. Ty se budou týkat především koaxiálních svodů – antény a wifi. Nejlepším místem instalace je půda. Jakékoliv ochrany se musí uzemnit. To znamená na půdu přivést z hlavního ekvipotenciálního pospojení žlutozelený vodič. V tomto případě postačí průřez 2,5mm2. Samozřejmě čím větší, tím lepší. Na něj ochrany uzemníme. Proto jsem se ptal na ekvipotenciální pospojení, které by mělo být zřízeno poblíž hlavního rozvaděče. Je to malá skříňka (asi pod HR), do které vede drát FeZn z uzemňovací soustavy a min. drát (žlutozelený - silný) z rozvaděče. Vzhledem ke stáří RD předpokládám, že toto základní pospojení je instalováno.

Druhý systém je neizolovaný hromosvod.
To je to, co nyní máte na střeše. Když se vás zeptám, k čemu dojde při úderu blesku do anténního stožáru, asi mi potvrdíte, že část bleskového proudu proteče cestou "stožár – anténa – koax – televize (wifi – PC) – zásuvka". To je samozřejmě cesta, která na bleskové proudy není stavěna a páchá značné škody (je to často vidět – vypálená cesta). Abychom těmto škodám předešli, musíme se zaměřit především na vnitřní ochranu před bleskem. Svodiče přepětí je třeba nahradit svodiči bleskových proudů, na půdě je třeba zřídit místní ekvipotenciální pospojení a na něj uzemnit svodiče. Toto pospojení je však třeba "uzemnit" vodičem s velkým průřezem. V normě je doporučení na průřez 5mm2, já ale doporučuji alespoň 16mm2. Tímto vodičem poteče blesk. Další, co je třeba rozhodnout, je uložení tohoto vodiče. Vznikne totiž vnitřní svod. A ten bude významnou měrou ovlivňovat vnitřní elektroinstalaci (a lidské životy). Aby toho nebylo málo, tak na koaxy od TV antén svodiče bleskových proudů existují, ale pro WiFi se bohužel vyrobit nedají. Byl by to tak velký útlum, že by došlo k přerušení spojení. Takže musíme žít s jistým kompromisem, že to pořádně udělat nejde. Do této situace nás dostali poskytovatelé připojení, kteří to vůbec neřeší, je jim to asi jedno.

Společným pro oba systémy (izolovaný nebo neizolovaný hromosvod) je vnitřní ochrana před bleskem pro přívod napájení. Do tohoto přívodu může blesk udeřit kdykoliv (i když je kabel uložen v zemi) a jediným opatřením je instalace svodiče bleskových proudů v hlavním rozvaděči. Dále by se měly doplnit vhodné svodiče přepětí uvnitř RD (TV, PC, elektronické spotřebiče).

Nyní tedy zopakuji dotazy, které jsem měl. Snad je Vám z výše uvedeného popisu jasnější, o co mi jde.

• 1) Typ zemniče a hodnota zemního odporu - zemnič jsme asi vyřešili, předpokládám, že je v základech. Jestliže máte hromosvod, měl byste k němu mít i výchozí revizní zprávu, kde budou tyto informace obsažené. Tedy typ zemniče (možná), hodnota zemního odporu – určitě – povinný údaj v revizní zprávě. Nemáte–li revizi, nemáte hromosvod (z pohledu pojišťovny při případném plnění pojistné události).
• 2) Počet svodů hromosvodu – 2. To je bohužel málo. Vzhledem k půdorysu objektu (bohužel nemám rozměr střechy, která bude ještě o něco větší, než obvodové zdivo a ze které by se mělo vycházet) je počet svodů nedostatečný. Maximální rozteč je 20m. Obvod vašeho RD odhaduji na 50m. Měl by být vybaven (podle nových předpisů) min. třemi svody. Podle ČSN 34 1390 počet svodů vyhovuje. Nicméně počet svodů není důležitý pro nějaký zápis v papírech, ale pro vytvoření více cest ke svedení bleskového proudu a má přímý vliv na výpočet dostatečné vzdálenosti u izolovaného hromosvodu. Platí nepřímá úměra – čím více svodů, tím menší dostatečná vzdálenost. Anebo přímá úměra – čím více svodů, tím lépe. U vašeho RD bych doporučil doplnit alespoň 2 svody v protilehlých rozích. Problém je s uzemněním těchto svodů. Pro zachování principu ochrany před bleskem musí být tyto svody samozřejmě kvalitně uzemněny, ale musí být i pospojeny se stávajícími svody. Znamená to ovšem obkopat RD a drátem svody propojit.
• 3) Umístění ant. stožáru a jeho výška – to byl dotaz kvůli výšce a mechanickému uchycení oddáleného jímače.
• 4) Je-li půda obydlená a případně kde je uložena elektroinstalace – tyto informace jsou výhradně kvůli tomu, jestli bude možno instalovat izolovaný hromosvod. Musí být dodržen dostatečný odstup vnitřní elektroinstalace od vnějšího hromosvodu. Tento odstup je minimálně stejně veliký, jako dostatečná vzdálenost. Čím větší, tím lepší z důvodu snížení indukce.
• 5) Je-li v objektu provedeno ekvipotenciální pospojení – proč je to důležité, jsem popsal již výše. Nejste-li si jist, mělo by to být patrné z projektové dokumentace pro elektroinstalaci. Ekvipotenciální pospojení povinné není, ale je velice vhodné ho zřídit. Obzvlášť má-li stavba základový zemnič. Co znám projektanty, tak to již dnes neřeší a rovnou to kreslí. Myslím hlavní ekvipotenciální pospojení u hlavního rozvaděče. Tím je dosaženo prvního principu komplexní ochrany před bleskem – všechno "neživé" železo mezi sebou propojit.

P.S. doufám, že na střeše nemáte kovový nebo kovem vložkovaný komín. Když ho připojíme k hromosvodu – vznikne vnitřní a dokonce slepý svod, nebo ne?

Vývojový diagram nutných prací:

• Je možno doplnit svody ano/ne (s tím souvisí samozřejmě i uzemnění svodů)
• Je možno doplnit pospojení stávajících a nových svodů ano/ne
• Je zřízeno ekvipotenciální pospojení ano/ne (ano i v případě, že by šlo doplnit)
• Je možno dotáhnou pospojení na půdu k ant. stožáru ano/ne

Odpovíte-li na všechny tyto otázky ANO, bude pravděpodobně možné instalovat izolovaný (oddálený) hromosvod.
Bude-li některá z odpovědí NE, bude pravděpodobně třeba nechat hromosvod tak, jak je a měla by se doplnit vnitřní ochrana o kvalitní pospojení stožáru a svodiče bleskových proudů.

Ochrana před bleskem je v principu velice jednoduchá, jenom se k ní musíme postavit z pohledu – co všechno se může stát, když něco opomineme. Koneckonců, je to pouze proud s hodnotou několika desítek až stovek TISÍC ampér a ten nějak musíme dopravit do země. Cestou musí napáchat co nejméně škod. Mohu vás ale ubezpečit, že valná většina hromosvodů je v současnosti stavěna pouze pro razítko. Já jsem se před časem rozhodl, že to "pro razítko" dělat nebudu, proto potřebuji tolik informací. Fyziku neoblafneme, všichni pouze mhouříme oči a děláme, že to nevidíme. Vy jste samozřejmě výjimkou, protože jste se nad tímto problémem pozastavil. Zkuste se někoho ze svých známých nebo v okolí zeptat, jak má vyřešenou ochranu koaxů v případě, že má anténní stožár spojený s hromosvodem. A kovové komíny. Na druhou stranu, riziko zásahu blesku do RD je zanedbatelné. Ale není nulové.

Tento příklad jsem zvolil proto, že se mi zdál naprosto typický. Ať je domek takový nebo makový, střecha valbová, sedlová, stanová (no podle toho, co se dnes v satelitních městech staví), většinou pálené nebo betonové tašky. Všude je nataženo hřebenové vedení, svody od okapových rour nějakých 15 – 20cm (nebo dokonce skryté svody), nádherné ochranné úhelníky, komín a anténní stožár připojeny k hromosvodu (leckdy bez pomocného jímače). A co je pod střechou, to už nás nezajímá. Dáme vám revizi a je to v pořádku.
Nesouhlasím. Ochrana před bleskem je moje práce, řemeslo, vizitka.

Dalibor Šalanský Luma Plus spol. s r.o.