KLIMŠA: Ne vše musí jít za každou cenu, aneb hromosvod s lidskou tváří

Hromosvody dle norem řady ČSN EN 62305

Všimněte si prosím několika vět z norem ČSN EN 62305 a nejen obsahu, ale i ducha, ve kterém se nesou.

• Úvod normy 1: Potřeba ochrany, ekonomické přínosy instalace ochranných opatření a výběr odpovídajících ochranných opatření mohou být určeny podmínkami řízení rizika.
• Norma 1, poznámka 1 k čl. 6.1: Úřady, které k tomu mají kompetence, mohou stanovit potřebu ochrany před bleskem pro zvláštní aplikace bez požadavku na zhodnocení rizika. V těchto případech bude požadovaná hladina ochrany před bleskem stanovena úřadem s odpovídající kompetencí. V některých případech může být ocenění rizika provedeno jako postup, kterým se ospravedlní zproštění se těchto požadavků.
• Norma 1, čl. 6.2: Kromě potřeby ochrany před bleskem pro chráněný objekt, může být užitečné ohodnotit ekonomické výhody zajištění ochranných opatření.
• Norma 1 část 8: Ideální ochranou staveb a inženýrských sítí by bylo uzavření chráněného objektu uvnitř uzemněného a dokonale vodivého souvislého stínění s odpovídající tloušťkou a na vstupu do stínění zajištění odpovídajícího pospojování inženýrských sítí přivedených do stavby. Toto by mělo zabránit pronikání bleskového proudu a souvisejícího elektromagnetického pole do chráněného objektu a zabránit nebezpečným tepelným a elektrodynamickým účinkům proudu, stejně jako nebezpečnému jiskření a přepětím ve vnitřních systémech. V praxi často není možné ani cenově efektivní jít do takového rozsahu, aby byla zajištěna optimální ochrana.
• Norma 3, úvod: Aby bylo dosaženo nejlepšího výsledku při minimálních nákladech, jsou důležité pravidelné konzultace mezi projektanty a montážními firmami LPS, architekty a stavebními firmami. Je-li stávající stavba vybavena hromosvodem, mělo by být zajištěno, aby hromosvod odpovídal této normě. Při výběru způsobu a při umístění LPS by měla být brána v úvahu daná skutečnost stávajících staveb.
• Norma 3, čl. 5.3.3: Pro každý neizolovaný (neoddálený) LPS musí být použity v každém případě minimálně dva svody. Měly by být rozmístěny po obvodu chráněné stavby s ohledem na architektonické a praktické požadavky. Svody by měly být rozmístěny po obvodu ve stejných rozestupech.
  • Norma 3, čl. 5.4.1: Všeobecně je však doporučen nízký zemní odpor (je-li to možno, nižší než 10Ω − měřený při nízkém kmitočtu).
   

Tyto a mnohé další věty nepředstavují dogma, ale snahu věci vyřešit rozumně s ohledem na možnosti. Je úžasné, když elektrotechnici normám rozumí a snaží se naplnit smysl, pro který byly sepsány. Terorismem je snaha nacpat realitu do litery normy za každou cenu. Většina organizací žije a musí vycházet s omezenými finančními prostředky a nelze za každou cenu bazírovat na dodržení každého doporučení. Výsledkem takového fanatismu bývá naprosto necitelný a nepěkný zásah do staveb, který se stává pomníkem malichernosti. Vždy je nejlepší hledat schůdné, nejlepší řešení s ohledem na ochranu před bleskem, ale i s ohledem na možnosti, estetiku atp. Zkrachovat a umřít zoufale ovinutý kolem dokonale provedeného hromosvodu asi nebude nic moc.
Žádná věc na zemi není dokonale bílá nebo černá. Vše jsou jen odstíny šedé. Každé řešení čehokoliv má vždy zápory i klady. Každé plus je vykoupeno mínusem. I zdánlivě dokonalé řešení vždy přinese něco negativního. Jde jen o to, nakolik nám náš rozhled a znalosti umožní zmíněné okolnosti vidět. Proto není rozumné se za svou pravdu bít do krve, neboť často zjistíme, že jsme se prali za nějaký nesmysl.

a/ Někdy vidím, jak se někdo za každou cenu snaží při rekonstrukci hromosvodu protlačit normou stanovený počet svodů a jejich rozmístění.
Počet svodů má vliv na rozdělení bleskového proudu (velikost proudu ve svodu) a rozmístění má vliv na vytvoření Faradayovy klece. 100% účinek by mohlo mít jen souvislé vodivé opláštění o dostatečné tloušťce. Pokud klec tvoří jen svody, nebo ocelové stavební konstrukce, pak zamezení průniku elektromagnetického pole je vždy jen částečné a také rozdílné podle toho, kde se v objektu nacházíme. Nemluvě navíc o tom, že hodně záleží na místu, kde blesk udeří. Takže rozumné je, co říká norma, ale je to opět jen stupeň šedé. Pokud by někdo musel při rekonstrukci staršího objektu nechat rozkopat např. vnitřní dvůr z betonu jen proto, aby zvýšil počet svodů na této straně ze dvou na 4, tak by asi velké ovace nesklidil. Velmi snadno se na takovém nesmyslu bazíruje např. reviznímu technikovi, který nemusí hospodařit s přiděleným rozpočtem a nenese v podstatě za nic zodpovědnost. Pak podobné teoretické úvahy plynou velmi snadno, ale je to poněkud prostoduchý přístup k celému problému.

b/ Výpočet rizika a stanovení třídy LPS vychází z průměrných hodnot parametrů blesků a škod v určité oblasti za určité období.
Je to super, takže když norma říká, že mne blesk pravděpodobně nezasáhne, nebo že poletí tady nebo tam, tak to tak opravdu bude. Nesmysl! Průměrná rodina v ČR má 1,5 dítěte neboli 1,5 dítěte nemá nikdo. Takže pokud mi rizika vyjdou dle normy, tak budeme všichni šťastni, jako lidé v seriálu Ordinace v zelené zahradě. Opět nesmysl. Pokud je 99procentní pravděpodobnost, že do mne neudeří průměrný blesk, tak budeme muset každému stému majiteli domu vysvětlit, proč právě ten jeho shořel a on bude bydlet na nádraží. Ale v průměru jsme šťastni. Co jsem chtěl vlastně říci? Jen to, že řídit se doporučením normy je určitě to nejlepší, co můžeme udělat, ale pro samé stromy třeba opět nevidíme les. Smyslem je jako vždy člověk, jeho blaho, peníze atd. Pokud někdo chce, tak ať jde v ochraně před bleskem klidně ještě nad to, co doporučuje norma a bude to pro něj mít smysl. Pro jiného bude mít smysl jen taková ochrana, která mu umožní žít a přežít a nezbankrotovat i s rizikem, že bude trefen. A to má také smysl. Všichni jsme vázáni zodpovědností vůči sobě a svému okolí, ale opět prosím nic netlačme na krev.

c/ Ježek za každou cenu. Takto bych popsal snahu vytvořit neoddálený, byť izolovaný hromosvod za každou cenu.
Možnosti jsou dvě. Chytnout a odvést blesk do země bez možnosti jeho proniknutí do objektu, nebo připustit jeho částečné proniknutí přes vodivé stavební konstrukce, potrubí apod. První varianta vyžaduje dodržení dostatečných vzdáleností od střechu až po zem a jediné porušení tohoto pravidla celou snahu odpískává. Norma sama říká, že u větších objektů to takto nelze (viz čl. ČSN EN 62305-3 E.6.1.1). V praxi je obvyklé, že totálně dezorientovaný tvor navrhne izolovanou soustavu za každou cenu a vznikne monstrum, které vypadá jako ježek zkřížený s orbitální stanicí. Celý záměr ovšem bere za své s faktem, že tyčodrátová nadstavba objektu je stejně vesele propojena na vodivé stavební konstrukce většinou hned na úrovni střechy. Takže opět, klaďme si prosím reálné, lidské důstojnosti hodné cíle.

d/ Celá řada opatření na střeše se dělá jen pro to, aby blesk nezasáhl přímo nějakou střešní nadstavbu (ventilační komínek, vzduchotechnické zařízení apod.).
Jedná se tedy o situaci, kdy se nám nepodařilo vytvořit soustavu s dodržením dostatečné vzdálenosti od střechy až po zem (podle mne 80% případů) neboli bleskový proud stejně částečně poteče po stavebních konstrukcích a bude vnikat do stavby. Norma doporučuje blesk zachytit jímačem a nenechat ho prásknout třeba do VZT zařízení.

Na jedné straně to jakousi logiku má, zvlášť když nemusíme montovat složité konstrukce, protože stejnou službu udělají klasické pomocné jímače, na které jsme byli zvyklí (drát 8mm, 30cm dlouhý). Na druhé straně je často jediným užitkem takového opatření zabránění průpalu při přímém zásahu. Otázka za 1000 bodů je, kolik lidí na vlastní oči vidělo průpal – díru po přímém zásahu? Proč skoro nikdo? Protože se nejedná o častý jev a průpal samotný může být poměrně malá díra v plechu, kterou lze velmi snadno a levně opravit. Takže opět, pokud lze, snažme se průpalům zabránit, ale nemusíme to hrotit za každou cenu. Vytvoření složitého, drahého a nepěkného ježka jen aby nevznikla centimetrová dírka v plechu jednou za 100 let, je k ničemu. Trochu jiná situace by mohla být, když ke spojení takového jímače a stavební konstrukce dojde třeba až na okraji střechy. Čím dále od chráněného zařízení je jímač spojen se stavebními konstrukcemi, tím menší část bleskového proudu poteče do objektu a větší po svodu. Faktem je, že norma tento hybridní druh hromosvodu nepopisuje a dává na výběr mezi soustavou izolovanou, spojenou jen na úrovni terénu a soustavou pospojovanou. Takže hybrid (spojení už na úrovni střechy) sice nějakou logiku má, ale těžko s ní budeme někde šermovat.

e/ Vzpomínám si na pěkné přirovnání na jednom školení, kdy sáhodlouhou debatu o množství různých stupňů vnějších vlivů ukončil školitel otázkou, kolik různých kabátů vlastníme.
Až na zazobané výjimky bylo průměrem tak dva. Z toho vyplývá, že i když se počasí neustále mění do mnoha podob, oblékáme jen pár druhů oblečení. Stejně tak je to s výslednou hodnotou rizika a z toho vyplývající provedení ochrany před bleskem. Opět si myslím, že někdy méně může znamenat více. Trochu smutné je, že boom s novým provedením hromosvodů byl podle mne trochu přestřelen a někdy je mi líto, že lidé, co celý život úspěšně navrhovali dobré hromosvody, se bojí nakreslit hromosvod pro panelák. Pak přijde bodlák mezi rostlinami a navrhne aktivní bleskolap s jedním svodem a všichni jsou spokojeni.
 

Snažme se proto, prosím, preferovat zdravý rozum a soudnost a vymezit tak extrémisty zpět do podzemí.