Zopakujme si časté chyby v projektové dokumentaci bytové a občanské výstavbě

Základní požadavky na elektroinstalaci
Úvodem je si nutno připomenout základní požadavky kladené na elektroinstalaci:

• bezpečnost osob, užitných zvířat a majetku;
• provozní spolehlivost (s danými vnějšími vlivy);
• přehlednost rozvodu umožňující rychlou lokalizaci a odstranění případných poruch;
• snadnou přizpůsobivost rozvodu při požadovaném přemisťování elektrických zařízení a strojů;
• hospodárnost rozvodu (v investičních i provozních nákladech);
• hospodárné použití typizovaných jednotek a celků (např. rozvodnic, rozváděčů, apod.);
• vzhled;
• zamezení nepříznivých vlivů a rušivých napětí při křižování a souběhu se sdělovacím vedením.

Základní změny v normě a časté navazující chyby projektu

(1.) Vnější vlivy. U bytových domů je nutno vycházet z předpokladu, že nelze jednoznačně stanovit, že v objektu bude v souladu s podmínkami ČSN 33 2000-3, kapitoly 32 "malý počet osob". Z tohoto důvodu je třeba volit vnější vliv vyšší než BD1.
POZNÁMKA: Za bytové domy se považují objekty určené pro bydlení s více než třemi byty.
Nejčastější chyba: projektantem elektro je v protokolu určeno BD1; v nejhorších případech se toto vyskytuje i u halových kanceláří pro více než 200 osob.

(2.) Je zdůrazněn článek, ve kterém je stanoveno, že při projektování budov musí být pamatováno na stavební úpravy, nutné pro hospodárné provedení elektrických rozvodů a stavební konstrukce musí umožnit provedení elektrických rozvodů a umístění vývodů v místech, kde tyto rozvody a vývody jsou z hlediska provozu nutné.
POZNÁMKA: U nových druhů stavebních konstrukcí je nutné, aby při jejich navrhování bylo současně řešeno uložení elektrických rozvodů.

Vedení se doporučuje ukládat skrytě. Pro ukládání vedení do stropů a podlah platí ČSN 37 5245: 1983 "Kladení elektrických vedení do strop a podlah". Avšak s ohledem na vývoj v elektroúložném materiálu bude připuštěna možnost použití systémů podlahových lišt.
Nejčastější chyba: není prokazatelně s investorem projednána zvolená technologie v jednotlivých částech objektu.

(3.) Světelné obvody - U světelných obvodů s výbojkovými svítidly ovládanými běžnými spínacími přístroji se doporučuje, aby maximální proud v tomto obvodu nepřekračoval 25% jmenovité hodnoty těchto spínačů.
Nejčastější chyba: není brán v úvahu charakter zátěže a dochází ke spékání kontaktů spínačů.

(4.) Spínače pro ovládání světelných obvodů – zde bude doplněno ustanovení pro umísťování spínačů kombinovaných na úroveň denního osvětlení a přítomnost osob v prostoru.

(5.) Zásuvkové obvody – volba zásuvek – v souladu s trendem určeným v části 7 ČSN 33 2000 bude stanoveno:
 "Zásuvky se jmenovitým proudem nepřesahujícím 16A mají odpovídat příslušným národním normám."
Nejčastější chyba: do hromadné výstavby jsou prosazovány například zásuvky SCHUKO.

(6.) Zásuvky mají mít ochranný kolík připojený na ochranný vodič. Jednofázové zásuvky se připojují tak, aby ochranný kolík byl nahoře a střední (nebo nulovaní) vodič byl připojen na pravou dutinku při pohledu zpředu.

(7.) Jednofázové zásuvky. Na jeden zásuvkový obvod lze připojit nejvýše 10 zásuvkových vývodů (vícenásobná zásuvka se považuje za jeden zásuvkový vývod), přičemž celkový instalovaný příkon nesmí překročit 3680VA při jištění 16A (2300VA při jištění 10A).

(8.) Pro elektrické spotřebiče, u nichž je to výrobcem určeno v připojovacích podmínkách, se zřizuje samostatný zásuvkový obvod.

Nejčastější chyba: není prokazatelně projednán soupis takovýchto zařízení s investorem, nepamatuje se na rezervu pro pozdější pořízení těchto spotřebičů.

(9.) Vícenásobná zásuvka je určená pro připojení na jeden obvod a nesmí se připojit do dvou různých obvodů ani se nesmí přerušit propojení obou zásuvek.

(10.) Dimenzování a jištění zásuvkových obvodů. Vedení zásuvkových obvodů se jistí jističi nebo jiným jistícím prvkem se jmenovitým proudem odpovídajícím nejvýše jmenovitému proudu zásuvky; vedení musí mít takový průřez, aby bylo předřazeným jistícím prvkem jištěno proti přetížení i zkratu. Všechny svorky, kterými vedení zásuvkových obvodů prochází, musí být dimenzovány aspoň na jmenovitý proud jistícího prvku, kterým je obvod jištěn.

Zásuvkové obvody do 20A musí mít doplňkovou ochranu tvořenou proudovým chráničem s vybavovacím residuálním proudem nepřekročujícím 30mA v souladu s ČSN 33 2000-4-41 ed. 2.

Toto opatření se vztahuje i na trojfázové zásuvky připojené na obvod se zmenšeným jištěním do 20A. Ustanovení tohoto článku není nutno uplatňovat u zásuvek nepřístupných laické veřejnosti, respektive u zásuvek určených pro napájení elektrického zařízení, jehož odpojením by vznikla velká hmotná škoda (například mrazničky, ledničky, PC).
Nejčastější chyba: sdružování více obvodů k jednomu proudovému chrániči, chybné zapojení.

Nerespektování skutečnosti, že míru spolehlivosti si určuje investor.

(11.) Obvody pro osvětlení společných komunikací - Osvětlení pro jednotlivé prostory se navrhuje podle příslušných norem a hygienických předpisů – Pozor – osvětlenost prostor bytových domů je nyní uvedena v ČSN 73 4301 – Změna 1. Dále zde bude zohledněno i využití svítidel osazených kompaktními světelnými zdroji nezaměnitelnými za žárovkové zdroje.

(12.) Ovládání osvětlení společných komunikací objektu - v tomto článku bude zohledněno využití spínačů s čidly reagujícími na osvětlenost denním světlem a výskyt osob v daném prostoru.

(13.) V bytových domech a objektech občanské výstavby, kde je to vhodné (např. z hlediska dispozice podlaží, z hlediska použití typizovaných elektroměrových rozváděčů a jader nebo rozmístění všech svislých rozvodů), zřizuje se více hlavních domovních vedení. Rozbočení na více stoupacích vedení a jejich jištění se provádí obvykle v přípojkové skříni nebo v rozváděči. Hlavní domovní vedení se provádí z celistvých vodičů, je-li nutno je přerušit, pak se připouští jedno přerušení vodiče na podlaží objektu.

(14.) Hlavní domovní vedení začíná na svorkách v připojovací skříni.
Nejčastější chyba: revize elektrických rozvodů společných prostor není prováděna od HDS.

(15.) Odbočky od hlavního domovního vedení - odbočky k elektroměrům se dělají jednofázové nebo trojfázové. Jednofázové odbočky k elektroměrům lze provést u zařízení do soudobého příkonu 5,5kW. Do bytů se provádějí zásadně trojfázové odbočky.

(16.) Vedení od elektroměru k podružným rozváděčům - jsou-li elektroměry pro několik odběrů soustředěny do elektroměrových rozváděčů (jader), musí se od každého elektroměru zřídit samostatná odbočka k podružnému rozváděči (rozvodnici). Tyto odbočky jsou jednofázové nebo trojfázové; řadí se k obvodům zařazovaným do skupiny elektrických rozvodů ve společných prostorách.
Poznámka: podléhají tedy z přístupné části pravidelným revizím.

(17.) Rozváděče (rozvodnice) za elektroměrem. Pojistky, jističe a jiné potřebné přístroje a zařízení (např. relé, stykače, zvonkové transformátory apod.) pro rozvod za elektroměrem se soustředí zpravidla na rozváděči (deskové či skříňové rozvodnici.). U bytových rozvodnic se nepoužívají pro jištění silových rozvodů pojistky.

(18.) Bytové rozvodnice se umísťují v bytě.

Tab. Minimální počet obvodů v bytech dle velikostní kategorie

* V případě, že užitná plocha bytu dané kategorie přesahuje uvedenou plochu, je nutno zřizovat počet obvodů, již jako pro kategorii o stupeň vyšší.

Poznámky:
--- Světelný obvod je určen převážně pro pevně připojení svítidel, popř. pro připojení svítidel na zásuvky ovládané spínači: Na tento obvod lze také připojit zásuvky, a to v jedné místnosti nejvýše jednu zásuvku. V každé obytné místnosti (viz ČSN 73 4301) a v kuchyni, která není připojena na obvod pro bytové jádro, musí být alespoň jeden vývod připojen na světelný obvod.
--- Zásuvkový obvod je určen převážně pro připojování spotřebičů do zásuvek. Na tento obvod lze také pevně připojit spotřebiče do celkového maximálního příkonu 2kW (např. svítidla, ventilátory, infrazářiče apod.).
--- Na obvod pro bytové jádro se připojí osvětlení, zásuvky a pevně připojené spotřebiče v bytovém jádru (alternativně v koupelně a WC) a v kuchyňské sestavě, s výjimkou zásuvky pro pračku, elektrického sporáku, popřípadě dalších spotřebičů, které je nutno připojit na samostatný obvod.

(19.) Pro všechna plánovaná elektrická zařízení s příkonem 2kW a více, respektive u nichž to výrobce v připojovacích podmínkách požaduje, se navrhují samostatné obvody, i když se připojují vidlicí do zásuvky.

(20.) Pro sklepy, půdy a garáže přidělené k bytům se navrhují další dodatečné obvody, které se přednostně napájejí z bytové rozvodnice příslušného bytu.

(21.) Průřezy vodičů v bytech a jejich jištění. V jednotlivých částech bytu mají mít vodiče pro soustavu 3N + PE ~ 50Hz 230/400V průřezy a jim přiřazené jmenovité proudy jističů alespoň podle tab. 6.

--- Zde bude zohledněna možnost využití jističů se jmenovitou hodnotou 13A, možnosti plného využití ČSN 33 2000-5-523, atd.
--- Doplněna bude tabulka určující maximální délky vedení s jádry z Cu bytových obvodů v závislosti na úbytku napětí.

Tabulka 6 - Průřezy jader vodičů a jim přiřazené jmenovité proudy jističů

Tyto obvody by měly dodržet doporučenou maximální délku dle tabulky 6A.

Tabulka 6A– Maximální délky vedení s jádry z Cu bytových obvodů v závislosti na úbytku napětí.

V délce vedení je uvažován minimální počet přechodových odporů. Například při smyčkování se předpokládá průběžné připojování.

(22.) Zásuvky ve školách se zřizují v každé učebně a tělocvičně; v herně a v denní místnosti mateřských škol a jeslí se zřizují dvě zásuvky určené pro úklid, promítání filmů, diapozitivů, pro připojení gramofonů, magnetofonů apod. Tyto zásuvky musí být odpínatelné, např. jističem v rozvaděči. U mateřských škol a jeslí se kromě toho požaduje ochrana před svévolným dotykem, např. použitím bezpečnostní zátky vyjímatelné ze zásuvky pouze zvláštním nástrojem. Ve školních učebnách se zásuvky u umývadel nesmějí umísťovat blíže než 1,5m od umývacího prostoru. Toto ustanovení se netýká školních laboratoří a odborných učeben.

(23.) U zón pro ukládání vedení bude doplněno zjednodušené ustanovení dotýkající se umývacího prostoru, které bude respektovat vývoj v ochranných přístrojích (rozsah využívání proudových chráničů) a elektrických svítidel.

(24.) ROZVODY ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ

• V budovách je nutno umožnit uživateli bytu či nebytového prostoru - zřízení vnitřního komunikačního vedení včetně rozvaděče a koncového bodu sítě.
• Zvláštní pozornost je potřeba věnovat zejména ostatním systémům a zařízením budovy, které ke své činnosti využívají služeb nebo doplňkových služeb elektronických komunikací, jako jsou například elektronické zabezpečovací systémy (dálková konfigurace a správa přes web, propojení s pulty centrální ochrany, napojení webových kamer apod.), dálkové řízení vytápění, klimatizace a řada dalších.
• Pro vstupy kabelů vnějších sítí do budovy a pro uložení vnějších sítí v budově musí být provedeny stavební úpravy v souladu s projektem vnějších sítí, respektive s vyjádřeními a požadavky uvedenými v dokumentaci pro územní a případně stavební řízení.

Využití proudových chráničů

• Citlivé proudové chrániče jsou v současnosti nepreferovanější ochranou u rozvodů nn. Připomeňme si jejich obvyklé poslání.
• Proudové chrániče s vybavovacím residuálním proudem IΔn:
• do 30mA včetně (především ochrana před úrazem elektrickým proudem a zároveň ochrana před iniciací požáru elektrickým zařízením);
• do 100mA včetně (především ochrana před úrazem elektrickým proudem a zároveň ochrana před iniciací požáru elektrickým zařízením);
• do 300mA včetně – může být i spínačem (především ochrana před iniciací požáru elektrickým zařízením);
• do 500mA včetně – může být i spínačem.

Výjimky z použití citlivých proudových chráničů

• ČSN 33 2000-7-707 (1997): Elektrotechnické předpisy Část 7: Požadavky na zvláštní instalace nebo prostory Díl 707: Požadavky na uzemnění v instalacích zařízení pro zpracování dat;
• V ČSN 33 2000-7-701 ed. 2 (2007): Elektrická instalace budov – Část 7-701: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Prostory s vanou nebo sprchou není nutno přes citlivý proudový chránič připojovat elektrický ohřívač vody (V ČR, Německu, Slovinsku)

Závěr (hlavní chyby při využití tohoto ochranného opatření):

• Výpočetní technika a další spotřebiče s vyššími unikajícími proudy jsou nevhodné pro ochranu pomocí citlivých proudových chráničů;
• Předřazení citlivého proudového chrániče před velké množství spotřebičů (byť i s malými unikajícími proudy);
• Předřazení citlivého proudového chrániče před rozdělení instalace do jednotlivých obvodů.
• Jako příklad základního nepochopení podstaty funkce citlivého proudového chrániče je následující obrázek (z kontrolovaného projektu).

Obrázek 1. Kumulace chyb v zapojení citlivého proudového chrániče (výběr z kontrolovaného projektu)

Na obrázku 2. je schematicky znázorněno bezproblémové využití proudového chrániče v běžné elektroinstalaci.

Ukázka z přednášky je součástí sborníku přednášek č. 41.

Cena sborníku je 380,-Kč, pro členy Clusteru 280,-Kč

Níže uvedenou objednávkou je možné si tento sborník do vyprodání objednat!