Elektrika.cz, reportážní portál instalační elektrotechniky, vyhlášky, schémata zapojení .

Nová svorka WAGO ...

Řada páčkových svorek 221 má další praktický přírůstek! INLINE je část ...

OBO: Vkládací ...

Vkládací lišty jsou samozřejmostí. V případě instalačních ...
 
Oddíly
reklama
Bleskovky
Co chcete dnes sledovat?
Co má Elektrika připravovat prioritně?
Základy elektrotechniky
Recenze knih
O elektrotechnicích v praxi
Krátké zprávy
Videoreportáže
Živá vysílání
Historické souvislosti
Záznamy živých vysílání
Podcasty, audioverze
Článek o novinkách
Diskusní témata
Rozhovory
Osobní setkávání
Výsledky budou zveřejněny později

[ Výsledky | Hlasování ]
Hlasů : 49
Bazar
Nabídka, prodám ....
Nabídka, prodám ....
Nabídka, prodám ....
Nabídka, prodám ....
Nabídka, prodám ....
Nabídka, prodám ....
Nabídka, prodám ....
Osobní nástroje
FUTURE okénko - V nejbližších dnech se zde dočtete ...
  • Pardubický výrobce datových rozvaděčů má také ve své nabídce různá provedené kabelových žlabů. Pokud máte do projektu převážně IT systémy, lze uvažovat nad jediným dodavatelem datových skříní i kabelových tras. Tento výrobce patrně nemdisponuje ...
  • Pokud člověk není zrovna sám revizním technikem, může si pod pojmem revize představit různé procesy. Rozeznáváme tedy tři druhy revizí. Které to jsou? První druh se provádí již během výstavby nebo po dokončení stavby. Druhý typ revize se provádí během ...

Kabelové rozvody z hlediska projektů požární bezpečnosti


Document Actions
Kabelové rozvody z hlediska projektů požární bezpečnosti
Předpisů souvisejících s projektováním elektrické instalace z hlediska požární bezpečnosti je mnoho. Požární ochrana spadá do kompetence ministerstva vnitra, proto jsou vydávány právě tímto úřadem. Na co si tedy dát pozor? Jak musí být stavba navržena, aby splňovala bezpečnost? Jaké jsou požadavky na kabelové trasy?
Jan Peterek, ze dne: 9.12.2011
reklama

 

V souladu s přílohou č. 1 nařízení evropského parlamentu a rady (EU) č. 305/2011 musí stavby jako celek i jejich jednotlivé části vyhovovat zamýšlenému použití, zejména s přihlédnutím k bezpečnosti a ochraně zdraví osob v průběhu celého životního cyklu staveb. Po dobu ekonomicky přiměřené životnosti musí stavby při běžné údržbě plnit níže definované základní požadavky na stavby:

  1. Mechanická odolnost a stabilita
  2. Požární bezpečnost

Stavba musí být navržena a provedena takovým způsobem, aby v případě požáru:

  1. byla po určenou dobu zachována nosnost konstrukce
  2.  byl uvnitř stavby omezen vznik a šíření ohně a kouře

  3.  bylo omezeno šíření požáru na sousední stavby

  4. obyvatelé mohli stavbu opustit, nebo aby mohli být jinými prostředky zachráněni

  5. byla brána v úvahu bezpečnost záchranných jednotek

  1. Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí
  2. Bezpečnost a přístupnost při užívání
  3. Ochrana proti hluku
  4. Úspora energie a tepla
  5. Udržitelné využívání přírodních zdrojů

K naplnění těchto základních požadavků vydávají jednotlivé členské země EU vlastní předpisy. Cílem tohoto příspěvku je poskytnout přehled o předpisech zajišťujících požární bezpečnost stavby v návaznosti na vybavení stavby elektrickými zařízeními.

Stavební řád
Co se týče uvádění výrobků pro stavbu na český trh, je tato směrnice (resp. její předchůdce 89/106/EHS) zavedena zákonem č. 22/1997 Sb. a různými nařízeními vlády. V současné době bude nutno tyto předpisy aktualizovat dle výše uvedeného nařízení vlády.

Vlastní požadavky na stavbu (projektování, umístění apod.) jsou definovány v několika zákonech, vyhláškách a samozřejmě v normových požadavcích.  Základním předpisem na úseku projektové dokumentace je stavební zákon a jeho prováděcí předpisy.

Stavební zákon kromě úprav nástrojů územního plánování (umístění stavby do území), povolování staveb a jejich změn, povinnosti a odpovědnosti osob při přípravě a provádění staveb, upravuje podmínky pro projektovou činnost a provádění staveb, včetně obecných požadavků na výstavbu.

Důležitým pojmem ve stavebním řádu jsou vybrané činnosti. Jedná se o činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, a jenž mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu [2.]. Mezi vybrané činnosti patří i projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohlašované stavby, pro provádění stavby a pro nezbytné úpravy, nebo její změny.

Projektovou dokumentací je dokumentace pro vydání stavebního povolení, projektová dokumentace ohlášení stavby, projektová dokumentace pro provádění stavby a projektová dokumentace pro nezbytné úpravy.

Jak bylo uvedeno, mohou projektovou dokumentaci zpracovávat jen osoby k tomu oprávněné dle zákona č. 360/1992 Sb. Jedná se o autorizované techniky a inženýři v různých oborech autorizace. Mezi autorizované obory patří i požární bezpečnost staveb. Znamená to, že projektovou dokumentaci  - požárně bezpečnostní řešení stavby (viz dále) mohou zpracovávat jen autorizované osoby v tomto oboru (požární bezpečnost staveb), popř. s autorizací v oboru pozemní stavby, popř. architekt.

Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace. V případě, že není projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, musí k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor (např. požární bezpečnost staveb).

K stavebnímu zákonu bylo vydáno několik předpisů, provádějících jednotlivá ustanovení. V souvislostech s projektovou dokumentací požární bezpečnosti staveb stojí za zmínku především:

  • vyhláška č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb
  • vyhláška č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území
  • vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby

První dvě definují požadavky především na rozsah dokumentace. Vyhláška č. 268/2009 Sb. definuje konkrétní požadavky na stavby. Požadavky požární bezpečnosti jsou popsány ve většině případů odkazy na normové hodnoty. Konkrétní popis jednotlivých právních předpisů není předmětem tohoto příspěvku. 

Požární ochrana
Výše popsané předpisy vydává Ministerstvo pro místní rozvoj. Jelikož požární ochrana spadá pod kompetence ministerstva vnitra, jsou vydávány právě tímto ministerstvem, řešící požární ochranu včetně požární bezděčnosti staveb. V následujících odstavcích jsou stručně popsány.

Základním předpisem na úseku požární ochrany je zákon č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zákon o PO). Tento zákon vymezuje požadavky na požadavky podnikajících osob a občanů, správních orgánů a organizací na úseku požární ochrany. Z hlediska projekční praxe a požární bezpečnosti staveb je důležitá jen malá část, a to od § 24 do § 31a [4.].

Důležitým prvkem je definice státního požárního dozoru, jenž se vykonává mimo jiné:

  • posuzováním projektové dokumentace dle stavebního zákona v rozsahu požárně bezpečnostního řešení
  • ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb vyplývající z posouzených podkladů a projektové dokumentace, včetně podmínek vyplývajících z vydaných stanovisek
  • posuzováním výrobků, které nejsou výrobky stanovenými podle zvláštních právních předpisů (zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) z hlediska jejich požární bezpečnosti a posuzováním funkčnosti systémů vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení

Státní požární dozor vykonává ministerstvo vnitra prostřednictvím generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR a krajských Hasičských záchranných sborů. V tomto státním orgánu jsou na jednotlivých krajích, územních odborech (okresech) zřízeny odbory prevence, které se provádí samotnou kontrolu projektové dokumentace apod. Státní požární dozor, posuzování dokumentace apod., se nevykonává u jednoduchých a drobných staveb, kromě staveb určených pro výrobu a skladování, zemědělských staveb a stavebních úprav včetně udržovacích prací, jejichž provedení by mohlo ovlivnit požární bezpečnost stavby.

Výsledkem posuzování podkladů, dokumentace a ověřování splnění stanovených požadavků je stanovisko, které je podkladem k dalšímu řízení podle stavebního zákona.

V praxi by to mělo vypadat tak, že autorizovaná osoba v oboru požární bezpečnost staveb v rámci projektové dokumentace celé stavby zpracuje svou část – požárně bezpečnostní řešení stavby. To následně předloží příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje, který na jejím základě vydá závazné stanovisko, popř. koordinované stanovisko. Koordinované v případě, že se k projektové dokumentaci vyjadřuje i jiný odbor Hasičského záchranného sboru. Ve většině případů se jedná o vyjádření jak z hlediska požární bezpečnosti, tak ochrany obyvatel. Vydané stanovisko je spolu s projektovou dokumentací přiloženo k celé dokumentaci stavby a předáno na stavební úřad.

Pokud se jedná o stavby, které nepodléhají státnímu požárnímu dozoru (např. rodinné domy do 150 m2), musí být zpracována projektová dokumentace požární bezpečnosti – požárně bezpečnostní řešení stavby. To je autorizováno příslušnou oprávněnou osobou a je součástí celkové dokumentace, která je předložena stavebnímu úřadu. Je nutno ještě podotknout, že stavební úřad si může vyžádat vydání stanoviska i v tomto případě.

Po vydání a platnosti stavebního zákona [1.] byl vydán další důležitý právní předpis, a to zákon o změně zákonů [3.], který doplňuje zákon o PO [4.] o § 99. V něm je definována možnost autorizované osoby při zpracování projektové dokumentace postupovat odlišným způsobem než který stanoví česká technická norma nebo jiný technický dokument řešící podmínky požární ochrany. Tato změna dává projektantovi zpracovat expertizní posudek, jenž v plném rozsahu nedodržuje normové hodnoty. Podmínkou ovšem je docílení alespoň stejného výsledku, jako by postupoval podle ČSN.  Dodržení tohoto požadavku je velmi diskutabilní a je na autorizovaném projektantovi, aby si své „nenormové“ řešení dokázal obhájit.

Dalším důležitým právem, které přináší zákon o požární ochraně, je oprávnění ministerstva vnitra stanovit prováděcím právním předpisem technické podmínky požární ochrany staveb a technologií, podmínky požární bezpečnosti výrobků a činností, u nichž hrozí nebezpečí vzniku požárů a technické podmínky požární techniky, věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení.  Kromě toho je stanoveno, že prováděcí předpis zákona o PO stanoví obsah a rozsah požárně technických expertiz a požárně bezpečnostních řešení.

Výše popsaného práva využilo MV při vydání:

  • vyhlášky o požární prevenci [5.]
  • vyhlášky č. 23/2008 Sb. [7.]

Vyhláška č. 246/2001 Sb. o požární prevenci je předpisem, který řeší zejména povinnosti fyzických a podnikajících osob – zpracování dokumentace požární ochrany, provádění preventivních požárních kontrol apod. Z hlediska projekční praxe a požární bezpečnosti stavby jsou důležité ustanovení řešící definice, projektování, montáž a provozování požárně bezpečnostních zařízení. Dále je zde podrobně řešen rozsah požárně bezpečnostního řešení stavby (pozn. v těchto ustanovení se definice vyhlášky o požární prevenci [5.] liší od definice dokumentace dle vyhlášky o dokumentaci staveb [6.]).

Jedním z důležitých pojmů pro projektování jak požární bezpečnosti stavby, tak zpracování dokumentace části elektroinstalace je požárně bezpečnostní zařízení. Jedná se o

  • zařízení pro požární signalizaci (např. elektrická požární signalizace, zařízení dálkového přenosu, zařízení pro detekci hořlavých plynů a par, autonomní požární signalizace, ruční požárně poplachové zařízení),

  • zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu (např. stabilní nebo polostabilní hasicí zařízení, automatické protivýbuchové zařízení, samočinné hasicí systémy), zařízení pro usměrňování pohybu kouře při požáru (např. zařízení pro odvod kouře
    a tepla, zařízení přetlakové ventilace, kouřová klapka včetně ovládacího mechanismu, kouřotěsné dveře, zařízení přirozeného odvětrání kouře),
  • zařízení pro únik osob při požáru (např. požární nebo evakuační výtah, nouzové osvětlení, nouzové sdělovací zařízení, funkční vybavení dveří, bezpečnostní
    a výstražné zařízení),
  • zařízení pro zásobování požární vodou (např. vnější požární vodovod včetně nadzemních a podzemních hydrantů, plnících míst a požárních výtokových stojanů, vnitřní požární vodovod včetně nástěnných hydrantů, hadicových a hydrantových systémů, nezavodněné požární potrubí),
  • zařízení pro omezení šíření požáru (např. požární klapka, požární dveře a požární uzávěry otvorů včetně jejich funkčního vybavení, systémy a prvky zajišťující zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo snížení hořlavosti stavebních hmot, vodní clony, požární přepážky a ucpávky),
  • náhradní zdroje a prostředky určené k zajištění provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení, zdroje nebo zásoba hasebních látek u zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu a zařízení pro zásobování požární vodou, zdroje vody určené k hašení požárů.

Na některá výše uvedená zařízení jsou při projektování, instalaci, provozu, kontrole, údržbě a opravách kladeny zvláštní požadavky. Tyto zařízení jsou nazývána vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení a mají v požární bezpečnosti zvláštní význam. Jedná se o:

  • elektrickou požární signalizaci
  • zařízení dálkového přenosu
  • zařízení pro detekci hořlavých plynů a par
  • stabilní a polostabilní hasicí zařízení
  • automatické protivýbuchové zařízení
  • zařízení pro odvod kouře a tepla
  • požární klapky

Při projektování všech požárně bezpečnostních zařízení musí projektant postupovat podle normativních požadavků (např. ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 apod.), popř. technických předpisů výrobce požárně bezpečnostního zařízení, jejichž projektování není vymezeno normativními požadavky. Základní požadavky včetně návrhu požárně bezpečnostních zařízení mají být nedílnou součástí požárně bezpečnostního řešení stavby. V případě,
že je v objektu instalováno více požárně bezpečnostních zařízení, která se vzájemně ovlivňují, musí být v požárně bezpečnostním řešení stavby řešeny jejich základní funkce
a stanoveny priority. Jedná se např. o pořadí a způsob uvádění jednotlivých prvků systému do činnosti (spuštění hasicího zařízení má přednost před požárním odvětráním prostoru – zařízení pro odvod kouře a tepla bude spouštěno až po spuštění stabilního hasicího zařízení do provozu apod.). Za koordinaci požárně bezpečnostních zařízení
je odpovědný zpracovatel požárně bezpečnostního řešení stavby.

Projektování vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení se dle zákona o PO zabezpečuje prostřednictvím autorizované osoby [2.]. Jelikož je projektová dokumentace požárně bezpečnostních zařízení a požárně bezpečnostní řešení stavby součástí projektové dle stavebního zákona [1.], lze odvodit, že veškerou tuto dokumentaci musí zpracovávat jen autorizována osoba [2.]. Oprávnění a povinnosti projektanta požárně bezpečnostního zařízení definována vyhláškou o požární prevenci jsou obdobná definicím stavebního zákona. Nově je definována povinnost projektanta vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení písemně potvrdit, že při projektování splnil podmínky stanovené právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobce konkrétního typu požárně bezpečnostního zařízení.

Jak již bylo uvedeno, musí být návrh požárně bezpečnostního zařízení součástí požárně bezpečnostního řešení stavby – projektové dokumentace požární bezpečnosti stavby.
Při zpracování této dokumentace se vychází z požadavků zvláštních právních, normativních požadavků a z podmínek vydaného územního rozhodnutí. Příslušné podklady z hlediska požární bezpečnosti obsahují

  • návrh koncepce požární bezpečnosti z hlediska předpokládaného stavebního řešení a způsobu využití stavby
  • řešení příjezdových komunikací, popřípadě nástupních ploch pro požární techniku, zajištění potřebného množství požární vody, popřípadě jiné hasební látky
  • předpokládaný rozsah vybavení objektu vyhrazenými požárně bezpečnostními zařízeními, včetně náhradních zdrojů pro zajištění jejich provozuschopnosti
  • zhodnocení možnosti provedení požárního zásahu, popřípadě vyjádření potřeby zřízení jednotky požární ochrany podniku nebo požární hlídky
  • grafické vyznačení umístění stavby s vymezením předpokládaných odstupových, popř. bezpečnostních vzdáleností, příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku připojení k sítím technického vybavení apod.

K naplnění popsaných požadavků se zpracovává požárně bezpečnostní řešení, které je nedílnou součástí dokumentace pro vydání stavebního povolení. Dle vyhlášky o požární prevenci požárně bezpečnostní řešení stavby obsahuje kromě jiného

  • rozdělení stavby do požárních úseků

  • zhodnocení možnosti provedení požárního zásahu, evakuace osob, zvířat a majetku a stanovení druhů a počtu únikových cest, jejich kapacity, provedení a vybavení

  • vymezení zásahových cest a jejich technického vybavení, opatření k zajištění bezpečnosti osob provádějících hašení požáru a záchranné práce, zhodnocení příjezdových komunikací, popřípadě nástupních ploch pro požární techniku

  • zhodnocení technických, popřípadě technologických zařízení stavby (rozvodná potrubí, vzduchotechnická zařízení, vytápění apod.) z hlediska požadavků požární bezpečnosti,

  • posouzení požadavků na zabezpečení stavby požárně bezpečnostními zařízeními, následně stanovení podmínek a návrh způsobu jejich umístění a instalace do stavby (dále jen "návrh"); návrh vždy obsahuje:

  • způsob a důvod vybavení stavby vyhrazenými požárně bezpečnostními zařízeními, určení jejich druhů, popřípadě vzájemných vazeb,vymezení chráněných prostor

  • určení technických a funkčních požadavků na provedení vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, včetně náhradních zdrojů pro zajištění jejich provozuschopnosti

  • stanovení druhů a způsobu rozmístění jednotlivých komponentů, umístění řídicích, ovládacích, informačních, signalizačních a jisticích prvků, trasa, způsob ochrany elektrických sdělovacích a dalších vedení, zajištění náhradních zdrojů apod.

  • výpočtovou část

  • stanovení požadavků na obsah podrobnější dokumentace

  • rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a tabulek včetně vyhodnocení nutnosti označení míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení

Nedílnou součástí požárně bezpečnostního řešení stavby jsou i výkresy požární bezpečnosti. Výkresy požární bezpečnosti stavby obsahují především:

  • grafické označení požárních úseků včetně uvedení stupně požární bezpečnosti
  • vyznačení únikových cest, směrů úniku a východů do volného prostoru, celkový počet unikajících osob a počty osob unikajících jednotlivými směry
  • schéma vybavení požárně bezpečnostními zařízeními
  • umístění hlavních uzávěrů vody, plynu, popřípadě dalších rozvodů, umístění hlavních vypínačů elektrické energie
  • způsob rozmístění a druhy hasicích přístrojů, bezpečnostních značek a tabulek

Obdobné požadavky na rozsah požárně bezpečnostního řešení stavby definuje vyhláška o dokumentaci staveb [6.]. V praxi se můžeme setkat s problémy, kdy stavební úřad striktně požaduje dodržení hierarchie dokumentace právě dle této vyhlášky. Potom je na projektantovi požárně bezpečnostního řešení stavby, aby strukturu dokumentace zpracované dle vyhlášky o požární prevenci [5.], převedl do struktury vyhlášky o dokumentaci staveb [6.]. Hasičský záchranný sbor by se strukturou dokumentace neměl mít problémy, pokud jsou dodrženy všechny požadavky vyhlášky o požární prevenci. Poměrně novým prováděcím předpisem zákona o PO [4.] je vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb [7.]. Tato se ve většině případů odkazuje na normové postupy při řešení požární bezpečnosti stavby. Nově je definován požadavek na elektrické zařízení, jehož chod je při požáru nezbytný k ochraně osob, zvířat a majetku. Tyto zařízení musí být navrženy tak, aby byla při požáru zajištěna dodávka elektrické energie. Podmínky dodávky jsou definovány v příslušných ČSN a především v ČSN 73 0848. Technickým normám bude věnována pozornost později.

Vyhláška taktéž definuje požadavky na druhy a vlastnosti volně vedených vodičů a kabelů zajišťujících funkčnost výše uvedených elektrických zařízení. Požadavky jsou uvedeny v příloze č. 2 vyhlášky [7.] – následující tabulky.

 

Definice kabelových tras funkčních při požáru, třídy reakce kabelů na oheň apod. jsou definovány v samostatné ČSN, a to ČSN 73 0848. Této ČSN je věnována větší pozornost v dalších částech příspěvku.

Dalšími požadavky na elektrické rozvody definované vyhláškou o technických podmínkách PBS jsou:

  • zařízení tvořící systém ochrany stavby a jejího uživatele před bleskem nebo jinými atmosférickými elektrickými výboji musí být navrženo z výrobků třídy reakce na oheň nejméně A2

  • prostupy rozvodu a instalace požárně dělicí konstrukcí musí být požárně utěsněny, přičemž tyto prostupy musí být zřetelně označeny štítkem obsahujícím informace o:

  • požární odolnosti,

  • druhu nebo typu ucpávky,

  • datu provedení,

  • firmě, adrese a jméně zhotovitele,

  • označení výrobce systému.

  • Nouzovým osvětlením musí být vybavena minimálně chráněná úniková cesta a částečně chráněná úniková cesta, pokud nahrazuje chráněnou únikovou cestu

 

Základní vlastnosti kabelových tras

Obecné požadavky na kabelové trasy
Kabelovou trasou jsou kabely a vodiče pro nouzové obvody, silnoproudé kabely, izolované silové vodiče, vedení pro sdělovací a komunikační zařízení včetně přípojnic, svorkovnic, spojek, rozdělovačů, odbočné a instalační krabice, nosné zařízení, držáky, žlaby, příchytky, stojiny, výložníky, závěsy, rošty, kabelové lávky, háky apod.

Za volně vedené kabely, vodiče nebo svazky kabelů a vodičů se považují stavebně neoddělené kabelové trasy, které jsou vystaveny možným účinkům požáru v posuzovaném požárním úseku. Základními požadavky na volně vedené kabely a vodiče z hlediska požární bezpečnosti jsou především požadavky na:

  • celistvost obvodu dle ČSN IEC 60 331...
  • odolnost kabelů při působení požáru dle ČSN EN 50200 kriterium PH a u silových kabelů kriterium P dle ZP č. 27/2008
  • šíření plamene po vertikálně umístěných svazcích kabelů  dle ČSN EN 50 266..., a jednotlivých kabelech dle ČSN EN 50 322...
  • reakce kabelů na oheň dle Rozhodnutí komise 2006/751/ES
  • třída funkčnosti kabelů a kabelových nosných konstrukcí a kabelových tras P x-R a PH x-R dle ZP č. 27/2008, resp. ČSN 73 0848

 

Celistvost obvodu ČSN IEC 60331-11 Zkoušky elektrických kabelů za podmínek požárů – celistvost obvodů
Uvedená technická norma řeší požadavky na vlastnosti požáruvzdorujících elektrických kabelů a způsob jejich zkoušení. Požáruvzdorující kabel je takový, který plní svou funkci, tedy zajišťuje celistvosti obvodu během dlouhotrvajícího požáru, přičemž se předpokládá, že požár je dostatečně silný, aby v místě působení plamene zničil organický materiál kabelu.

Vlastní zkouška je založena na přímém působení plamene plynového hořáku na zkoušený kabel, který je zapojen v průběhu zkoušky do elektrického obvodu. Kabel je definován jako ”požáruvzdorující”, jestliže při této zkoušce nedojde po požadovanou dobu ke zkratu zkoušeného kabelu.


 Obrázek 1 - Schéma zkušebního zařízení pro zkoušku celistvosti obvodu dle
ČSN IEC 60331-11

 
 
Obrázek 2 – Zkušební zařízení pro zkoušku celistvosti obvodu
dle ČSN IEC 60331-11

Odolnost kabelů při působení požáru u kabelů malých průřezů – kritérium PH dle ČSN EN 50200
Zkušební metoda odolnosti kabelů při požáru pro nechráněné kabely malých průměrů určených pro použití v nouzových obvodech. Jedná se o působení plamenného zdroje o konstantní teplotě 842 °C, kdy předepsaná teplotní/časová křivka prvních 30 minut sleduje normovou teplotní/časovou křivku (ISO 834) a pak zůstává konstantní,  do okamžiku vzniku zkratu ve zkoušeném kabelu, který je po celou dobu zkoušky zapojen v elektrickém obvodu. Tato zkušební metoda platí pro kovové vodiče s plochou
S £ 2,5mm
2, pro napětí U £ 1.000V a optické kabely nouzových obvodů do průměru 20mm.


Obrázek 3 – zkouška PH dle ČSN EN 50 200

 Kriterium PH charakterizuje dobu – třídu funkčnosti kabelu v minutách, po kterou ve zkoušeném kabelu nedošlo ke zkratu.

Požární odolnost silových kabelů - Rozhodnutí Komise 2000/367/ES
Požární odolnost – funkční integrita silových kabelů se zkouší v ČR podle zkušebního předpisu ZP 27/2008 PAVUS za podmínek stanovených v ČSN EN 1363-1 Zkoušení požární odolnosti - Část 1: Základní požadavky. Jedná se o zkoušku podle předepsané normové teplotní/časové křivky (ISO 834); zkouška se provádí i pro konstantní teploty. Zkušební metodika platí pro kovové vodiče S > 2,5mm2, U £ 1.000V a optické kabely o průměru nad 20mm.

Zkušební předpis ZP č. 27/2008 PAVUS, a.s. Praha vychází z DIN 4102, Teil 12: 1998 Brandverhalten von Baustoffen und Bauteilen; Funktionserhalt von elektrischen Kabelanlagen Anforderungen und Prüfungen.

Požární odolnost silových kabelů se klasifikuje následujícími třídami v minutách, tedy dobou, po kterou dle stanoveného scénáře požáru nedošlo ke zkratu ve zkoušeném vodiči.

Šíření plamene po vertikálně umístěných kabelových svazcích
dle ČSN EN 50266-2-2 Společné zkušební metody pro kabely za podmínek požáru – Zkouška vertikálního šíření plamene na vertikálně namontovaných svazcích vodičů nebo kabelů

Při zkouškách dle této normy záleží na množství nekovových materiálů na metr zkoušeného vzorku. Tato norma uvádí rozdílné kategorie zkoušek tak, aby bylo možné stanovit schopnost šíření požáru u svazků kabelů za stanovených podmínek, přičemž se nebere v úvahu jejich použití např. pro silové kabely, kabely na přenos dat, kabely se světlovodnými vlákny, telekomunikační rozvody atd.

Zkušební vzorek pro jednotlivé kategorie musí obsahovat zkušební díly, z nichž každý musí mít nejmenší délku 3,5-4m. Počet zkušebních dílů musí odpovídat jedné ze čtyř kategorií.

  • Kategorie A - požadovaný počet zkušebních dílů je takový, aby celkový jmenovitý objem nekovových materiálů byl 7 litrů na metr.

  • Kategorie B - zde je požadovaný počet zkušebních dílů takový, aby celkový jmenovitý objem nekovových materiálů byl 3,5 litru na metr.

  • Kategorie C - objem nekovových materiálů může být 1,5 litru na metr.

  • Kategorie D - objem nekovových materiálů může být 0,5 litru na metr.

V poslední fázi zkoušky se vypne plynový hořák, hořící vzorek se uhasí a očistí od sazí. Pokud je vzorek nepoškozen, všechny saze se zanedbávají včetně zuhelnatění a jakékoli deformace. Pokud se po přiložení ostrého předmětu na povrch kabelu izolace začíná drobit a výška přesáhne 2,5m od spodní hrany hořáku, zkouška je nevyhovující. Potom se zkouška provádí ještě 2x podle výše uvedených postupů a pokud zuhelnatění nepřekročí 2,5m od spodní hrany hořáku, zkouška je vyhovující a kabel tedy vyhoví z hlediska šíření plamene ČSN EN 50 266 a tudíž se jedná o kabely klasifikované nešířící plamen po povrchu kabelů.


Obrázek 4 – Zkouška šíření plamene po vertikálně umístěných kabelových svazcích dle ČSN EN 50266-2-2 – před zahájením zkoušky


Obrázek 5 – Zkouška šíření plamene po vertikálně umístěných kabelových svazcích dle ČSN EN 50266-2-2 – v průběhu zkoušky

Reakce kabelů na oheň - Rozhodnutí komise 2006/751/ES
Klasifikace elektrických kabelů a jejich zatřídění z hlediska reakce na oheň podléhá rozhodnutí Komise 2006/751/ES, kterým se mění a doplňuje rozhodnutí Komise 2000/147/ES. To tedy znamená, že zkušební metody zakotvené ve výše uvedeném rozhodnutí, které se odvolávají na prEN 50399-2-1 a prEN 50399-2-2 jsou pro členské státy EU závazné.

Z hlediska třídy reakce na oheň se kabely klasifikují do tříd označených Aca; B1ca; B2ca; Cca; Dca; Eca; Fca podle možného příspěvku – uvolňování tepla. Zároveň jsou v rozhodnutí Komise stanoveny pro třídy B1ca  - Dca  doplňkové klasifikace, které se označují s1 až s3 – tvorba kouře a d0 až d2 – odkapávání hořících částic a a1 až a3 – kyselost. Přehled klasifikačních tříd je uveden v následující tabulce.


Tabulka 1 – Přehled klasifikačních tříd reakce na oheň

V současné době je v požární bezpečnosti využívána klasifikace třídy reakce na oheň B2ca, popř. B2ca s1, d0. Pro tuto třídu reakce kabelů na oheň platí klasifikační kritéria:

  • B2ca – zkouška hoření kabelů ve svazku, kde celkové množství uvolněného tepla z kabelu za 1.200s≤15MJ; maximální hodnota uvolněného tepla ≤30kW, šíření plamene ≤ 1,5m; rychlost rozvoje požáru ≤150W.s-1
  • s1 – celkové množství vývinu kouře ≤50m2 a okamžité množství uvolněného kouře ≤0,25m2.s-1
  • d0 – žádné odkapávání hořících částic během 1.200s


Obrázek 6 – Popis klasifikační třídy reakce kabelu na oheň


Tabulka 2 – Klasifikační kritéria tříd reakce na oheň

Třída funkčnosti kabelů a kabelových nosných konstrukcí – kabelových tras P x-R a PH x-R dle ZP č.27/2008
Třída funkčnosti kabelové trasy je doba v minutách, po kterou si kabelová trasa (soustava nosného systému, příchytek a kabeláže) zachovává v případě požáru svoji funkčnost. Principem zkoušky stanovení funkčnosti kabelové trasy P x-R, PH x-R je:

  • zabudování zkoušených nových konstrukcí kabelových tras do zkušební pece, která odpovídá ČSN EN 1363-1
  • montáž zkoušených kabelů na uvedené nosné konstrukce (zkušební sestava předepsaná ZP č. 27/2008)
  • zapojení zkoušených kabelů do elektrického obvodu (dle ZP č. 27/2008)
  • zkoušená sestava kabelů s nosnými konstrukcemi se teplotně namáhá dle požadovaných scénářů požáru, dle normové teplotní křivky, působením konstantní teploty pro dosažení 842°C, nebo podle scénáře zadavatele zkoušky


Obrázek  7 – Zkouška dle ZP 27/2008 (zdroj – katalog společnosti PRAKAB a.s.)

Funkčnost kabelové trasy dle ZP 27/2008 je splněna pokud při požární zkoušce nevznikne v kabelových trasách zkrat ani žádné přerušení toku elektrického proudu ve zkoušených elektrických kabelových prvcích.

Dle zkušebního předpisu jsou definovány následující třídy funkčnosti.


Tabulka 3 - Klasifikace třídy funkčnosti kabelové trasy dle zkušebního předpisu ZP 27/2008


Obrázek 8 – Kabelové trasy před zkouškou pro stanovení třídy funkčnosti dle ZP 27/2008


Obrázek 9 – Kabelové trasy po zkoušce pro stanovení třídy funkčnosti dle ZP 27/2008


Obrázek 10 – Kabelové trasy před zkouškou pro stanovení třídy funkčnosti dle ZP 7/2008


Obrázek 11 – Kabelové trasy po zkoušce pro stanovení třídy funkčnosti dle ZP 27/2008

Požadavky českých technických norem

Požární úseky
Základní posuzovaná jednotka z hlediska požární bezpečnosti stavebních objektů a nejčastěji uváděným pojmem v požární bezpečnosti je požární úsek. Jedná se o prostor stavebního objektu, oddělený od ostatních částí objektu požárně dělicími konstrukcemi (konstrukcemi odolávajícím požáru), popř. požárně bezpečnostním zařízením.

Samostatné požární úseky musí tvořit zejména:

  • chráněné únikové cesty

  • evakuační a požární výtahy, pokud nejsou součástí chráněné únikové cesty

  • výtahové a instalační šachty, kabelové šachty a kanály, shozy odpadků apod., které procházejí více požárními úseky

  • strojovny výtahů, strojovny vzduchotechniky, kotelny (s výkonem jednoho kotle přes 70kW, nebo více kotlů s celkovým výkonem přes 140kW) a jiná technická zařízení, která mají půdorysné plochy větší než 50m2 (např. transformátorovny, elektrorozvodny, akumulátorovny)

  • prostory určené pro zajištění požární bezpečnosti staveb, např.
    - strojovny samočinného stabilního hasicího zařízení
    - čerpací stanice požární vody
    - prostory náhradního zdroje elektrické energie – dieselagregáty včetně nejvýše tří provozních nádrží o celkovém objemu nádrží do 4.000l (další dieselagregáty a nádrže musí tvořit samostatný požární úsek v objektu nebo mimo objekt, a to v souladu s ČSN 650201)
    - ohlašovny požáru, velíny či řídicí a výpočetní centra, sloužící také požárnímu zabezpečení objektu (ohlašovna požáru může být jako samostatná místnost také součástí chráněné únikové cesty), nebo ústředna elektrické požární signalizace s ovládacími jednotkami požárního zajištění objektu

  • prostory kabelového rozvodu (stavebně ohraničené prostory - kabelové kanály, kabelové prostory, kabelové šachty, kabelové mosty; kromě případů, že kabelový rozvod je z hlediska požární bezpečnosti řešen jako součást technologie)

  • elektrické rozvodny, ve kterých jsou umístěny rozvaděče pro požárně bezpečnostní zařízení

  • zdvojené podlahy podle požadavků uvedených v ČSN 73 0810 (viz dále)

  • elektrické rozvaděče (viz dále)

Potom co je objekt rozdělen do požárních úseků, je pro každý požární úsek určeno požární riziko. Zjednodušeně lze říci, že požární riziko znamená množství hořlavých látek v požárním úseku vyjadřující určitý scénář požáru. Na základě požárního rizika jsou určeny stupně požární bezpečnosti (I. až VII) a požadavky na požární odolnost stavebních konstrukcí (15 až 180 minut). Požární odolnost je důležitá i pro projekční praxi projektanta elektroinstalací, a to z hlediska doby funkčnosti kabelových tras. Požární odolnost je vlastnost konstrukce odolávat tepelnému namáhání (normovým požárem) po určitou dobu.

Instalační šachty a kanály
Pokud instalační šachta prochází více požárními úseky, musí tvořit samostatný požární úsek. Otvory v ohraničujících konstrukcích musí být požárně uzavíratelné. Požární uzávěry musí alespoň omezovat šíření tepla (uzávěry EW) kromě případu, kdy otvory ústí do chráněné únikové cesty. V tomto případě musí požární uzávěry otvorů bránit šíření tepla (uzávěry EI) a musí být těsné proti proniku kouře (uzávěry S). Požární odolnost obvodových konstrukcí se pohybuje od 30 do 90 minut a u uzávěrů od 15 do 45 minut podle stupně požární bezpečnosti.

Odvětrání požárních úseků instalačních šachet a kanálů musí být provedeno vně objektu (nikoliv do prostorů požárních úseků).

Pokud je výška objektu přes 45m, musí se svislé instalační šachty s technickými nebo technologickými rozvody, po nichž se může šířit požár, vodorovně předělit do více požárních úseků. Svislá vzdálenost předělení nesmí být větší než 22,5m; předělení musí vykazovat požární odolnost alespoň 30 minut, musí být z konstrukcí druhu DP1 a prostupy rozvodů v něm musí být požárně utěsněny.

Podlahové konstrukce a konstrukce zdvojených podlah
Stropy se zavěšenými podhledy (podhledy s nezávislou funkcí), kde se mezi podhledovou a stropní konstrukcí vyskytuje požární zatížení (hořlavé látky) se musí posuzovat dvě samostatné vodorovné konstrukce, přičemž prostor mezi podhledem a stropem se považuje za samostatný požární úsek, pokud mezi horní plochou podhledu a stropní konstrukcí:

  • je požární zatížení větší než 15kg.m-2 (za požární zatížení se nepovažují technické a technologické rozvody hořlavých kapalin a plynů či vzduchotechnické rozvody vedené v potrubí třídy reakce na oheň A1, A2)

  • svislá vzdálenost měřená mezi horním povrchem podhledu a nejnižší úrovní stropní konstrukce (např. spodní plochou nosníků) je větší než 0,25m.

Musí být splněny obě podmínky. V opačném případě může být prostor mezi podhledem a stopní konstrukcí součástí požárního úseku místnosti. Požární zatížení od kabeláže nse připočítává k požárnímu zatížení požárního úseku místnosti.

Do požárního zatížení se nemusí započítávat izolace kabelů, které splňují třídu reakce na oheň ACA, B1CA a B2CA (viz nařízení Evropské komise č. 2006/751/ES), nebo které jsou dodatečně upraveny a mají zanedbatelné množství uvolněného tepla do 2,0MJ.kg-1. Obdobně se postupuje u zdvojených podlah, kde musí být splněny podmínky:

  • je požární zatížení musí být větší než 15kg.m-2 (za požární zatížení se nepovažují technické či technologické rozvody hořlavých kapalin a plynů či vzduchotechnické rozvody vedené v potrubí třídy reakce na oheň A1 nebo potrubími, ze kterých ani v případě požáru nedojde k úniku hořlavých kapalin či plynů)
  • svislá vzdálenost měřená mezi stropem a spodní plochou podlahy je větší než 0,25m, nebo bez ohledu na tuto výšku je podlahová konstrukce či podpůrná konstrukce této podlahy z výrobků třídy reakce na oheň C až E (nášlapná vrstva podlah se do tohoto hodnocení nezahrnuje)
  • půdorysná plocha místnosti musí být větší než 15m2

Rozvaděče
Rozvaděče elektrické energie v instalačních šachtách či v lokálních skříňových prostorách apod., se posuzují jako samostatné požární úseky pokud:

  • elektrické rozvaděče požárně bezpečnostních zařízení, popř. zařízení, která musí zůstat při požáru funkční po požadovanou dobu - požadovaná požární odolnost požárně dělicích konstrukcí je EI 30DP1 (dveře EI 15DP1),
  • elektrické rozvaděče s napětím větším než 200V a 25A, které se nacházejí v chráněných únikových cestách
  • elektrické rozvaděče s napětím nad 200V a elektrickým proudem nad 25A sestavené z výrobků třídy reakce na oheň A1, A2 či B a kabelové rozvody jsou třídy reakce na oheň alespoň B2CA nacházející se v chráněné únikové cestě, ve shromažďovacích prostorách a ve zdravotnických zařízeních skupiny LZ 2 podle ČSN 730835 - požadovaná požární odolnost požárně dělicích konstrukcí je E 15DP1
  • elektrické rozvaděče s napětím nad 200V a elektrickým proudem nad 25A sestavené z jiných výrobků třídy reakce na oheň a z jiných kabelových rozvodů nacházející se v chráněné únikové cestě, ve shromažďovacích prostorách a ve zdravotnických zařízeních skupiny LZ 2 podle ČSN 730835 - požadovaná požární odolnost požárně dělicích konstrukcí je EI 30DP1, požární uzávěry EI 15 Sm DP1
  • elektrické rozvaděče s napětím nad 200V a elektrickým proudem nad 25A sestavené z výrobků třídy reakce na oheň A1, A2 či B a kabelové rozvody jsou třídy reakce na oheň alespoň B2CA, avšak v těchto požárních úsecích se vyskytují i jiné výrobky a zařízení třídy reakce na oheň C až F, nacházející se v chráněné únikové cestě, ve shromažďovacích prostorách a ve zdravotnických zařízeních skupiny LZ 2 podle ČSN 730835 - požadovaná požární odolnost požárně dělicích konstrukcí
    je EI 30DP1, požární uzávěry EI 15 Sm DP1

Únikové cesty z hlediska napájení elektrickou energií
Únik osob z požárních úseků je zajištěn nechráněnými a chráněnými únikovými cestami. Nechráněnou únikovou cestou je každý volný prostor vedoucí k východu. Chráněnou únikovou cestou jsou prostory budov, které tvoří samostatný požární úsek a poskytují unikajícím osobám vyšší bezpečnost po stanovenou dobu. V požární bezpečnosti jsou rozeznávány tři druhy chráněných únikových cest, a to typu A, B a C.

Nejjednodušší chráněnou únikovou cestou je typ A. Tato úniková cesta může být větrána přirozeně pomocí otvorů v obvodových stěnách popř. stropu. Alternativou je i nucené větrání. Poskytuje osobám nejkratší dobu pobytu. Nucené větrání únikové cesty musí být zajištěno po dobu min. 10 minut. Součástí této únikové cesty může být i osobní výtah v případě, že jsou splněny normové požadavky.

Chráněná úniková cesta typu B již poskytuje vyšší komfort a bezpečnost osob. Větrání je povoleno jen nuceně pomocí ventilátorů, přičemž doba funkčnosti musí být minimálně 30 minut. Pokud úniková cesta slouží i pro zásah hasičů (je vnitřní zásahovou cestou) musí být dodávka elektrické energie zajištěna po dobu min. 45 minut.

Nevyšším typem chráněné únikové cesty je typ C. U této únikové cesty musí být zajištěno větrání jak samostatných schodišť, tak požárních předsíní před schodišti. Doba funkčnosti větracího zařízení musí být zajištěna alespoň po dobu 45 minut v případě úniku osob a 60 minut v případě využití jako zásahové cesty.

V prostoru chráněných únikových cest musí být zajištěno nouzové osvětlení.

Dveře na únikových cestách musí umožňovat ve směru úniku trvale volný průchod. Jsou-li dveře opatřeny speciálními bezpečnostními zámky (např. kódovými karty) musejí být v případě evakuace osob samočinně odblokovány a otevíratelné bez dalších opatření. Tento způsob ovládání (kódové karty apod.) nelze užít u dveří chráněných únikových cest.

V objektech, kde jsou osoby neschopné samostatného pohybu nebo s omezenou schopností pohybu a je nutné pro zajištění bezpečnosti osob (nebo z jiných důvodů) dveře na únikových cestách blokovat, mohou být tyto dveře opatřeny přídržnými magnety, které se v případě požáru automaticky odblokují pomocí EPS. V bezprostřední blízkosti těchto dveří musí být umístěno přídavné tlačítko označené piktogramem pro odblokování dveří bez ohledu na EPS nebo obdobné zařízení. V odůvodněných případech postačí i přídavné tlačítko.

Osvětlení
Únikové cesty musí být dostatečně osvětleny denním nebo umělým světlem alespoň během provozní doby v objektu. Nechráněné únikové cesty musí mít elektrické osvětlení všude, kde je v objektu běžná elektroinstalace pro osvětlení. Chráněné a částečně chráněné únikové cesty musí mít vždy elektrické osvětlení.

Ve shromažďovacích prostorech (zjednodušeně v prostorách s více než 200 osobami) s provozem při zatemnění (kina, divadla apod.), v šeru nebo se světelnými efekty (taneční kluby, diskotéky apod.) musí po vyhlášení požárního poplachu svítit bílé povšechné osvětlení stálé barvy a intenzity. Toto osvětlení může být elektricky napájeno z běžných zdrojů (z distribuční sítě), pokud je nouzové osvětlení zajištěno odděleně a samostatně. Zároveň musí být přerušeno provozní ozvučení a nahrazeno rozhlasem k organizaci evakuace. Změna osvětlení a ozvučení má být vyvolána signálem elektrické požární signalizace.

Nouzové osvětlení
Nouzové osvětlení podle ČSN EN 1838 se musí zřídit:

  • v každém shromažďovacím prostoru jako osvětlení únikové a protipanické
  • v navazujících nechráněných i chráněných únikových cestách
  • v provozně souvisících prostorech, za běžného provozu přístupných návštěvníkům shromažďovacího prostoru (hygienické příslušenství, šatny apod.)
  • v místě pro řízení evakuace, popř. v dalších místech kontroly a ovládání protipožárního zabezpečení a technického vybavení objektu (ohlašovny požáru, velíny, strojovny apod.)
  • v chráněných únikových cestách typu A, B, C a v částečně chráněných únikových cestách nahrazující chráněné únikové cesty

Nouzové osvětlení musí jednoznačně informovat o určené trase úniku, změnách jejího směru nebo sklonu, a to zejména v těch případech, kdy východ určený k evakuaci není vidět z půdorysné plochy shromažďovacího prostoru, vymezené mezní délkou únikových cest, směřujících k posuzovanému východu. Dále se doporučuje nouzovým osvětlením vyznačit také všechna místa, v nichž se mění výšková úroveň podlahy (stupně, rampy apod.).

Nouzové osvětlení musí být funkční i v době požáru v objektu u chráněných únikových cest typu A nejméně po dobu 15 minut, typu B po dobu 30 minut a typu C po dobu 45 minut. Tyto požadavky ČSN 73 0802 jdou proti požadavkům ČSN EN 1838. Zde je definována min. doba funkčnosti 60 minut.

Chráněné únikové cesty sloužící současně jako vnitřní zásahové cesty musí mít nouzové osvětlení funkční nejméně po dobu 60 minut.

Bezpečnostní značení
Kromě nouzového, popř. provozního osvětlení únikových cest musí být na únikových cestách zřetelně označen podle ČSN ISO 3864 směr úniku všude, kde východ na volné prostranství není přímo viditelný. Označení musí být provedeno tak, aby bylo viditelné i v případě výpadku elektrické energie, a to buď fotoluminiscenčními značkami, nebo elektricky napájenými značkami napojenými na náhradní zdroj elektrické energie. Je nutno upozornit, že elektricky napájená bezpečnostní značka neznamená zároveň svítidlo nouzového osvětlení. Požadavky na svítivost nouzového osvětlení jsou značně vyšší než na bezpečnostní značky.

K zajištění plynulé a bezpečné evakuaci neslouží jen bezpečnostní značky a nouzové osvětlení. V objektech mohou být v některých případech požadovány technická zařízení k řízení evakuace osob. Jedná se zejména o zařízení podle ČSN EN 60846 a ČSN EN 60849 umožňující hlasovou informaci osobám v objektu. Zařízení musí být funkční i po vzniku požáru v objektu a nesmí být jakkoliv vyřazeno z provozu.

Únikové cesty uvnitř shromažďovacího prostoru a v navazujících vnitřních komunikacích musí být označeny značkami podle ČSN ISO 3864 tak, aby unikající osoby byly v každém místě jednoznačně informovány o směru úniku. Zároveň se musí označit také všechny cesty nebo východy, které k úniku ze shromažďovacího prostoru nelze použít.

Značky musí být viditelné i při výpadku dodávky elektrického proudu z distribuční sítě (svítidla nouzového osvětlení, luminiscenční značky a pásy apod.). Východy ze shromažďovacího prostoru, které se v běžném provozu nepoužívají, se doporučuje označit světelnými značkami s dynamickými efekty (rytmické změny intenzity, barvy apod.).

Obecné požadavky na dodávku elektrické energie
Výše jsme si popsali požadavky na dobu funkčnosti jednotlivých zařízení instalovaných k zajištění požární bezpečnosti. Dále se budeme věnovat samotnému napájení těchto zařízení.

Obecně lze říci, že dodávka elektrické energie požárně bezpečnostních zařízení a zařízení, která musí zůstat v případě požáru funkční (dále jen PBZ), musí být zajištěna tak, aby byla zařízení funkční po celou požadovanou dobu i v případě výpadku elektrické energie. 

Požárně bezpečnostní zařízení, technické a technologické zařízení, které musí zůstat v provozu i při požáru (dále jen požárně bezpečnostní zařízení, PBZ) musí mít zajištěnu dodávku elektrické energie alespoň ze dvou na sobě nezávislých napájecích zdrojů. Každý z nich musí mít takový výkon, aby byla zajištěna funkčnost těchto zařízení po požadovanou dobu. Přepnutí na druhý napájecí zdroj musí být samočinné.

  
Obrázek 12 – schéma náhradních zdrojů

Z hlediska funkčnosti můžeme zdroje elektrické energie rozdělit na:

  1. Hlavní zdroj napájení elektrickou energií
    Přívod z veřejné distribuční sítě.

  2. Nezávislý záložní zdroj napájení elektrickou energií

Nezávislý zdroj napájení elektrickou energií je zařízení, které je v případě výpadku hlavního zdroje schopno po požadovanou dobu zajistit dodávku elektrické energie.
V případě ztráty napětí na hlavním zdroji el. energie proběhne automatický záskok na záložní zdroj (např. motorgenerátor). Při přechodu z hlavního na záložní zdroj nastává časová prodleva, po kterou není do elektrické sítě objektu dodávána elektrická energie.

Za nezávislý zdroj elektrické energie lze považovat i dodávku elektrické energie připojením na distribuční síť NN nebo VN smyčkou, přičemž porucha na jedné z větví nesmí vyřadit dodávku elektrické energie pro zařízení, která musejí zůstat v případě požáru funkční. Projektovým řešením se musí prokázat, že napájení elektrickou energií těmito větvemi až na úroveň uzlů 110/22kV je oddělené a systémově nezávislé.

Připojení na distribuční síť NN nebo VN smyčkou se nesmí použít pro zajištění dodávky elektrické energie:

  • u chráněných únikových cest typu C;

  • zásahových cest;

  • u požárních a evakuačních výtahů;

  • v objektech vyšších než 45m;

  • v objektech vyšších než 45m, kromě rekonstrukcí budov skupiny OB 2  podle ČSN 73 0833;

  • ve shromažďovacích prostorech větších než 2SP/VP1, a prostorách VP2, VP3 podle ČSN 73 0831;

  • ve zdravotnických objektech druhu LZ 2 podle ČSN 730835;

  • v objektech, kde příslušné normy, nebo technické předpisy vylučují tento zdroj elektrické energie nebo kde by na základě rizikové analýzy bylo prokázáno, že připojení smyčkou je nepřijatelné (např. zařízení protipožární ochrany ve shromažďovacích prostorách, zdravotnických objektech, a to zejména napájení čerpadel samočinného stabilního hasicího zařízení, zařízení pro odvod kouře a tepla, nouzového osvětlení, evakuační rozhlas apod.).

Za nezávislou dodávku elektrické energie (v havarijním režimu) se rovněž považují případy, kdy požárně bezpečnostní zařízení a zařízení, která musí zůstat funkční v případě požáru, jsou napájena jen z náhradních – druhých zdrojů elektrické energie po projektem stanovenou dobu v případě poruchy a výpadku jednoho zdroje. Výpadkem zdroje je narušení jeho funkční činnosti v elektrické rozvodné síti po dobu delší než 120 sekund.

Zdroj nepřerušené dodávky elektrické energie
Zdroj nepřerušené dodávky el. energie (např. statická UPS) slouží jen po pokrytí doby mezi výpadkem hlavního zdroje a náběhem nezávislého zdroje elektrické energie. V základním provozním stavu je napájen z veřejné distribuční sítě. Při výpadku sítě je napájen nezávislým záložním zdrojem, např. motorgenerátorem. Napájení odběru ze zdroje nepřerušené dodávky el. energie (např. baterií)  je pouze v době mezi výpadkem sítě a obnovením napájení z nezávislého záložního zdroje (např. motorgenerátor).

Zdroj nepřerušené dodávky el. energie zajišťuje napájení zejména nouzového osvětlení, evakuačního rozhlasu, ovládání požárních uzávěrů, elektrozámků, elektricky ovládaných dveří na únikových cestách apod.

 
Obrázek 13 – schéma napájení

Elektrická zařízení sloužící k protipožárnímu zabezpečení objektu se připojují samostatným vedením z přípojkové skříně nebo z hlavního rozvaděče, a to tak, aby zůstala funkční po celou požadovanou dobu i při odpojení ostatních elektrických zařízení v objektu.

Požadavky na volně vedené kabelové trasy, kabelové trasy s funkční integritou
Kabelová trasa s funkční integritou začíná u hlavního rozvaděče, ze kterého jsou napájena požárně bezpečnostní zařízení a končí u jednotlivých spotřebičů – požárně bezpečnostních zařízení (musí mít vlastní jistič). Jedná se tedy o kabelovou trasu, které je schopna odolávat po stanovenou dobu působení požáru aniž by došlo k přerušení elektrického obvodu pro napájení požárně bezpečnostních zařízení podle zkušební metodiky ZP-27/2008. Trasa je charakterizována třídou funkčnosti kabelového zařízení P 15(30,60,90,120)-R, nebo PH 15(30,60,90,120)-R. Požadavky na funkční integritu kabelových tras, sloužících pro napájení požárně bezpečnostních zařízení, musí být součástí požárně bezpečnostního řešení stavby a obsahují zejména:

  • přehled požárně bezpečnostních zařízení a zařízení, která musejí zůstat v případě požáru funkční, s uvedením doby, po kterou mají být tato zařízení funkční (stanoví zpracovatel požárně bezpečnostního řešení stavby)
  • stanovení požadavků na technická a technologická zařízení, která musejí zůstat v případě požáru funkční s uvedením doby jejich funkčnosti (stanoví zpravidla technolog)

Dále je uveden příklad definice požadavků v požárně bezpečnostním řešení:

Citace:
Požadovaná minimální doba funkčnosti napájecího kabelového zařízení (kabely, závěsné systémy) musí splňovat požadavky na funkční integritu dle ČSN 73 0848, a to:

  • zařízení pro akustické vyhlášení požáru – min. 30 minut (třída funkčnosti P 30-R)

  • ovládací kabely od EPS – min. 15 minut (třída funkčnosti P 15-R)

  • nouzové osvětlení (v případě, že nebude instalováno zařízení s vlastními zdroji) – min. 60 minut (třída funkčnosti PH 60-R)

  • signalizace požáru u vjezdu do podzemních garáží – min. 30 minut (třída funkčnosti P 30-R/ PH 30-R)

  • závory a mříže v prostoru garáží – min. 30 minut (třída funkčnosti P 30-R/PH 30-R)

  • stabilní hasicí zařízení – min. 60 minut (třída funkčnosti P 60-R)

  • otvírání klapek pro větrání CHÚC v případě, že budou zvoleny elektricky ovládané klapky – min. 60 minut (v závislosti na typu klapky) (třída funkčnosti PH 60-R)

  • přetlakové větrání únikových cest – min. 60 minut (třída funkčnosti P 60-R)

  • požární klapky VZT (v případě, že pro svou funkci potřebují trvalou dodávku el. energie) – po dobu požadované požární odolnosti

  • evakuační výtahy – min. 60 minut (třída funkčnosti PH 60-R)

Definice třídy funkčnosti je na zpracovateli požárně bezpečnostního řešení stavby. Ten by ji měl volit dle požadované doby funkčnosti zařízení, požární odolností stavebních konstrukcí po kterých jsou kabelové trasy vedeny apod.

Příklad 1:
Je požadována instalace zařízení pro odvod kouře a tepla s dobou funkčnosti 45 minut. Zařízení je vypočítáno v samostatném projektu, přičemž maximální provozní teplota ventilátoru je 400°C.

V tomto případě by měl zpracovatel požárně bezpečnostního řešení požadovat napájecí trasu zařízení odvodu tepla a kouře PH 45-R. PH znamená, že kabelová trasa je vyzkoušena na funkčnost při teplotě 842°C po dobu 45 minut. Takto navržená trasa zajistí požadovanou funkčnost.

Kabely na kabelových trasách s funkční integritou budou zpravidla barevně označeny:

  • Oranžový plášť pro kabely nešířící oheň podle ČSN EN 50266-2-2.
  • Hnědý plášť pro kabely zajišťující celistvost obvodu podle ČSN IEC 60331.

Vodiče a kabely zajišťující funkci a ovládání zařízení sloužících k protipožárnímu zabezpečení stavebních objektů:

  • pokud je to možné, nesmí se vést prostorami s nebezpečím výbuchu nebo prostorami ohrožených výbuchem
  • k vzájemně se rezervujícím zařízením, která mají zůstat v provozu i v případě požáru, mají být kabely vedeny vzájemně nezávislými kabelovými trasami
  • se musí navrhovat a instalovat tak, aby alespoň po dobu požadovaného zachování funkce nebyly při požáru narušeny okolními prvky nebo systémy, například jinými instalačními a potrubními rozvody či stavebními konstrukcemi
  • mohou být volně vedeny prostory a požárními úseky bez požárního rizika, včetně chráněných únikových cest, pokud vodiče a kabely splňují třídu funkčnosti P15-R
    a jsou třídy reakce na oheň  B2ca s1, d0; nebo
  • mohou být volně vedeny prostory a požárními úseky s požárním rizikem, pokud kabelové trasy splňují třídu funkčnosti požadovanou požárně bezpečnostním řešením stavby s ohledem na dobu funkčnosti požárně bezpečnostních zařízení a jsou třídy reakce na oheň alespoň B2ca s1,d0; nebo
  • musí být uloženy či chráněny tak, aby nedošlo k porušení jejich funkčnosti a pokud odpovídají ČSN IEC 60331, mohou být:
    - vedeny pod omítkou s krytím nejméně 10mm
    - vedeny v samostatných drážkách, uzavřených truhlících či šachtách a kanálech určených pouze pro elektrické vodiče a kabely s požární odolností min. EI 30DP1
  • ve shromažďovacích prostorách lze v uzavřených truhlících či šachtách a kanálech podle, určených pouze pro elektrické vodiče a kabely, vést jednu záložní trasu sloužící protipožárnímu zabezpečení objektu

  • mohou být chráněny protipožárními nástřiky, popř. deskami z výrobků třídy reakce na oheň A1 nebo A2, rovněž tloušťky nejméně 10mm apod., přičemž musí vykazovat požární odolnost min. EI 30 DP1

Vodiče a kabely musí vyhovovat výše uvedeným požadavkům spojitě od ovládacího zařízení (např. hlavní ústředny elektrické požární signalizace) k vlastnímu protipožárnímu zařízení (např. k samočinnému stabilnímu hasicímu zařízení, k samočinnému odvětracímu zařízení, k požárním uzávěrům, k odvětracím zařízením chráněných únikových cest, k požárním a evakuačním výtahům, k posilovacím čerpadlům, ke vzduchotechnickému zařízení a k dalším zařízením s požárně bezpečnostními funkcemi).

Jestliže se vedle sebe kladou kabely různých napětí nebo různých proudových soustav, které napájejí zařízení, která mají zůstat v případě požáru funkční, doporučuje se, klást
je do samostatných skupin oddělených od sebe:

  • dostatečnými mezerami
  • kladení na různé kabelové lávky
  • kladení na kabelové lávky oddělené uličkou
  • vložení tepelně izolačních desek odolávajících elektrickému oblouku s třídou reakce na oheň A1, A2
  • podélnou požární přepážkou (viz dále)

Požadavky na volně vedené kabelové trasy, kabelové trasy bez funkční integrity
Elektrická zařízení, která neslouží protipožárnímu zabezpečení objektu, se požárně posuzují jen tehdy, pokud:

  • v jednotlivých místnostech jsou vodiče a kabely vedeny volně bez další ochrany, a pokud
  • hmotnost izolace vodičů a kabelů, popř. hořlavých částí elektrických rozvodů přesáhne 0,2kg/m-3 obestavěného prostoru místnosti, přičemž podle ČSN 73 0818 připadá na osobu v posuzované místnosti méně než 10m2 půdorysné plochy;
  • ve shromažďovacích, v prostorech a požárních úsecích, kterými pokračují nechráněné únikové cesty navazující na shromažďovací prostory, mohou být vodiče a kabely volně vedeny, pokud jejich hmotnost nepřesahuje 0,1kg.m-3 obestavěného prostoru nebo místnosti (vyjádřeno v přepočtu na normovou výhřevnost dřeva); izolace kabelů  nemá mít materiály obsahující chemicky vázaný chlór

Za vyhovující řešení volně vedených vodičů a kabelů v případech, které nesplňují výše uvedené požadavky, se považují vodiče a kabely, které:

  • splňují třídu funkčnosti P 15-R a jsou třídy reakce na oheň  B2ca s1, d0
  • se nacházejí v místnostech vybavených samočinným odvětrávacím zařízením
  • jsou umístěny v místnostech tak, že samočinné stabilní hasicí zařízení působí přímo na vodiče a kabely a brání jejich hoření

V případě chráněných únikových cest musí vodiče, kabely a další hořlavé části elektrických rozvodů, i když neslouží k protipožárnímu zabezpečení objektu, splňovat třídu funkčnosti P15-R a být třídy reakce na oheň  B2ca s1, d0. Za vyhovující je i provedení ve stěně - musí být uloženy či chráněny tak, aby nedošlo k porušení jejich funkčnosti a pokud odpovídají ČSN IEC 60331, mohou být

  • vedeny pod omítkou s krytím nejméně 10mm
  • vedeny v samostatných drážkách, uzavřených truhlících či šachtách a kanálech určených pouze pro elektrické vodiče a kabely s požární odolnost min. EI 30DP1
  • mohou být chráněny protipožárními nástřiky, popř. deskami z výrobků třídy reakce na oheň A1 nebo A2, rovněž tloušťky nejméně 10mm apod., přičemž musí vykazovat požární odolnost min. EI 30 DP1

Volně vedené elektrické rozvody evakuačních a požárních výtahů musí být v provedení třídy funkčnosti min. P 15-R s třídou reakce kabelů na oheň B2ca s1,d0. Dle ČSN 73 0802 je hmotnost izolací běžných vodičů zásuvkových a světelných okruhů (typ CYKY) se pohybuje kolem 0,15kg.m-1.

Vypínání el. proudu
Kabelové trasy musí být navrženy tak, aby bylo zajištěno bezpečné vypnutí (odpojení) elektrické energie v objektu a tím zajištěn účinný a bezpečný zásah jednotek požární ochrany. Pro zajištění tohoto požadavku se ve většině případů instalují samostatná tlačítka CENTRAL a TOTAL STOP. Tyto tlačítka budou výhradně sloužit zasahujícím jednotkám HZS.

CENTRAL STOP
Tlačítko CENTRAL STOP vypíná všechny nepožární zařízení s výjimkou UPS, DA. V případě stisknutí tlačítka CENTRAL STOP dojde k přerušení dodávky elektrické energie do všech zařízení kromě zařízení s požadovanou funkcí při požáru. Tato zařízení (s požadovanou funkcí při požáru) budou pracovat stále na napájení ze sítě. K přechodu na záložní zdroj dojde pouze při výpadku el. energie (k přerušení přívodu do objektu), a to automatiky, jelikož se jedná o UPS.

TOTAL STOP
Tlačítko TOTAL STOP vypíná všechna zařízení jako tlačítko CENTRAL STOP a dále vypíná i požárně bezpečnostní zařízení; toto vypnutí musí být chráněno proti neoprávněnému či nechtěnému použití

Vypínací prvky pro CENTRAL STOP či TOTAL STOP musí být umístěny tak, aby byly snadno přístupné v případě požáru např. u vstupu do objektu, v místě trvalé služby apod. V konkrétních případech lze navrhnout vypínání elektrické energie prostřednictvím systému elektrické požární signalizace v dvouadresné závislosti.

U složitých objektů, kde nelze zajistit vypnutí elektrické energie prostřednictvím výše popsaných tlačítek může být zvolen i jiný způsob vypínání elektrické energie (např. tunely, chemické závody apod.). Pro tyto objekty musí být vypracován postup pro vypnutí elektrické energie. Informace o zásadách tohoto postupu musí být umístěny na viditelném místě (např. pro informování jednotek PO pro provedení hasebního zásahu).

Požární úseky a stavební konstrukce prostorů kabelových rozvodů a tras
Kabelové kanály, šachty a prostory tvoří samostatné požární úseky. Kabelový kanál nesmí mít délku větší než 100m a současně mezní velikost požárního úseku kabelového kanálu nebo prostoru může být nejvýše 750m2. V případě, kdy je v těchto požárních úsecích instalováno samočinné stabilní hasicí zařízení, nebo jsou všechny použité kabely v provedení odpovídajícím ČSN EN 50266-2-2, se mezní plocha nebo délka může zvětšit dvojnásobně. Pokud je kabelový kanál delší, musí být kabelový kanál předělen hlavní požární přepážkou.

Kabelová šachta musí být předělena ve vertikálních vzdálenostech nejvýše po 15m hlavními požárními přepážkami s požadovanou požární odolností. Pokud je instalováno stabilní hasicí zařízení nebo jsou všechny kabely v kabelové šachtě v provedení odpovídající ČSN EN 50266-2-2 požaduje se předělení po vertikálních vzdálenostech 30m.

Požární odolnost konstrukcí ohraničujících prostory kabelového rozvodu musí být klasifikace alespoň EI 60 DP1, respektive REI 60 DP1. Požární uzávěry v ohraničujících konstrukcích mají být klasifikace EW 30-C DP1. V případech, kdy otvory ústí do chráněné únikové cesty musí být EI 30-SC DP1.

Kromě výše uvedených případů se hlavní požární přepážky ( REF _Ref291521200 \h \* MERGEFORMAT Obrázek 14) umísťují zejména:

  • při zaústění všech druhů kabelových kanálů a mostů do kabelových prostorů, kabelových šachet a do všech ostatních prostorů stavebních objektů
  • při zaústění kabelových šachet do kabelových prostorů i do všech ostatních prostorů stavebních objektů
  • při zaústění shora přístupných kabelových kanálů do kabelových kanálů průlezných a průchozích
  • v kabelových kanálech při zaústění k jednotlivým kobkám nebo rozvodným skříním, k dieselagregátu, transformátorům apod.;
  • v kabelových kanálech a mostech na každých 100m délky s výjimkou kabelových kanálů a mostů vybavených SHZ nebo kabely odpovídajícími ČSN EN 50266-2-2.

Hlavní požární přepážka je konstrukce, splňující následující požadavky (viz  REF _Ref291521200 \h \* MERGEFORMAT Obrázek 14)

  • je zhotovena z konstrukcí druhu DP1 a přepažuje celý průřez kabelového kanálu, šachty nebo mostu;
  • má požární odolnost klasifikace alespoň EI 60 DP1, v případě použití kabelů odpovídajících ČSN EN 50266-2-2 alespoň EW 30 DP1;
  • komunikační otvory v hlavních požárních přepážkách musí být:
    - v požárně dělicích konstrukcích uzavřeny požárním uzávěrem alespoň klasifikace EI 30–C DP1, v případě použití kabelů odpovídajících ČSN EN 50266-2-2 alespoň klasifikace EW 15-C DP1; dveře v požárních přepážkách mají být opatřeny samouzavíračem nebo musí být při požáru uzavíratelné např. systémem EPS
    - nejmenší rozměry požárních dveří musí být 600mm (šířka), 1.800mm (výška)
    - nejmenší rozměry požárních poklopů musí být 600mm x 900mm
    - otevírací mechanismus požárních uzávěrů musí být umístěn z obou stran
    - nesmí být uzamykatelné, nebo musí být zajištěno spolehlivého otevření v případě potřeby např. systémem EPS (tlačítkové hlásiče je nutno umístit na obou stranách požárního uzávěru)
  • odvodňovací kanálek ve dně kabelového kanálu má mít sifon nebo musí být osazeno v místě prostupu potrubí z výrobků třídy reakce na oheň A1 nebo A2 o světlém průřezu do 10.000mm2 a délce nejméně 1.000mm
  • doporučuje se, aby kabelové rošty procházející hlavní požární přepážkou byly přerušeny, nebo musí být zkouškou požární odolnosti požární přepážky prokázáno, že deformace kabelových lávek při požáru nenaruší celistvost požárně dělicí konstrukce (ČSN EN 1366-3)


Obrázek 14 – Schéma hlavní požární přepážky

Mezi jednotlivými hlavními požárními přepážkami se umisťují dílčí požární přepážky s požární odolností alespoň EI 30 DP1, které zabraňují přenesení požáru po kabelech
do přilehlé části požárního úseku kabelového kanálu, kabelového mostu, kabelové šachty. Komunikační prostor v místě dílčí požární přepážky nesmí být menší než 600mm x 1.800mm, viz  REF _Ref291521243 \h \* MERGEFORMAT

Obrázek 15. Dílčí požární přepážky se umisťují zejména:

  • mezi hlavními požárními přepážkami ve vzájemných vzdálenostech nejvýše 50m

  • v místě křižování (odbočování) kabelových kanálů nebo kabelových mostů. Vzájemná vzdálenost dílčích požárních přepážek uzavírajících křižování nesmí být v žádném směru větší jak 25m (měřeno v ose kabelového kanálu). Slepé rameno při křížení kabelových kanálů či při odbočení kabelového kanálu smí být bez dílčí požární přepážky dlouhé nejvýše dlouhé 12,5m
  • v kabelových prostorech tak, aby tvořily úseky o půdorysné ploše nejvýše 250m2. Jde o maximální dílčí plochu kabelového prostoru, která nemusí být vymezena stavebními konstrukcemi,ale pouze dílčími požárními přepážkami pro omezení možnosti šíření požáru po kabelových trasách v tomto prostoru

Dílčí požární přepážky není nutno provádět ve shora přístupných kabelových kanálech a v kabelových kanálech, šachtách a prostorech, ve kterých je instalováno stabilní hasicí zařízení, případně veškeré kabelové rozvody vyhovují ČSN EN 50266-2-2.


Obrázek 15 – Schéma dílčí požární přepážky

Mezi jednotlivými hlavními požárními přepážkami se umisťují podélné požární přepážky s požární odolností alespoň EW 15 DP1 pro podélné systémové požární oddělení kabelů, které zabraňují přenesení požáru:

  • mezi kabelovými lávkami s kabely různých systémů dodávek elektrické energie mezi sebou nebo
  • funkčně důležitými kabely od ostatních kabelů mezi sebou
  • kabelů různých dodávek elektrické energie

Podélné požární přepážky není nutno provádět ve shora přístupných kabelových kanálech a v kabelových kanálech, šachtách a prostorech, ve kterých je instalováno stabilní hasicí zařízení, případně veškeré kabelové rozvody vyhovují ČSN EN 50266-2-2.


Obrázek 16 – Schéma podélné požární přepážky

Každá hlavní, dílčí a podélná požární přepážka musí být označena na obou stranách přepážky štítkem, který obsahuje následující údaje:

  • označení kabelového kanálu, prostoru, šachty, mostu

  • rozlišení typu požární přepážky
    - Hlavní požární přepážka HPP
    - Dílčí požární přepážka DPP
    - Podélné požární přepážka PPP

  • pořadové číslo HPP, DPP nebo PPP v kabelovém kanále, kabelovém mostě, šachtě nebo prostoru (číslo místnosti, číslo požárního úseku)

  • označení požární odolnosti

  • druh nebo typ přepážky

  • datum provedení

  • firma, adresa a jméno zhotovitele

  • označení výrobce a systému

Označení požární přepážky musí souhlasit s jejím označením v příslušné výkresové dokumentaci skutečného provedení kabelových přepážek uložené u provozovatele.

Tento článek je ukázkou sborníku L.P.Elektro č.48

 
 

 

Diskutující k tomuto článku

  ... a další (počet diskutujících: 4)
TEXT Z OBLASTÍ SOUVISEJÍCÍ KONTAKT
LPE s.r.o.
Zaslání vizitky
Zobrazit záznam v adresáři


FIREMNÍ TIPY
Ochrana před bleskem a přepětím je pro elektrotechnika jeden z vědních segmentů, který je většinou s jeho profesí více či méně spojený. Zda mít pouze povrchní znalost nebo se ponořit do hlubšího studia, je na každém zvlášť. Tato problematika vyžaduje apriori pochopit hodně teorie, abychom později, po aplikaci našich návrhů, neobdrželi zprávu o škodních událostech námi zaviněných. Co tedy víme o systémech jímacích zařízení a svodů? Uzemňovacích systémech? Systémech vyrovnání potenciálů, nebo o systémech ochrany před přepětím? O tom se zmiňuje příručka ...
Jako obsluha nebo prostí návštěvníci výrobních hal obvykle nepřemýšlíme nad tím, kudy k výrobním technologiím vedou potřebné přívody, ať datové, silové, nebo přípojky vzduchu, vody, ... přičemž v mnohých případech vedení bývá ukryto pod našima nohama. Optimální uložení vedení vyžaduje nejen znalosti před čím chránit, ale mít také možnosti výběrů z dostupných alternativ. Znáte přednosti pochozích systémů kabelových žlabů? Nebo víte například, že nebezpečí zakopnutí zmenšuje speciální ochranný plech pro opěrný výložník? Požadovanou výšku nášlapné plochy dodržíte pomocí jednoduché a rychlé varianty montáže kabelových kanálů na opěrný profil Z. Výšku nášlapné plochy zachováte také namontováním pochozích kabelových ...
MCF-NAR – ochrana před bleskem a přepětím v připojovacím prostoru na straně sítě. Kombinovaný svodič MCF-NAR typu 1+2 je nejnovější člen týmu proti přepětí ze stáje OBO BETTERMANN. Dodatek NAR označuje připojovací prostor na straně sítě – instalovaná technologie jiskřiště kvalifikuje zařízení přepěťové ochrany (SPD = Surge Protective Device) pro použití v neměřené části rozvodů podle normy VDE-AR-N 4100. Nová technická pravidla pro připojování zákaznických zařízení k nízkonapěťové síti VDE-AR-N 4100 požadují, aby se zařízení přepěťové ochrany používalo co nejblíže k napájecímu bodu.
Tým specialistů dceřinné společnosti RITTAL v Česku ve Zdibech u Prahy, připravil na první pololetí roku 2021 sérii odborných přednášek. Ty budete moci sledovat prostřednictvím veřejného webcastu vysílaného ze studia RITTAL prostřednictvím portálu Elektrika. Z témat můžete očekávat například: obráběcí centra BC a LC, praktická ukázka návrhu vhodné technologie chlazení rozvaděčů s programem Therm, venkovní rozvaděčové skříně a jejich klimatizace, monitorivání nejen IT systémů - systém CMC III, konfekcionování vodičů - poloautomaty a automat WT, chlazení okolním vzduchem (ventilátory, výměníky vzduch/vzduch, regulace) ... Plánovaná data pořadů sledujte v přehledu!
DALŠÍ FIREMNÍ ODKAZY
Rakouská pobočka OBO BETTERMANN začíná stavět další objekt! S heslem "Růst potřebuje prostor" startuje výstavba nového kancelářského, logistického a školicího centra v Gramatneusiedlu. Tam vzniká budoucí zázemí OBO Austria. Do konce roku bude nová budova OBO přístřeším pro zhruba třicet pracovníků značky. Do budoucna značka OBO zpevní svou dosavadní síť. A jaké je ohlédnutí za českou pobočkou? V květnu 2019 společnost OBO BETTERMANN oslavila na pražském ...
Pokud dnes uslyším Dubaj, představím si horko, písek a arabský svět. Jak může vypadat taková elektroinstalace v islámském podání? Chodí se někdo přezkušovat z vyhlášky 50? Co bezpečnost, hygiena a výdělky? A mnoho dalších otázek jsme měli před cestou do Arabských emirátů. Náš cíl byl staveniště mrakodrapu! Kdo staví šejkům mrakodrapy v Dubaji?
V současné době platí povinnost nechat certifikovat každý rozvaděč, ať už se jedná o malou rozvodnici s jedním modulem nebo velký průmyslový rozvaděč. Neustálým bodem diskuzí mezi odbornou veřejností je pak spor o této povinnosti u malých domovních rozvaděčů, které se prakticky skládají z již certifikovaných komponentů. Přeptali jsme se tedy přímo konkrétních řemeslníků, jaký je jejich názor ...
Docela často můžeme řešit případ ozvučení škol. To se děje buďto celkově - plošně po celé škole anebo jen v podobě lokálního ozvučovacího systému pro tělocvičny či specializované učebny. Proto se podívejme, jak se dá takové ozvučení v dnešních podmínkách řešit.
Terminolog
Týdenní přehled
Přihlašte si pravidelné zasílání týdenního přehledu
Vyhledávání
Hledaný text zadávejte prosím s diakritikou



Panacek
Autor článku
reklama
Tiráž

Neomezený náklad pro česky a slovensky hovořící elektrotechnickou inteligenci.

ISSN 1212-9933