Ing. Bebčák Petr PhD
Fakulta bezpečnostního inženýrství, VŠB – TU Ostrava

... pokračování

2.5. ČSN EN 50265-2-1 Společné metody zkoušek pro kabely v podmínkách požáru – Zkouška odolnosti proti svislému šíření plamene pro vodiče nebo kabely s jednou izolací – Postupy 1kW směsný plamen

ČSN EN 50265-2-1 stanovuje postup pro použití směsného plamene o výkonu 1kW a je určena pro všeobecné použití s tou výjimkou, že uvedené postupy nemusí být vhodné pro zkoušení tenkých kabelů s optickými vlákny nebo pro zkoušení tenkých izolovaných vodičů nebo kabelů z průřezem menším než 0,5mm², kdy metoda stanovená v této normě není vhodná, protože se tenké kabely s optickými vlákny mohou přerušit nebo se tenké vodiče mohou během přiložení plamene před dokončením zkoušky přetavit. V těchto případech se doporučuje postup uvedený v EN 50265-2-2. Protože použití izolovaných vodičů nebo kabelů, které odolávají šíření plamene a vyhovují doporučeným požadavkům této normy není samo osobě dostačující k ochraně před šířením ohně za podmínek požáru pro všechny druhy instalací, doporučuje se proto v jakýchkoli případech vysokého nebezpečí šíření požáru, například u dlouhých svislých délek svazků kabelů, uplatnění zvláštních opatření pro instalaci. Nelze předpokládat, že pokud vzorek kabelu vyhovuje požadavkům na provedení podle této normy, bude se svazek takovýchto kabelů chovat podobným způsobem. Použije se zkušební zařízení uvedené v EN 50265-1. Zdrojem zapálení je svítivý propanový hořák podle EN 50265-1 (obrázek 23). Zkušební vzorek tvoří izolovaný vodič nebo kabel o délce (600 ± 25)mm.

Umístění zkoušeného vzorku
Zkoušený vzorek se upevní ve svislé poloze ke dvěma vodorovným podpěrám pomocí měděného drátu vhodné velikosti tak, že vzdálenost mezi dolní částí horní podpěry a horní částí spodní podpěry je (550 ± 5)mm. Navíc je zkoušený vzorek umístěn tak, že je jeho spodní konec přibližně 50mm ode dna zástěny. (Viz obrázek 5). Svislá osa zkoušeného vzorku je nastavena souose se zástěnou (tj. 150mm od každé strany a 225mm od zadu).

Přiložení plamene
Upozornění na nebezpečí: Musí být učiněna bezpečnostní opatření pro ochranu osob provádějících zkoušky před následujícím:

• nebezpečím požáru nebo výbuchu
• vdechnutí kouře nebo škodlivých zplodin, obzvláště při zkouškách hoření halogenových materiálů
• škodlivými zbytky

Poloha plamene
Hořák kalibrovaný jak je popsáno v EN 50265-1 se zapálí a nastaví se doporučený průtok plynu. Hořák se nastaví do takové polohy, že se špička vnitřního modrého kužele plamene dotýká povrchu vzorku ve vzdálenosti (475 ± 5)mm od spodního konce horní vodorovné podpěry, přičemž osa hořáku je nakloněna v úhlu 45°C ke svislé ose vzorku.(Viz obrázek 6). U plochých kabelů se plamen dotýká středu ploché strany kabelu.

Doba přiložení plamene
Plamen se přikládá bez přerušení po dobu závisící na průměru kabelu. Na konci stanovené doby trvání zkoušky se hořák oddálí a plamen hořáku se zhasne.

Vyhodnocení výsledků zkoušek
Když hoření ustalo, očistí se zkoušený vzorek otřením.

Jakékoli saze se ignorují, jestliže je po otření původní povrch nepoškozen. Zanedbá se rovněž změknutí nebo jakákoli deformace nekovových materiálů. Vzdálenost od spodní hrany horní podpěry k hornímu a spodnímu začátku zuhelnatění se změří na nejbližší milimetr.

Začátek zuhelnatění se určí následovně:
Na povrch kabelu se zatlačí ostrým předmětem, například ostřím nože. V místě, kde se povrch mění z pružného na křehký (drobivý), je začátek zuhelnatění. Izolovaný vodič nebo kabel vyhovuje zkoušce, jestliže je vzdálenost mezi spodní hranou horní podpěry a začátkem zuhelnatění větší než 50mm.
Jako závada se navíc zaznamená, když se hoření rozšířilo směrem dolů do místa ve vzdálenosti větší než 540mm od spodní hrany horní podpěry. Pokud je zaznamenána závada, provedou se další dvě zkoušky. Jestliže jsou obě tyto zkoušky vyhovující, považuje se izolovaný vodič nebo kabel za vyhovující zkoušce.

2.6. ČSN EN 50265-2-2 Společné metody zkoušek pro kabely v podmínkách požáru – Zkouška odolnosti proti svislému šíření plamene pro vodiče nebo kabely s jednou izolací - Svítivý plamen

3. Základní požadavky na kabelové rozvody, které ovládají PBZ
Požárně bezpečnostní zařízení jsou vyhrazenými druhy zařízení požární ochrany, které slouží k zajištění PBS. Za PBZ se považuje zejména:

1. Elektrická požární signalizace, včetně pultů centrální ochrany
2. Stabilní a polostabilní hasící zařízení
3. Zařízení pro odvod tepla a kouře
4. Čerpadla požární vody
5. Otevírání dveří
6. Zavírání dveří
7. Rozhlas
8. Nouzové osvětlení
9. Vzduchotechnika
10. Požární výtah
11. Evakuační výtah
12. Otvory pro přívod vzduchu
13. Ventilátory

Na základě technických norem nebo projektanta musí být tato PBZ funkční po určitou dobu. Např. v budovách pro ubytování s ubytovací kapacitou větší než 60 osob do 3. nadzemního podlaží a dále více jak 40 osob v ostatních případech. Zde musí být únikové cesty vybaveny nouzovým osvětlením s funkční schopností alespoň po dobu 15 minut, požární výtah musí mít zajištěnou dodávku elektrické energie nejméně 45 minut. Přetlaková ventilace musí zajišťovat dodávku vzduchu u chráněné únikové cesty typu B pod obu 30min. popřípadě 45min. slouží-li tato úniková cesta jako zásahová a pro chráněnou únikovou cestu typu C musí zajišťovat dodávku vzduchu po dobu 45min. popřípadě 60min. slouží-li tato cesta jako zásahová.

... dokončení

Přednáška je v celé verzi součástí "Sborníku přednášek LPE číslo 22", který lze objednat za cenu 150,-Kč + dobírka.
Objednávku lze pohodlně vyřídit níže uvedeným formulářem.