K zákonu o dalších podmínkách BOZP – zákon č. 309/2006 Sb.

Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti o ochrany zdraví při práci) zpracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje v návaznosti na zákoník práce § 3 další požadavky BOZP.

Zákon obsahuje v úvodních ustanoveních požadavky na pracoviště a pracovní prostředí (§2), požadavky na pracoviště a pracovní prostředí na staveništi (§ 3) a požadavky na výrobní a pracovní prostředky a zařízení (§4).

Z textu vyplývají základní povinnosti, při provozu technických zařízení, obsluze a údržbě těchto zařízení. Důležitá je ta část ustanovení, kde jsou požadavky na zařízení před jeho prvním uvedením do provozu s nutností další pravidelné a řádné údržby, kontroly a revizí (§4 odst. 1 c.). Revize zde zdůrazňuji proto, že se dosti často vyskytuje námitka proti jejich provádění, protože u elektrických zařízení vychází z nezávazných technických norem.

V další části zákona jsou požadavky na organizaci práce a pracovní postupy (§5), bezpečnostní značky a signály (§6) a rizikové faktory pracovních podmínek a kontrolovaná pásma (§7). Pro tuto část zákona je možno označit za společné vyhledávání rizik a jejich odstraňovaní nebo snižování rizik v pracovním procesu. Slabinou v provádění zákona je ustanovení, že konkrétní požadavky upraví vláda nařízením. Mimo základní požadavky obsažené v §2 až 7 najdeme v §21 ustanovení, že vládou k nim budou vydány bližší požadavky prováděcím právním předpisem. Tím se stávají požadavky zákona z hlediska praktického provádění a uplatnění neúplnými. Jaké potíže z toho mohou vzniknout je možno jen odhadovat, ale prostor pro komplikace zde již je.

U výše zmíněných paragrafů se u jejich provedení do vydání prováděcích právních předpisů postupuje podle dosud vydaných předpisů – viz §23. *

*Do vydání prováděcích právních předpisů k provádění některých bližších požadavků zákona se postupuje podle § 23 dle dosud platných nařízení vlády jako jsou:

• nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na BOZP na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky,
• nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí,
• nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí,
• nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění BOZP při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu,
• nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky,
• nařízení vlády č. 11/2002., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č. 405/2004 Sb.

Stejně důležité je ustanovení §21 písmeno b), které se dotýká technických zařízení, vyhrazených technických zařízení, odborné a zvláštní odborné způsobilosti. Neméně důležité jsou zde uvedené podmínky pro udělení akreditace pro provádění zkoušek a s nimi spojených povinností. Samotné udělení, pozastavení, změna nebo odnětí akreditace je zakotveno v §20. Rozhodujícím orgánem je Ministerstvo práce a sociálních věcí, které rozhoduje ve správním řízení (viz zákon č. 500/2004 Sb. správní řád, v platném znění) a akreditace se uděluje na dobu 3 let.

Z přechodných a závěrečných ustanovení zákona v §22 odst. 2 vyplývá, že odborná způsobilost a zvláštní odborná způsobilost získaná podle dosavadních právních předpisů se považuje za splněnou nejdéle po dobu pěti let od nabytí účinnosti tohoto zákona (1.1.2007).

Za poněkud překvapivé je možno označit ustanovení §22 odst. 1, že tímto zákonem se řídí také pracovněprávní vztahy týkající se BOZP vzniklé před 1. lednem 2007, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak.

Odlišný je postup u staveb (§22 odst. 3), na které bylo vydáno povolení nebo byly zahájeny před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, kde se postupuje podle dosud platných právních předpisů.

Odborné způsobilosti a zvláštní odborné způsobilosti se věnuje zákon v Části první, Hlava III. Několik podrobnějších poznámek k odborné způsobilosti:

Odborná způsobilost (OZ) §9
Zaměstnavatel je povinen provádět úkoly v hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců s ohledem na:

• nebezpečí ohrožení bezpečnosti a zdraví při práci ve vztahu k činnosti,
• základní znalosti a dovednosti,
• počet zaměstnanců a jejich odbornou připravenost vykonávat práci.

Zaměstnavatel může zajišťovat plnění úkolů v prevenci rizik, je-li k tomu způsobilý nebo odborně způsobilý sám, jinak je povinen je zajistit odborně způsobilým zaměstnancem, kterého zaměstnává. Nemá-li takového zaměstnance, je povinen zajistit prevenci jinou odborně způsobilou osobou.

Zajištění prevence rizik se řídí mimo jiné počtem zaměstnaných osob (25, 26 až 500 a více než 500 zaměstnanců).

Zaměstnavatel je povinen poskytnout odborně způsobilé osobě k zajištění úkolů v prevenci rizik zejména potřebné prostředky a dobu potřebnou k výkonu její činnosti a také dokumentaci a informace, jež by mohly mít vliv na bezpečnost zaměstnanců nebo vést k poškození jejich zdraví.

Pokud plní úkoly prevence rizik více osob, zaměstnavatel určí, kdo bude provádět koordinaci jejich činnosti.

Zvláštní odborná způsobilost (ZOZ) § 11
Na technických zařízeních, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví, pokud jde o jejich obsluhu, montáž, kontrolu nebo opravy mohou práce a činnost vykonávat samostatně jen ZOZ zaměstnanci.
Předpokladem ZOZ je zdravotní způsobilost, dosažení předepsaného věku, odborné vzdělání, odborná praxe, doklad o úspěšně vykonané zkoušce ze ZOZ. V některých případech u výrobků, které představují ve zvýšené míře ohrožení oprávněného zájmu je předepsána doba zaškolení, zácvik apod. osobou uvádějící výrobek na trh nebo do provozu, případně osobou, která jej distribuuje. Pokud není zmíněná doba stanovena výše uvedenou osobou určí dobu zaměstnavatel podle charakteru práce a náročnosti obsluhy (místní předpis).

Předpoklady pro získání odborné způsobilosti fyzické osoby jsou v §10. Vychází se ze stupně dosaženého vzdělání a odborné praxe a úspěšného vykonání zkoušky z odborné způsobilosti. Zde je odkaz na §20 o akreditaci fyzické a právnické osoby k provádění zkoušek odborné způsobilosti.

Za nová ustanovení je možno považovat část třetí – Další úkoly zadavatele stavby, jejího zhotovitele, popřípadě fyzické osoby, která se podílí na zhotovení stavby, a koordinátora BOZP na staveništi - §§ 14 až 18. Nově je zde uvedena funkce koordinátora stavby.
Když na staveništi působí současně zaměstnanci více než jednoho zhotovitele stavby, je zadavatel povinen určit koordinátora BOZP na staveništi. Koordinátor je fyzická nebo právnická osoba určená zadavatelem stavby k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popřípadě při realizaci stavby na staveništi. Koordinátorem může být fyzická osoba, která splňuje požadavky OZ. Právnická osoba může vykonávat činnost koordinátora, zabezpečí-li její výkon OZ fyzickou osobou. Koordinátorem nemůže být osoba, která odborně vede realizaci stavby. Zadavatel stavby, který je fyzickou osobou a splňuje požadavky OZ může vykonávat sám činnost koordinátora stavby. Ve vyjmenovaných případech nevzniká povinnost určit koordinátora stavby.
Budou-li na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života, nebo poškození zdraví, zadavatel zajistí zpracování plánu BOZP na staveništi.
Zhotovitel stavby je povinen nejpozději 8 dnů před zahájením prací na staveništi doložit, že informoval koordinátora o rizicích vznikajících při pracovních nebo technologických postupech, které zvolil.
Jiná fyzická osoba, která se podílí na zhotovení stavby je povinna dodržovat předpisy o BOZP na staveništi a přihlížet k podnětům koordinátora. Používat potřebné osobní ochranné pracovní prostředky, technická zařízení, přístroje a nářadí splňující požadavky stanovené zvláštním právním předpisem – nařízením vlády.

Koordinátor je při přípravě stavby povinen včas před zadáním díla zhotoviteli stavby předat zadavateli stavby přehled právních předpisů, vztahujících se ke stavbě, informaci o rizicích, která se mohou při stavbě vyskytnout a další podklady pro zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a podmínek výkonu práce, na které je třeba vzít zřetel s ohledem na charakter stavby a její realizaci.

Koordinátor je při realizaci stavby povinen bez zbytečného odkladu:

• informovat všechny zhotovitele o bezpečnostních a zdravotních rizicích na staveništi během postupu prací,
• upozornit zhotovitele na nedostatky v uplatňování požadavků BOZP a vyžadovat zjednání nápravy,
• oznámit zadavateli případy, kdy nebyla zhotovitelem neprodleně přijata přiměřená opatření k zjednání nápravy.

Zmíněný zákon upravuje podmínky pro bezpečnou a zdraví neohrožující práci zejména ve vztahu k technickým zařízením a riziku, které vzniká jejich používáním, provozem a údržbou. Jedná se o problematiku, která se mimo jiné dotýká elektrických zařízení a odborné způsobilosti osob při jejich zhotovení, uvádění do provozu, údržbě, kontrolách a revizích. Samostatně je řešena problematika stavenišť. Věřme, že požadavky na vydání dalších právních předpisů s bližšími podmínkami pro naplnění ustanovení zákona budou splněny brzy a vyjdou v podobě použitelné pro praxi.

JUDr. Zbyněk URBAN Odborný konzultant v oblasti elektrotechniky – Praha