O problematice elektrických instalací z hlediska požární prevence a bezpečnosti

Z hlediska požární prevence a bezpečnosti staveb patří mezi nejvýznamnější skupinu českých technických norem normy z oboru požární bezpečnosti staveb ČSN třídy 73 skupiny 08. Další významné skupiny českých technických norem tvoří normy upravující oblasti elektrické instalace a zařízení, hořlavých kapalin, technických plynů, lokálních spotřebičů a zdrojů tepla, komínů a kouřovodů, přičemž podmínky v oblasti požární bezpečnosti jsou součástí celé řady dalších předmětových ČSN. Nutno poznamenat, že i tyto skupiny norem zpravidla obsahují ustanovení vztahující se k požární bezpečnosti staveb. Samostatným problémem v oblasti technické normalizace je existence platných ČSN, jejichž některá ustanovení nereagovala na vývoj právních předpisů a nejsou tedy s nimi v souladu.

Další ustanovení z hlediska požární bezpečnosti obsahuje stavební zákon č. 183/2006 Sb. Elektrické zařízení ve vazbě na stavební zákon je řešeno v prováděcích vyhláškách a požadavcích na dokumentaci. Zde je možno zmínit hlavně vyhlášku č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby (nahradila vyhlášku č. 137/1998 Sb.). Článek 45 Elektrické přípojky a vnitřní rozvody silnoproudé a telekomunikační obsahuje také ustanovení související s požární bezpečnostní. Jde o odstavec 2 písm. e), že elektrický rozvod musí splňovat požadavky na dodávku elektrické energie pro zařízení, která musí zůstat funkční při mimořádných událostech, např. při požáru, povodni apod. Odstavec 3 v závěru požaduje u transformačních stanic a náhradních zdrojů elektrické energie umístěných v budovách mimo jiné, aby vyhovovaly všem požárně bezpečnostním požadavkům. V odstavci 5 je pro každou stavbu požadován trvale přístupný a viditelně označený hlavní vypínač elektrické energie. Tento požadavek je v řadě případů předmětem rozdílných názorů, sporů a diskusí, co je pro odpojení přívodu elektřiny možno považovat za vypínač dostupný bez činností s charakterem práce na elektrickém zařízení. Do této problematiky zasahuje částečně i zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.

Pro instalace a rozvody energií v budovách jsou důležité požadavky na bezpečnost některých prvků, ze kterých je možno jmenovat především požárně dělící konstrukce a dále požární uzávěry, požární přepážky a ucpávky.

Důležitým prvkem jsou požárně dělící konstrukce, které brání šíření požáru mimo požární úsek. Pokud není provedeno dělení objektu na požární úseky, považuje se celý objekt za jeden požární úsek. Za požárně dělící konstrukce jsou považovány:

• požární stěny, což jsou stavební konstrukce bránící šíření požáru ve vodorovném směru, jako jsou stěny obvodové, štítové, vnitřní a další,
• požární strop, případně střešní konstrukce bránící šíření požáru ve svislém směru,
• požární uzávěry, mezi které jsou počítány stavební konstrukce bránící šíření požáru otvory, jaké představují především dveře, vrata, poklopy, uzávěry technických a technologických zařízení, uzávěry šachet a kanálů, požární klapky a dvířka.

Mimo uvedené konstrukce jsou používány ještě některé další prvky protipožární ochrany, ze kterých je možno jmenovat vodní clony, požární izolace, požární prosklené konstrukce, požární podhledy a předěly. S rozvojem techniky a uplatňováním poznatků výzkumu do praxe bude postupem doby škála prvků protipožární ochrany ještě obsáhlejší.

Požární uzávěry, požární přepážky a ucpávky slouží ke zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí. Základním požadavkem u požárních uzávěrů je, aby otvory v požárních stěnách a stropech byly uzavíratelné v případě požáru. Cílem požárních přepážek nebo ucpávek je uzavřít otvory potřebné buď k průchodu potrubí nebo kabelů stěnami, stropy nebo příčkami. Docílí se tím zabránění rozšíření ohně, kouře a dalších zplodin v případě požáru. Že se jedná o záležitost dosti významnou, dokazují dlouhodobé poznatky z praxe na základě vyhodnocení průběhu požárů, jejich likvidace a následků. Za velmi rizikové je možno označit zejména přenesení požáru do dalšího požárního úseku, únikových cest, schodišť a chodeb. Posuzování těsnosti prostupů se provádí podle ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb. Společná ustanovení. Prostupy kabelových a jiných elektrických rozvodů tvořených svazkem vodičů, pokud prostupují jedním otvorem a mají izolaci nebo povrchovou úpravu šířící požár s hmotností větší než 1,0kg/m vyžadují odolnost EI. Norma stanovuje podmínky pro potrubní systémy kapalin, plynů a některých dalších medií.

Konstrukce uzavírající otvory při prostupech instalačních rozvodů požárně dělícími konstrukcemi zahrnují také požární přepážky v kabelových rozvodech, jako jsou shora přístupné, průlezné a průchozí kanály a rozdělují prostor na menší sekce pro možnost postupného hašení nebo spolehlivějšího úniku osob. Dále se jedná o použití požárních kabelových ucpávek utěsňujících systém na úrovni prokazatelné požární odolnosti EI včetně požadovaného času. Čas je stanoven na základě požárně bezpečnostního řešení. K této problematice je možno doplnit, že těsnící konstrukce a materiály musí vykazovat stejnou požární odolnost jakou má konstrukční prvek, kterým procházejí.

Pro upřesnění k dalším pojmům použitým v textu stručné definice:

Prostup kabelů či instalací přes požárně dělící konstrukci - prostorové uspořádání (průnik) kabelového rozvodu, svazku či jednotlivého kabelu, potrubí nebo jednotlivých trubek (bez ohledu na materiál a způsob použití) otvorem, vytvořeným ve vodorovné či svislé požárně dělící konstrukci.

Těsnění - výplň mezi těsněnou instalací či kabelem a požárně dělící konstrukcí s definovanými požárně technickými a fyzikálně mechanickými vlastnostmi. Za určitých okolností může těsnění při splnění určitých požadavků působit jako ucpávka.

Více přednášek získáte zde ...