K postupům měření odporu ochranného vodiče a izolačního odporu

Měření odporu ochranného vodiče
Oproti předchozím normám byly na základě připomínek konkretizovány postupy měření pro prodlužovací a pohyblivé přívody a rovněž byly zjednodušeny požadavky na odpor ochranného vodiče těchto přívodů.

Pro spojení ochranného vodiče u spotřebičů třídy ochrany I platí, že ochranný vodič musí být spolehlivě připojen. Odpor ochranného vodiče, měřený mezi ochrannou zdířkou vidlice a přístupnými vodivými neživými částmi spojenými s ochranným vodičem (u prodlužovacích a odpojitelných přívodů mezi ochrannou zdířkou vidlice a ochranným kontaktem na druhém konci), nesmí být větší než 0,2Ω při délce přívodu do 3m. K tomuto odporu se připočte 0,1Ω na každé další 3m délky přívodu. V žádném případě však nesmí být překročena hodnota 1W.

Měření odporu ochranného vodiče spotřebiče odpojitelného od sítě

Poznámka doplňuje, že přesnější hodnoty odporu ochranného vodiče, které by měly být naměřeny, je možno zjistit výpočtem.

Během měření se doporučuje s kabelem pohybovat, a to zejména u konců, a kontroluje se, jestli přitom naměřená hodnota nevykazuje výrazné změny.

Pokud by se měření provádělo u pevně připojených spotřebičů, je možno postupovat podle schématu zapojení uvedeného na následujícím obrázku. Při tomto měření je třeba brát v úvahu odpor ochranného vodiče instalace.

Měření odporu ochranného vodiče tam, kde spotřebič nelze při revizi odpojit nebo vypnout

Měření izolačního odporu
Pro izolační odpor byla doplněna hodnota pro prodlužovací a odpojitelné přívody. U těch nesmí být izolační odpor menší než 7MΩ.

Měření izolačního odporu u spotřebičů třídy ochrany I odpojitelných od zdroje

Pokud se týká ostatních metod měření, není v normě podstatná změna oproti předchozímu vydání.

Kompletní přednášku naleznete v tomto sborníku ...