... zkušený elektrikář, než se dotkne vodiče, si ověří, že není pod napětím. Nespoléhá se na to, že má třeba zeleno/žlutou barvu nebo že jej na druhé straně kolega odpojil. Pokud něco připojuji na uzemňovač, je dobré si ověřit zda například ten důležitý prvek neskončil ve sbírce sběračů barevných kovů.
Pokud jsem zmiňoval chaos různých cizích vedení vedení na střechách budov, v tomto díle vše Jan Hájek umocňuje odkazem na část staré normy, která to jako tehdy závazná norma řešila!
Článek 114 je krásný popis toho, jak se na panelácích totálně ignoroval smysl ČSN 34 1390. Představte si, že máme na střeše připojenou neživou část elektrického zařízení, kostru, ve které je ventilátor a na takovém objektu nesmí být provedeno jímací řízení tak, jak to většinou bývá. Tzn., svody a na konci svodů je zakopaný zemnič, i když v současné době se tam většinou nenachází a je tam hlína s vysokým podílem železa a drát končí pár centimetrů pod úrovní zeminy.
Na takovém objektu, kde je připojená neživá část elektrického zařízení, tak musí být udržen podle podle ČS'N 34 1390 dodrženo toto:
Při připojování neživých částí elektrických zařízení k hromosvodu, se ochranný vodič propojí s hromosvodem k zemi.
Tzn., že zemnící soustava v hromosvodu musí být propojena na vnitřní vyrovnávání potenciálu, na vnitřní pospojování tak, aby se nestalo, že na objektu bude hromosvod se svým samostatným zemničem a elektrické zařízení s uzemněním na distribuci, kde je 1-2 Ohmů, takže když udeří blesk do takového objektu, tak zcela minimální část bleskového proudu vteče do zemničů hromosvodu a téměř 100% bleskového proudu vteče do distribuční soustavy.
Vzpomínám si jak v budově vyškovské knihovny nebyly vnitřní systémy vzájemně propojeny a dům připomínal spíš losovací osudí Sportky, než objekt s výpočetní technikou. A už tehdy by asi mělo autora použitých technologií napadnout, že se bude muset vyrovnat s různými potenciály, že?
Logický prvek, který děláme v současné době, udělá každý, kdo zná základy fyziky a ochranu před bleskem a přepětím, tak požadavek po V? 34 1390, že když propojíme živou část elektrického zařízení s jímací soustavou, pak máme poznámku: vyžaduje se ochrana před přepětím u elektrického zařízení v chráněném objektu v řadí se mezi pracovní vodiče elektrického zařízení a hromosvod, svodič přepětí. Tzn., že se musí instalovat svodič přepětí, jakmile je propojení mezí jímací soustavou a elektrickým zařízení.
Prozatím to opravdu vypadá tak, že ve staré normě 34 1390 bylo pamatováno na vše důležité. V další části Jan Hájek komentuje znění staré ČSN 34 1390 u vícepodlažních budov.
Všechny doposud vydané části seriálu
#JSS Jak sestřelit staříka zde!
Typickým příkladem chaosu v pospojování a faktického uzemnění je případ vyškovské knihovny, uvidíte následujícím videoklipu ...