Elektrika.cz - elektrotechnické zpravodajství
Tisknete článek: Jak volíme jistící prvek (klik pro návrat)
Stránka byla vytvořena: 23.04.2021
Všechna práva vyhrazena (c)1998-2024 Elektrika.cz
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materálu není povoleno bez předchozího písemného (e-mailového) svolení redakce portálu Elektrika.cz.

Jak volíme jistící prvek


Jak volíme jistící prvek
Pokud patříte mezi ty, kterým nestačí jak to dělá soused dvacet let a ještě si nikdo nestěžoval, pak znáte více kritérií, podle kterých jistící prvek navrhujeme. Tuto oblast popisují tři technické normy. Nedovedu si představit projektanta nebo revizního technika, který by ty tři ČSN neznal a přesto by používal některou ze softwarových aplikací pro jištění a dimenzování vedení. Na toto téma existuje mnoho knih, článků a také na Elektrika.cz bezpočet diskusních témat. Zkusme si připomenout základní body volby jistícíh prvků. Od těch se pak můžeme odrážet k dalším podtématům ...
Igor Nováček, ze dne: 23.04.2021



K rychlému seznámení, či krátkému opakování stačí nahlédnout do učebnice ...

Pokud jistíme vodiče nebo ostatní zařízení, jistíme je proti nadproudům.
Nadproudy vznikají bud’ vlivem zkratů nebo přetížením. Nadproudy ze zkratů dosahují mnohonásobně vyšších hodnot než jmenovité hodnoty. Nadproudy z přetížení přesahují jmenovité proudy mnohdy jen o velmi malé hodnoty. Nadproudy buď omezujeme (proudové regulátory), pouze informujeme o jejich existenci (v případě, kdy není vhodné obvod přerušit), nebo závadné místo odpojujeme od zdroje (používá se v převážné většině).¨



Při dimenzování a jištění vedení je třeba brát ohled zejména na okolní teplotu, tepelný odpor půdy pro kabely uložené v zemi, seskupení vedení - jestli je vedení samostatné nebo jestli jsou vedení seskupeny do „svazku”, souvislost zátěže - krátkodobé nebo souvislé zatížení, uložení v zemi nebo v instalačních žlabech nebo na povrchu a v neposlední řadě je to úbytek napětí a ochrana před úrazem. Podrobnější rozbor těchto skutečností je uveden v šestém díle našich publikací „UT6”.



Jistící prvek by měl být zvolen tak, aby:
  • jádro vodiče nebo kabelu při nadproudech způsobených přetížením nepřekročilo svou teplotou nejvyšší dovolenou teplotu pro daný vodič nebo kabel
  • jádro vodiče nebo kabelu při nadproudech způsobených zkratovými proudy nepřekročilo svou teplotou nejvyšší dovolenou teplotu pro daný vodič nebo kabel
  • v prostředí, kde je předpisem stanovená nejvyšší teplota povrchu vodiče nebo kabelu, tato teplota nebyla překročena
  • za normálního provozu nedocházelo k nežádoucímu vypínání jistících prvků
  • jistící prvek odpojil při svém působení jen přetížené nebo vadné místo
  • v případě použití jiného jistícího prvku, než je jistič nebo pojistka byly dodrženy stejné zásady jako pro použití jističů a pojistek



Prvky zajišťující ochranu proti zkratovým proudům a ochranu proti proudovým přetížením musí být schopné přerušit jakýkoliv nadproud, který je nižší nebo se rovná zkratovému proudu v místě, kde je prvek instalován, a to dříve, než by mohlo dojít k nebezpečí v důsledku tepelných nebo mechanických účinků ve vodičích nebo spojích. Pro správnou koordinaci mezi vodiči a jistícími prvky je nutno dodržet podmínku, aby proud ve vedení byl rovný nebo menší než proud jistícího prvku a ten musí být menší, než je dovolený proud použitého vedení. Pro každý jistící prvek musí být splněna podmínka, aby zkratový proud prvku nebyl menší než předpokládaný zkratový proud v místě, kde je instalován (v praxi se předřazují jističům pojistky, které mají většinou vyšší zkratový proud). Zkratový proud lze zjistit výpočtem nebo měřením.
Víte, jak zjistit maximální dobu za kterou zkratový proud zvýší teplotu z maximální provozní na nejvyšší dovolenou teplotu? Lze užít zjednodušeného vztahu ... o tom se dozvíte v učebnici EVP #1 ...

Diskusní témata o jištění vedení zde!
Toto je úryvek z prvního dílu učebnice EVP, recenzi čtěte zde!
Související technické normy: ČSN 33 2000-4-473, 33 2000-5-52 ed.2, 33 2000-4-43 ed.2

TEXT Z OBLASTÍ

Konec tisknuté stránky z portálu Elektrika.cz.