Jak se prakticky využívá prozatímní zařízení

Správný přístup k prozatímním zařízením z hlediska vnějších vlivů je důležitý a má vý­znamnou roli pro řešení ochrany před úrazem, hmotnými škodami, povětrnostními vlivy a podceňovat nelze ani odbornou způsobilost pracovníků. Na staveništích a demolicích dochází i k určitému prolínání legislativy s technickou normalizací a celkovým způsobem práce. Pro stavby je pochopitelně základem stavební zákon a na něj navazující prováděcí vyhlášky. Z hlediska bezpečnosti práce, vztahu zaměstnavatelů a zaměstnanců je to Zá­koník práce. Postupem doby a změnami ve složení zaměstnanců je v nejednom případě třeba řešit i práci zahraničních pracovníků. Tady jsou důležité nejen technické požadavky, ale významné je řešení vzájemné komunikace, dodržování stanovených pravidel a vhodný způsob seznámení pracovníků s předpisy. Jde tedy nejen o to, že pracovníci jsou seznámení ve smyslu zákoníku práce, ale o fakt, že seznámení porozuměli.

Stručně shrnuto, na elektrická prozatímní zařízení působí vnější vlivy ve značném roz­sahu, odborná způsobilost zaměstnanců někdy zaostává za stanovenými požadavky a sou­časná staveniště bez elektrických zařízení si dost dobře nelze představit. Největší potíže s odbornou způsobilostí zaměstnanců bývá u malých firem, které nemají kvalifikované elektrotechniky a z řady důvodů si je nemohou ani dovolit. Potom je problémem provést seznámení zaměstnanců podle zákoníku práce a případně poučení ve smyslu vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice.

Odpovědný přístup k provozu elektrických zařízení na mnohých na staveništích chybí nebo je riziko zlehčováno. Děje se tak nejen u obsluhy zařízení, ale i v případech vedoucích zaměstnanců. Současně je třeba vzít na vědomí, že nejde jen o otázku ochrany před úrazy, ale též o hmotné škody na zařízení, která jsou stále důmyslnější a složitější, a tím také stoupají náklady na jejich pořízení, případně opravy.

Prevence si postupně získává svoje místo v provozech a technice a její významnou čás­tí je i otázka odbornosti a kvalifikace zaměstnanců. Přehlížení nebo podceňování rizik v pracovním procesu vede k nežádoucím událostem a teprve pak se přistupuje k řešení pro­blémů, které vlastně neměly vzniknout. Dochází ke zdůvodňování, výmluvám na nedostup­nost předpisů a z toho pramenícíjejich neznalost a odkazy na letité zvyklosti. Toje obvykle pozdě a výsledkem bývá sankce a postih v mnoha podobách, jak je zná naše legislativa.

Materiální škody nebo prodlevy v práci lze obvykle nahradit. Podstatně horší jsou škody na zdraví, které mohou mít nevratný charakter a celou řadu problémů pro poškozeného. Praktické použití mají prozatímní elektrická zařízení

• mimo stavenišť ještě
• v průmyslo­vých a výrobních závodech,
• na výzkumných,
• vývojových a obdobných pracovištích,
• na výstavách a
• kulturních akcích,
• na dočasných stavbách (např. pro stavby zábavních zařízení, přehlídek) a
• stáncích a pro natáčení filmů a televizních přenosů.
  

Proti předchozí normě již nejsou v ČSN 341090 ed. 2 dříve uváděná krátkodobá prozatímní zařízení na dobu nejdéle tří dnů. I pro uvedená prozatímní elektrická zařízení došlo k určitým změnám v technické normalizaci a také v legislativě. Z hlediska norem jde především o požadavky ze souboru ČSN 33 2000 část 7. Stejně jako na staveništích a demolicích zde mají základní význam správně stanovené vnější vlivy, odborná způsobilost pracovníků a navíc je zde třeba po­čítat s přítomností osob - laickou veřejností. Z toho důvodu počítají i technické normy s vymezením prostor, do kterých není vstup osob omezen a upřesnění pravidel pro prostory s elektrickým zařízením se vstupem obsluhy nebo uživatelů.

České technické normy a prozatímní zařízení
V současnosti jsou technické normy v České republice nezávazné, přesněji řečeno dobro­volné. Je ovšem třeba upozornit na skutečnost, že některá ustanovení legislativy a předpisů se odvolávají na normové hodnoty, což značně mění význam požadavků norem. K samotné nezávaznosti norem je třeba si uvědomit, že v případech sporů, nejasností nebo konfliktů je možno hodnoty norem považovat za základní a odlišná řešení by z hlediska chráněných zájmů měla být vždy na vyšší hodnotě. Nelze proto zaměňovat nezávaznost norem za ne­platnost, což by bylo velkým omylem, kjakým bohužel v minulosti docházelo. Odkazy na normové hodnoty jsou zejména ve stavebních předpisech, často pod čarou s odkazem na zákon č.22/1997Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění někte­rých zákonů v platném znění. Ze zákona vyplývá, že výrobky, které představují zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu, musí být posouzeny z hlediska shody jejich vlastností s požadavky technických předpisů.

---