Jak instalovat a nevyhořet

Elektroinstalace a ochrana před iniciaci požáru – porovnání požadavků na návrh a provedení elektroinstalace vyplývající z ČSN 33 2000-4-482 a nové ČSN 33 2000-4-42 ed. 2, dopad do bytové výstavby

Problematika vzniku požáru od elektrického zařízení je jednou ze zásadních otázek bezpečnosti a ochrany životů a zdraví. V tuzemské praxi některé požadavky vyplývající z legislativních předpisů protipožární ochrany předběhly i požadavky na elektrická zařízení zakotvená v normách. Z tohoto důvodu se podívejme na základní ČSN k této problematice.

V roce 2000 byla vydána ČSN 33 2000-4-482 Elektrická zařízení – Část 4: Bezpečnost – Kapitola 48: Výběr ochranných opatření podle vnějších vlivů – Oddíl 482: Ochrana proti požáru v prostorách se zvláštním rizikem nebo nebezpečím. Požadavky v ní obsažené jsou převzaty z harmonizačního dokumentu HD 384.4.482 S1: 1997.

V roce 2010 byla vydána ČSN 33 2000-5-51 ed. 3: Elektrické instalace nízkého napětí - Část 5-51: Výběr a stavba elektrických zařízení - Všeobecné předpisy, která je převzetím HD 60364-5-51:2009.

V letošním roce vychází nová norma - ČSN 33 2000-4-42 ed. 2: Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-42: Bezpečnost – Ochrana před účinky tepla, do níž jsou převzaty požadavky z HD 60364-4-42:2011. Bohužel při této příležitosti nedošlo na úrovni práce komise CENELEC ke koordinované úpravě HD 384.4.482, takže v mnoha bodech jsou tyto dvě normy duplicitní. Podívejme se však především na to, jak vzájemně korespondují a případně se i doplňují.

V této problematice je nutno si ještě připomenout i ČSN 33 2312 "Elektrotechnické predpisy – Elektrické zariadenia v horľavých látkach a na nich" z roku 1986, která však řeší podrobnosti ukládání elektrických zařízení do hořlavých podkladů a na ně, především u zařízení, kde to není jeho výrobcem (dodavatelem) přesně specifikováno v průvodní dokumentaci.

Nejprve tedy požadavky z ČSN 33 2000-5-51 ed. 3
Tato norma v podstatě má za úkol popisovat jednotlivé vnější vlivy. Pouze jako pomocný materiál na dobu, než budou zavedena odpovídající ustanovení i v evropských dokumentech (EN, HD) byla (od prvního vydání této normy v roce 1996) zavedena tabulka ZA.1N Provedení odpovídající požadavku tabulky ZA.1 (51A).

BE2 - Nebezpečí požáru (obecně) - Výroba, zpracování nebo skladování hořlavých materiálů, včetně výskytu prachu.
Za představitele těchto prostor lze považovat stodoly, provozy pro zpracování dřeva, papírny, atd. Zařízení je vyrobeno z materiálu, který zpomaluje šíření plamene. Provedou se takové úpravy, že podstatné oteplení nebo jiskra v elektrickém zařízení nemohou způsobit požár.

BE2N1- Nebezpečí požáru hořlavých hmot
Elektrická zařízení musí být umístěna, provedena nebo zajištěna tak, aby za předepsaného provozního stavu nemohla zapálit přítomné hořlavé hmoty obloukem, jiskrou, nebo žhavými částicemi uniklými ze zařízení, případně působením povrchové teploty. Trvalý styk hořlavých hmot s elektrickým zařízením, které pro tento styk není určeno, není dovolen. Tam, kde tuto podmínku nelze zajistit polohou, musí být zřízena ochranná přepážka z nehořlavého materiálu. Povrchová teplota této přepážky nesmí překročit 80°C.
Elektrické stroje musí mít stupeň ochrany krytem alespoň IP4X, v místech s hromaděním prachu IP5X. Používání elektrických zařízení s hořlavou náplní (olejem) v tomto prostředí je dovoleno jen v případech, kdy jiné provedení je technicky nevhodné. Elektrická zařízení v tomto prostoru mají být provozována alespoň pod občasným dohledem (Občasný odborný dohled je prokazatelný dohled prováděný pracovníkem odborně způsobilým a seznámeným, který provádí kontrolu zařízení v pravidelných intervalech, určených provozním předpisem). Podrobněji řeší tuto problematiku ČSN 33 2000-4-482.

BE2N2 - Nebezpečí požáru hořlavých prachů
Podmínky pro elektrická zařízení s hořlavým prachem jsou určeny v ČSN EN 50281 soubor. (Elektrická zařízení pro prostory s hořlavým prachem).

BE2N3 - Nebezpečí požáru hořlavých kapalin
Elektrická zařízení musí být provedena tak, aby za svého předepsaného provozního stavu nemohla zapálit přítomné hořlavé kapaliny. Povrchové teploty elektrických zařízení nesmějí být vyšší než 120°C. Elektrické stroje a přístroje musí mít ochranu krytem alespoň IP43. Elektrické stroje a přístroje za provozu jiskřící (vypínače, jističe, komutátorové motory, atd.) musí být chráněny polohou nebo zvláštním krytem před politím nebo postřikem hořlavou kapalinou, nebo musí být provedeny se stupněm ochrany krytem alespoň IP54, popřípadě v nevýbušném závěru Exd IIB T4 v souladu s ČSN EN 50014. Svítidla, která by mohla být hořlavými kapalinami polita, musí být se stupněm ochrany krytem alespoň IP54, nebo v nevýbušném provedení Exd IIB T4 v souladu s ČSN EN 50014. Ostatní svítidla musí mít stupeň ochrany krytem alespoň IP43, nad těmito prostory alespoň IP22.
Vedení na povrchu jsou přípustná, musí být vedena přehledně, aby byla lehce kontrolovatelná. Holá vedení jsou dovolena jen jako tuhá (pasová, profilová), chráněná polohou nebo krytem proti možnosti vzniku zkratu cizími předměty. Dále jsou dovoleny holé ochranné vodiče trvale spojené se zemí. Holá trolejová vedení jsou nad otevřenými zařízeními s hořlavou kapalinou a do vzdálenosti 1,5m od nich (vanami, kontejnery, atd.) zakázána. V ostatních případech musí být sběrače na trolejových vedeních opatřeny zařízením pro zachytávání jisker a okují.

Ostatní vnější vlivy popsané v ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 mohou mít vliv zvláště, jedná-li se o vlivy, které nejsou z hlediska této normy "normální".

Článek je ukázkou sborníku L.P.Elektro č.51