Izolační odpory u trojfázových spotřebičů

V příloze C v ČSN 33 1600 ed.2 jsou uvedena doporučená schémata zapojení pro měření izolačních odporů spotřebičů. Ze schémat je zřejmé, že při měření trojfázových spotřebičů s pohyblivým přívodem (odpojitelných od zdroje) je nutno měřit izolační odpor mezi spojenými pracovními vodiči a PE vodičem. Tento požadavek vyplývá z faktu, že celkový odpor izolací trojfázového spotřebiče je paralelní kombinací izolačních odporů pracovních vodičů a je tedy menší, než odpory jednotlivých pracovních vodičů vůči PE vodiči.

V praxi ovšem může působit značné obtíže realizace tohoto požadavku, neboť vzájemné propojení pracovních vodičů vyžaduje buď vlastní „domácí tvořivost“ pro zhotovení přípravků zajišťujících zkratování pracovních vodičů při měření izolačního odporu trojfázových spotřebičů nebo složité provizorní propojení vodičů.

Poznámka: V praxi se lze též setkat s trojfázovými spotřebiči určenými pro starší, ovšem stále ještě používanou síť TN-C. Tyto spotřebiče jsou k elektrické instalaci připojeny čtyřvodičově, ale jejich ochranný vodič je zároveň i pracovním vodičem. Není tedy od síťové části spotřebiče izolovaně oddělen a nelze u něj ověřit stav izolací měřením izolačního odporu ani měřením unikajícího proudu.