Problematika je řešena v ČSN 33 2312 Elektrické zariadenie v horľavých látkach a na nich (1985). Jasným cílem normy je navrhovat a stavět elektrická zařízení ukládaná na hořlavé látky - hmoty a do nich tak, aby se zabránilo vznícení hmoty a šíření požáru po vedení.

S postupem doby a rozvojem techniky doznala norma změn. Tou nejpodstatnější z poslední doby je právě posuzování stupně hořlavosti (čl. 1.3), kde se nyní uplatňují zásady reakce na oheň podle ČSN EN 13501-1 ed. 2. Výsledná klasifikace je výsledkem 4 zkoušek.

Některé základní údaje je třeba respektovat dosud a některé je třeba přizpůsobit novým požadavkům. Za podstatný krok k bezpečnosti je uplatnění proudových chráničů i v ochraně před požáry. Jedná se o proudové chrániče s vypínacím reziduálním proudem 300mA a 500mA. Jistící prvek obvodu (jistič, pojistka) nebude ani zdaleka na svodový proud hodnot okolo 300mA reagovat a přitom již existuje reálné nebezpečí zahoření. Poměry jsou patrny z následující tabulky, kde je vzata v úvahu skutečnost, že chránič může vypínat již od hodnoty poloviny jmenovitého vybavovacího proudu.

* Jistič 16A s charakteristikou B, C a uvedeným smluveným vypínacím proudem

Z podmínek montáže je možno učinit rozdělení na elektrické předměty:

• určené na přímou montáž do hořlavých látek a na ně,
• ostatní předměty s nutností oddělení od hořlavé látky.

Pro přímou montáž se jedná o předměty opatřené stanovenou značkou, jak ji uvádí norma, kde: a) je předmět pro montáž do hořlavých látek; b) předmět k montáži na hořlavé látky.

Předměty vyžadující oddělení od hořlavé látky je možno upevnit se vzduchovou mezerou nebo s použitím tepelně izolující nehořlavé podložky, případně lůžkem na celé styčné ploše.

* Na a do hořlavých hmot B, C1 a C2 se dovoluje montovat elektrické přístroje do 16A a 380V, pokud jsou vyrobeny z materiálu odolného proti šíření plamene.

Stavební zákon a novela vyhlášek.
Některé z vyhlášek vydaných podle stavebního zákona č. 50/1976 Sb., byly zrušeny v souvislosti s novým stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. Za poslední změnu je možno označit vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, která byla vyhlášena dne 26. srpna 2009 a je účinná dnem jejího vyhlášení. Vyhlášku vdalo Ministerstvo pro místní rozvoj podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění, § 194 písm. a).

Pro uvedení bližších souvislostí je podle § 194 písm. a) v pravomoci ministerstva stanovit právním předpisem obecné povahy požadavky na výstavbu s odkazem na § 169, kde jsou uvedeny obecné požadavky na výstavbu. K pojmu obecných požadavků na výstavbu je odkaz na § 2 odst. 2 písm. e). Podstatnou částí ustanovení je, že obecnými požadavky na výstavbu se rozumí obecné požadavky na využívání území a technické požadavky stanovené prováděcími právními předpisy a dále obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb vyjmenovanými osobami (bezbariérové užívání).

Podstatné pro používání vyhlášky jsou základní pojmy obsažené v § 3, kde je upřesněno, co se považuje za budovu, stavbu, ubytovací jednotku, stavbu pro zemědělství, bytem, nebo místností. Poslední z ustanovení základních pojmů § 3 písm. k) uvádí normovou hodnotu, kterou je konkrétní technický požadavek, zejména limitní hodnota, navrhovaná metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažený v příslušné české technické normě, jehož dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustanovení této vyhlášky. U odvolání na technické normy je zmíněn zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, v platném znění.

Z jednotlivých ustanovení vyhlášky pro informaci jen výčet, u kterého lze předpokládat návaznost na výkon elektrotechnických činností. V § 11 je řešeno denní a umělé osvětlení, větrání a vytápění, kdy problematika většinou souvisí i s hygienickými předpisy. V obecné poloze má svoji úlohu § 15 bezpečnost při provádění u užívání staveb. K § 28 výtahy je třeba připomenout, že se jedná o vyhrazené technické zařízení s obsáhlým a náročným výčtem požadavků a povinností.

Za nejpodstatnější je možno označit z vyhlášky část pátou – požadavky na technická zařízení staveb. Jde o § 34 připojení staveb k distribučním sítím, vnitřní silnoproudé rozvody a vnitřní rozvody sítí elektronických komunikací a § 36 ochrana před bleskem. Zde k ochraně před bleskem připomenutí postupů podle souboru norem ČSN EN 62305. Návaznost na elektrické instalace a zařízení mají i § 37 vzduchotechnická zařízení a § 38 vytápění.

Část šestá vyhlášky řeší zvláštní požadavky pro vybrané druhy staveb. Jsou zde zmíněny bytové domy, shromažďovací prostory, obchody, ubytovací zařízení, stavby pro výrobu, garáže, servisy a opravny motorových vozidel, stavby škol a podobného charakteru a stavby zemědělské tj. pro hospodářská zvířata, pro skladování a úpravu produktů rostlinné výroby, skladování minerálních hnojiv a přípravků k ochraně rostlin.

K vyhlášce připomeňme, že ustanovení obsažená v části druhé až šesté platí pro všechny druhy staveb a zařízení, které náleží do působnosti obecných stavebních úřadů (§ 2 dost. 2). Zrušovací ustanovení § 57 zrušuje vyhlášku č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášek č. 491/2006 Sb. a č. 502/2006 Sb. a vyhlášku č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby v zemědělství.

Závěr
Splnění podmínek požární bezpečnosti obecněji stanovených právními předpisy lze v některých případech prokázat splněním normativních požadavků, resp. normových hodnot. Přitom současně platí, že české technické normy jsou podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dokumenty, jež nejsou obecně závazné, a které poskytují pro obecné a opakované používání pravidla, směrnice nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků zaměřené na dosažení optimálního stupně uspořádání ve vymezených souvislostech. Splnit podmínky a požadavky takto stanovené právními předpisy odlišně od příslušných normativních požadavků, resp. normových hodnot, je tedy možné. Ovšem jen za současného prokázání, že navrženým odlišným řešením se dosáhne stejné nebo vyšší úrovně bezpečnosti ve vztahu k normovým hodnotám.

Požáry – přehled základních údajů

V roce 2008 meziročně narostly přímé škody způsobené požáry a přesáhly 3,2 mld. Kč (nárůst o více než 1,1 mil. Kč, tedy 52%) - nejvíce od roku 2002. Na navýšení škod se podílel především říjnový požár levého křídla Průmyslového paláce v Praze, jehož škoda způsobená požárem se vyšplhala na jednu miliardu korun.

Ovšem díky zásahům jednotek požární ochrany byly před zničením v roce 2008 uchráněny majetkové hodnoty ve výši téměř 14,55 mld. Kč, nejvíce v historii.

Výši škod ovlivnily požáry se škodou 1 mil. Kč a vyšší – v roce 2008 jich vzniklo 350 (o 50 více než v roce 2007).

Při požárech v roce 2008 zemřelo celkem 142 lidí, což je proti předešlému roku nárůst o 12 osob. Rok 2008 se společně s rokem 2006 (usmrceno 144 osob) řadí mezi nejtragičtější roky v počtu usmrcených osob při požárech. Zvýšil se také počet zraněných při požárech – 1.109 osob. Rok 2008 se zapisuje mezi nejtragičtější roky v počtu zraněných osob při požárech v uplynulém desetiletí.
Nejčastější příčinou požárů byly v roce 2008 technické závady (mimo topidla a komíny) a sice 2.947 případů, což je nárůst oproti roku 2007 o 41 případů. Tradičně patří mezi časté příčiny nedbalost dospělých – 2.908 stanovených příčin, nárůst oproti loňskému roku o 1%.

O 11% se zvýšil počet požárů úmyslně zapálených. V roce 2008 bylo evidováno těchto požárů 1.625, což je nejvíce za posledních 10 let. Pokles o 4% oproti loňskému roku byla zaznamenána příčina požárů způsobená hrou dětí s ohněm - 269 případů (rok 2007 – 280 případů).

Poklesl počet požárů způsobených dopravní nehodou. Ve srovnání s rokem 2007 je to o 4% méně (rok 2008 zaznamenáno 195 případů). Ve srovnání s rokem 2007 poklesl také počet požárů, u kterých byla stanovena příčina požáru způsobená bleskem – 63 případů).

Více přednášek získáte zde ...