V železničním tunelu na východním Slovensku byla právě výluka druhé hlavní koleje, protože bylo nutno vyměnit kolejnice. Provoz tunelem byl udržován na první koleji.

Mistr pro údržbu trakčního vedení využil výluky druhé koleje a rozhodl se očistit izolátory a nabarvit konsoly trolejového vedení nad vypnutou druhou kolejí.

Zajel tam s četou údržbářů a vysvětlil jim jejich úkol. Ukázal přímo rukou, že tato prvá trolej je pod napětím
a jen tato druhá je bez napětí. Bude se proto pracovat na stožárech po pravé straně trati. Nařídil ještě vyčkat s prací, protože dá pro jistotu pravou trolej uzemnit. Když to bylo před jeho očima provedeno, dal povel k vstupu do tunelu a zahájení údržbářské práce.

Byl deštivý pochmurný den a v tunelu bylo značné šero. Montéři se rozeběhli k řadě stožárů a mistr se zatím vydal na obchůzku po trati. Asi 250m za tunelem zjistil nějakou závadu, a proto se vracel do tunelu, aby si vyžádal některého z montérů k opravě zjištěné závady.

Na jednom stožáru uprostřed mezi oběma kolejemi viděl nějaký stín. Teprve když přišel až pod stožár, viděl, že na něm bezvládně visí člověk.

Zavolal nejbližšího montéra a společně snesli tělo postiženého na zem. Teprve když byli na denním světle mimo tunel, viděli, že nesou jednoho ze svých montérů, Františka Boříka.

Naložili ho rychle na traťový vozík a zavezli do nejbližší stanice. Odtud byl zraněný v hlubokém bezvědomí převezen záchranným vozem do nemocnice. Již po cestě zavedli u něho umělé dýchání. V nemocnici zjistili, že utrpěl popáleniny třetího stupně. Na štěstí byl jeho život zachráněn a tím zachránili i otce tří nezaopatřených dětí. Poležel si však několik měsíců v nemocnici i doma.

Vyšetřováním bylo zjištěno jedině to, že Bořík nedbal příkazu mistra a vylezl na stožár, na němž byly upevněny obě troleje, vypnutá trolej i trolej pod napětím. Jak a proč se při tom dostal do styku s trolejí pod napětím, nedovedl ani sám vysvětlit. Tvrdil jen, že mu asi nějak ujela ruka!
Rozbor v roce 1959
Pracoviště nebylo řádně osvětleno a to je pro práci ve výšce a blízko vysokého napětí vždy velmi nebezpečné. Řádné osvětlení je jedním ze základních požadavků rychlé, jakostní a bezpečné práce.

Mistr patrně montérům jejich úkol řádně nevysvětlil. Aspoň si nedal od každého z nich potvrdit, na kterém stožáru smí a na kterém nesmí pracovat. Kdyby tak učinil, nemohlo dojít k tak nebezpečnému omylu.

Mistr se rovněž od takového pracoviště, u něhož byla možnost nebezpečí, neměl vzdalovat a měl na své lidi trvale dohlížet. Štěstí bylo, že se vracel právě v okamžiku úrazu a že se postiženému dostalo ihned řádné péče a bylo zavedeno umělé dýchání, které nebylo přerušeno ani cestou do nemocnice. To patrně rozhodlo o jeho životě. V troleji bylo stejnosměrné napětí 3000V. Styk s trolejí byl zřejmě jen mžikový, ale při vzdalování ruky vznikl elektrický oblouk, který způsobil nebezpečné popáleniny.