HROBAŘ: Úraz malým napětím 42V

Přední montér údržby vysokého napětí pracoval se dvěma pomocníky na opravě expanzního vypínače 6kV.

Na vypínači jsou celkem tři proudové obvody různého napětí. Hlavní pracovní obvod 6kV, spínací a vypínací obvod 380V a dálkové ovládání tohoto elektrického pohonu malým napětím 42V. Při opravě takového vypínače se obyčejně zajistí jen vypnutí vysokého napětí 6kV. Pohonné zařízení 380V a 42V zůstává obvykle v činnosti, aby montér mohl během práce zkoušet správnou funkci vypnutí a zapnutí vypínače.

Prvý den probíhala oprava přesně podle pracovního plánu a bez jakýchkoli závad. Druhý den chtěli opraváři pokračovat, avšak došlo k rozporu. Směnný mistr nechtěl dovolit vypnout odpojovač pro zajištění vypnutého stavu expanzního vypínače, jehož oprava se měla dokončit. Nelze to prý připustit, protože čerpadlo 1s motorem 6kV se porouchalo, a proto musí být dáno do provozu čerpadlo 2, napájené právě přes odpojovač, který opraváři potřebovali vypnout.

Byl zavolán elektromistr a ten rozumně uznal důležitost provozu a nařídil přednímu montérovi, aby pro tento den opravu expanzního spínače odložili a přešli raději na jinou práci.

Přední montér, který měl pověst velmi dobrého pracovníka, soudil, že jde o zbytečné obavy a po odchodu svého mistra rozhodl, že i za těchto okolností opravu expanzního vypínače dokončí. Nemůže přece vadit, že na horních spínacích nožích bude napětí 6kV, když při opravě bude pracovat v dolní mechanické části vypínače a nemůže tedy přijít s 6kV vůbec do styku.

Jak se rozhodl, tak provedl. Pracoval o své újmě dále a pomocníky raději držel v jisté vzdálenosti, aby se snad některý z nich nedotkl horních nožů pod napětím. Sám dával v tomto směru dobrý pozor. Najednou zaklel a zavolal na pomocníka, aby vypnul přívod 380V, protože dostal ránu do obnaženého předloktí od svorky elektrického pohonu mechanismu. Pomocník ovládací napětí 380V skutečně vypnul a hlásil vypnutí.

Přední montér pokračoval pak v práci na výměně nějaké součásti v mechanismu pohonu. Od nožů pod napětím 6kV byl v bezpečné vzdálenosti a i napětí 380V v pohonu bylo vypnuto a mohl tedy pracovat naprosto bezpečně. V 11 hodin dopoledne všichni tři montéři odešli na svačinu. Po svačině přepravovali olej z transformátoru do čisticí stanice k odstředění. Nato si přední montér vyhledal klíč na matice k spojnicovým šroubům a šel znovu k expansnímu vypínači, aby dotáhl matice na spojnicích a opravu expanzního vypínače konečně dokončil. Ú práce byl tentokrát sám, protože oba pomocníci uklízeli nářadí a materiál, neboť za chvíli měla skončit ranní směna. Najednou zaslechli vzdychnutí a hluk padajícího klíče a v tom již viděli, jak montér padá. Přiskočili a vynesli vedoucího z kobky a uložili ho v chodbě na zem. Byl v bezvědomí. Jeden z pomocníků běžel pro lékaře a druhý volal do elektroúdržbářského oddělení, ale žádného z nich přitom nenapadlo, aby se podíval, zda vypínač 380V byl v okamžiku neštěstí vypnut či nikoli. Potom zavedli s postiženým umělé dýchání.

Za několik minut přiběhl na místo vedoucí mistr elektrikář i jeho stálý zástupce. Obhlédli situaci a zjistili, že vypínač 380V byl vypnut. Asi za 20 minut přijel záchranný vůz zdravotnického střediska a jeho šofér tvrdil, že má příkaz dovézt postiženého okamžitě na středisko. Umělé dýchání bylo přerušeno, tělo postiženého naloženo a vůz odjel.

Na středisku dal lékař postiženému adrenalinovou injekci, nezjistil však žádnou reakci. Použil přes to ještě „železných plic“, kterými bylo tělo podrobeno umělému dýchání až do 17 hodin. Posléze se však objevily na těle postiženého mrtvolné skvrny a lékař vystavil úmrtní list a jako příčinu udal smrtelný úraz elektřinou.

Vyšetřování případu bylo z odborného hlediska velmi obtížné. Na těle, ani na nožích, které měly napětí 6kV, nebyly nalezeny žádné stopy opálu. Podle výpovědi pomocných elektromontérů pracoval postižený vkleče, a bylo tedy prakticky vyloučeno, aby přišel do styku s noži, které byly až za vypínačem a ve výšce 180cm nad podlahou. Odborníci proto úraz vysokým napětím vyloučili.

Ovládací napětí pohonu 380V bylo v kritické době údajně vypnuto. Nedalo se to sice prokázat právě v nejkritičtějším okamžiku, protože oba pomocníci si v rozčilení vypínače nevšimli. Je však prokázáno, že vypínač vypnul před úrazem sám pomocník, a že elektromistr jej nalezl několik minut po úraze také ve vypnutém stavu.

Oba pomocníci by si jistě museli všimnout, kdyby někdo cizí přišel na jejich pracoviště a manipuloval s vypínačem.

Úraz od malého napětí 42V odborníci také vyloučili a proto dali nález, že smrt nastala z neznámé příčiny, nikoli však úrazem elektřinou.

Překvapení přinesla pitva, při níž dva lékaři naprosto kategoricky a autoritativně zjistili, že smrt nastala ochrnutím srdce elektrickým proudem.

Byli proto přizváni naši nejlepší specialisté z SÚVN a ÚTD. Ti po prozkoumání celého případu a ohledání místa neštěstí se shodli v tom, že úraz mohl nastat od malého napětí 42V, protože zde byly pro úraz vytvořeny mimořádně příznivé podmínky.

Postižený probděl větší část noci, což zhoršuje nebezpečně následky úrazu proti následkům při úrazu v normálním stavu. V den neštěstí bylo velké horko a v kobce spínače bylo takové dusno, že tělo postiženého bylo celé propocené. Tím byl i odpor pokožky značně zmenšen. Postižený se držel důkladným stisknutím volnou rukou ocelové uzemněné konstrukce, takže měl velmi dobrý styk se zemí. Kromě toho vyvinoval při utahování matic šroubů značnou sílu, při čemž se zpravidla zatají dech a srdce je zvlášť namáháno. Navíc byl postižený dokonale přesvědčen, že nemůže nastat úraz elektrickým proudem, a proto zde působilo na srdeční křeč i nesmírné překvapení a úlek, což je další nepříznivá okolnost, neboť nečekaný úraz má daleko větší účinky než úraz předvídaný. Sečteme-li všechny zvláštní okolnosti, musíme připustit, že úraz i od pouhých 42V mohl mít smrtelný účinek. Převážení do střediska a přerušení umělého dýchání také k záchraně jeho života nepřispělo.

Rozbor v roce 1959
Případ byl vylíčen mnohem podrobněji než jiné případy, protože úraz elektrickým proudem malého napětí se obvykle nepovažuje za možný, natož dokonce za smrtelný. Přesto je v technické literatuře zmínka o smrtelných úrazech napětím 24V, zaviněných masážním přístrojem ve vaně, kdy tělo rozpařené horkou vodou a stýkající se velkou plochou s dobře uzemněným předmětem, propustilo takový proud, že jeho účinek byl smrtelný. Proto považujeme malé napětí 42V za naprosto bezpečné jen za normálních okolností. V prostředí mokrém, horkém nebo žíravém nařizujeme malé napětí 24V. Kromě toho musí být ruční elektrické nástroje nebo jiné spotřebiče na 24V odděleny od sítě vinutím bezpečnostního transformátoru. Pak může projít při poruše spotřebiče lidským tělem nejvýše kapacitní proud do 5mA, který je neškodný.