HROBAŘ: Požár dřevěné rozvodnice v kravíně

JZD si vystavělo nový, krásný kravín. Stavebně byla novostavba bez závad. Zato elektrická instalace, kterou dělal místní komunální podnik, nevyhovovala předpisům a měla vážné nedostatky. Jak se ukázalo později, největší závadou byla dřevěná rozvodnice, umístěná v přípravně píce. Bylo na ní přes třicet pojistek a vývody od nich tvořily dokonalou spleť drátů, v nichž se nikdo nevyznal. Chuchvalec drátů byl namačkán za rozvodnicí a ta byla přišroubována ke zdi.

Zanedlouho si JZD opatřilo nový výkonný šrotovník s elektrickým motorem výkonu 30kW. Jeho jmenovitý proud byl asi 60A. Protože na dřevěné rozvodnici byly závitové pojistky maximálně do 25A, stalo se to, co se stát muselo. Když družstevníci zapnuli motor šrotovníku, pojistky na dřevěné rozvodnici se okamžitě přepálily.

A nyní udělali v družstvu velkou chybu. Místo aby reklamovali tuto závadu u komunálního podniku, omezili se na to, že jeden z družstevníků se zeptal jednoho z montérů, když ho náhodou viděl na silnici, co s tím mají dělat. Montér jim poradil, aby zesílili pojistky. Družstevníci to zkoušeli, a teprve když „spravili" pojistky šesti drátky, motor šrotovníku se rozběhl.

V noci nato jeden z členů JZD šrotoval. Náhle z dřevěné desky vyšlehly plameny a v přípravně začalo hořet. Družstevník okamžitě zapnul elektrickou poplachovou sirénu a ta se rozhoukala do noci. Zakrátko sice zmlkla, protože požár přerušil další dodávku elektrického proudu, ale její hlas stačil, aby zburcoval všechny okolní družstevníky. Seběhli se a v poslední chvíli vyhnali na 120 kusů dobytka z kravína. Bylo skutečně štěstí, že dobytek byl zvyklý chodit ještě za šera na pastvu a tak přispěl sám k rychlému vyklizení kravína, protože ochotně a v pořádku vybíhal ze vrat. Jinak by byl houstnoucím dýmem jistě rychle udušen. Takto ani jeden kus nezahynul, ale kravín vyhořel.

Rozbor v roce 1959
Dřevěná rozvodnice nebo pojistková deska je přípustná podle předpisů jen do naprosto suché místnosti, a to jen do celkového příkonu 15kVA a nejvýše do čtyř jištěných obvodů.

Zde nebyl ani jeden z těchto předpokladů. Místnost byla vlhká, celkový výkon mnohem větší a jištěných obvodů bylo více než 20. "Komunál" tedy nedodržel předpisy. Od elektromontéra bylo velmi nesvědomité, že poradil zesílit pojistky, zvláště když sám na této práci nepracoval a nevěděl vůbec, o co jde.

Těžko je též vinit samotné družstevníky, ale byla chyba, že si nedali elektrické zařízení kravína před jeho převzetím řádně zkolaudovat od odborníka a že dokonce poslechli rady cizího montéra a sami spravovali a zesilovali pojistky.

Rozpálené přívody, nedostatečně dimenzované a rozpálené spodky a závity pojistek, které nebyly na takový výkon konstruovány, musely nakonec zapálit dřevěnou desku a způsobit požár.

Případ je důkazem, jak nebezpečná je jakákoli blahovůle při přejímaní hotového elektrotechnického díla. Podle předpisů musí být vytvořena přejímací komise, která převezme dílo po stránce kvalitativní a kvantitativní za účasti spolehlivého odborníka nebo znalce; montážní závod musí k této kolaudaci předložit aspoň jednočárové schéma celého rozvodu, protokoly o výsledku měření izolačních a zemních přechodových odporů a konečně prohlášení, že provedená elektrická instalace odpovídá všem platným předpisům a normám a že v ní je použito jen značkovaného materiálu.

Kdyby se toto moudré nařízení dodržovalo, odpadlo by mnoho požárů, úrazů, provozních poruch, sporů a arbitrážních řízení.