HROBAŘ: ... chrobáčik, kľúče máš na vešiaku....

Marienka bola naozaj na Juru vela nahnevaná ...
Raději však budu pokračovat v příběhu česky, abych neudělal mnoho chyb.

Jura totiž osciloval mezi prací, hernou a hospodou. Kdyby Marienka tušila, že její "chrobáčik" se za několik roků změní v divoké a surové zvíře, určitě by sjednala minimálně předmanželskou smlouvu. Nebo by si ho vůbec nevzala. Ale nyní pozdě je "bycha" honit.

Jura dokázal prohrát i to, co neměl. Stal se pro Marienku a její rodinu doslova hrozbou. Se starostí se svěřila Vasilovi, který u ních dělal podržtašku. Ten byl schopen za vidinou peněz čehokoliv a poradil Marience pekelný plán jak se octnout v místě, kde se po příčinách úrazu moc nepátrá.

A tak jedno krásné léto se Jura a Marienka vydali do nedaleké země, kde již pouhým překročením hranice si zapisujete do paměti nezapomenutelný zážitek. Kupodivu byl to první výlet, který za něco stál. Jura neměl přístup k alkoholu a k hazardu už vůbec ne. Všímal si nejen své manželky, ale i ostatních lidí. Avšak krvežíznivá, odhodlaná Marienka udělala za Jurou pomyslnou tlustou čáru již dávno. Nyní byl pro ni pouze smradlavý element k likvidaci.

Jdu napřed ..., zavolala na sprchující se ho muže, ... počkám na recepci, ... a nezapomeň broučku, klíče máš na věšáku ve vchodě! V duchu již viděla jak se škvaří v křeči a vypadávají mu oči z důlků. Na lobby hotelu si dala kapučíno, zapálila si cigaretu a nervózně se chvěla nedočkavostí. K jejímu nečekanému překvapení se ve výtahu objevil vymydlený a vysmátý Jura. Miláčku doma si klíče takto neodkládej, mohlo by ti to ublížit!  Sdělil Marience naprosto spontánně, nepodezřívavě a vtiskl ji do dlaní svazek klíčů. Nemají tu nějaké automaty? Rozhlídl se Jura ...

Kdo ví, proč se Jurovi nic nestalo?