Hlavní zásady pro umísťování rozváděčů a rozvodnic v souvislosti s požární bezpečnosti objektů

ČSN 73 0810:2005 Požární bezpečnost staveb – Společné ustanovení.
Tato norma nahradila stejnojmennou normu vydanou v roce 1996. Nově je v této normě v odstavci „Výtahové a instalační šachty, kanály“ ve článku 6.1.7. uveden důležitý požadavek:
„ Rozvaděče elektrické energie umístěné v instalačních šachtách či v lokálních skříňových prostorách apod. se posuzují jako samostatné požární úseky.
a) Jsou-li rozvaděče sestaveny z výrobku třídy reakce na oheň A1, A2 či B a kabely či vodiče mají sníženou hořlavost  (např. podle 12.9.2 b) ČSN 73 0802:2000), zařazuje se tento požární úsek do I.stupně požární bezpečnosti s požadovanou  požární odolností požárně dělicích konstrukcí E 15 DP1; požární uzávěry mohou být E 15 DP1, i když se nacházejí v chráněných únikových cestách.

b) Rozvaděče sestavené z jiných výrobků třídy reakce na oheň a z jiných kabelů a vodičů než podle bodu a) nebo ze shodných výrobků, kabelů a vodičů podle bodu a) avšak v těchto požárních úsecích se vyskytují i jiné výrobky a zařízení třídy reakce na oheň  C až F, se požární úseky zařazují do II.stupně požární bezpečnosti s požadovanou  požární odolností požárně dělicích konstrukcí EI 30 DP1 a s požárními  uzávěry EI 15 DP1.  Pokud se u těchto uzávěrů prokáže vyhovující řešení podle 5.3.5 mohou být užity uzávěry EW 30 DP1  i v chráněných únikových cestách kromě případů, že těchto cest je užito k úniku osob podle ČSN 73 0831 či ČSN 73 0835.“

Poznámka JH: Požadavek článek 6.1.7 vypadá nevinně, ale v praxi působí velké problémy. Rozvaděč umístěný například ve stísněné betonové stoupací šachtě bývá většinou těžké vyrobit jako samostatný požární úsek. Také proto, že do něj většinou ústí velké množství kabelů. I to lze zvládnout. Co bývá ale největší problém, je oteplení rozvaděče. Je to pochopitelné: je-li rozvaděč neprodyšně  "zabalen" do nehořlavé a tím i tepelně izolující hmoty, je velmi těžké z něj  při normálním provozu vznikající  teplo odvést. Rozvaděč proto musí být daleko větší, aby se "uchladil", nebo musí být provedená nucená ventilace nebo větrání se všemi požadavky pro samostatné požární úseky (požární klapky, otvory, které se při zvýšené teplotě samy uzavřou nebo zapění nehořlavou hmotou apod.).

Mimoto výraz " lokální skříňový prostor" není nikde specifikován a v některý případech může vést až k absurdním požadavkům některých požárních specialistů, kteří pod pojmem "lokální skříňový prostor" rozumí i  samostatné rozvodny elektrické energie nn i vn tvořící samostatné požární úseky a v těchto samostatných požárních úsecích rozvoden požadují i jednotlivé rozvaděče provést jako samostatné požární úseky.

ČSN 73 0802:2000 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty
Tato norma nahradila stejnojmennou normu vydanou v roce 1995. Pro praxi je to nejdůležitější norma (spolu s ČSN 73 0804 – Výrobní objekty), ze které vychází většina požárních specialistů při tvorbě Požárně bezpečnostního řešení každé stavby (požární zpráva). Je velmi obsáhlá a má více než sto stran. Zde připomenu jen některé nejdůležitější pojmy. 

Norma ve článku 5.3.2 určuje, které prostory musí tvořit samostatné požární úseky. Jsou to:

• a) chráněné únikové cesty (CHÚC),
• b) evakuační a požární výtahy, pokud nejsou součástí CHÚC,
• c) výtahové a instalační šachty, kabelové šachty a kanály, shozy odpadků apod., které procházejí více požárními úseky,
• d) strojovny výtahů, strojovny VZT, kotelny (s výkonem jednoho kotle přes 70kW, nebo více kotlů s celkovým výkonem přes 140kW) a jiná technická zařízení, která mají půdorysné plochy větší než  50m2 (například transformátorovny, elektrorozvodny, akumulátorovny...
• e) prostory určené pro zajištění požární bezpečnosti staveb, například strojovny samočinného stabilního hasícího zařízení, čerpací stanice  požární vody, prostory náhradního zdroje elektrické energie - dieselagregáty včetně provozní nádrže  o objemu do 1000l (větší nádrže musí tvořit samostatný požární úsek v objektu), ohlašovny požáru , pokud ohlašovna je samostatnou místností sloužící pro celý objekt nebo několik objektů, velíny či řídící a výpočetní centra, sloužící také požárnímu zabezpečení objektu.
• f) prostory a provozy s toxickými látkami nebo s nebezpečím výbuchu (JH kráceno)...
• g) prodejní prostory ve vícepodlažních obchodních domech...
• h) prodejní prostory v jednopodlažních obchodních centrech...
• i) každý sál multikina...

Tento výčet pokračuje dále až do bodu m7, ale protože to nemá přímou vazbu na naši problematiku, tak zde další body již neuvádím. JH.

Hlavní požadavky ne elektrická zařízení a rozváděče jsou obsaženy v článku 12.9. S naší problematikou nejvíce souvisí požadavky zmíněného článku na chráněné únikové části.

V CHÚC nesmí být žádné požární zatížení kromě hořlavých hmot v konstrukcích dveří a oken.

Na CHÚC se nesmí použít podlahové krytiny s indexem šíření plamene is>100 mm/minutu.

Mimoto se zde nesmí umisťovat:

• a) zřizovací předměty nebo jiná zařízení, zužující průchozí šířku;
• b) volně vedené rozvody hořlavých látek (kapalin, plynů) nebo jakékoliv volně vedené potrubní rozvody z hořlavých hmot; výjimku tvoří případy stavebních změn objektů, kde mohou být stávající nebo nahrazované volně vedené rozvody hořlavých látek o celkovém světlém průřezu potrubí do 5000mm2;
• c) volně vedené rozvody vzduchotechniky zařízení, která neslouží pouze větrání prostoru CHÚC;
• d) volně vedené kouřovody, rozvody středotlaké a vysokotlaké páry nebo toxických látek;
• e) volně vedené elektrické rozvody (kabely), které neodpovídají požadavkům 12.9 (Poznámka JH: Velmi zjednodušeně lze říci, že jsou to kabely například CHKE-R, tj.oheň  retardující kabely  a kabely typu CHKE-V, tj. ohniodolné kabely. Viz dále v textu.)

Rozvody podle bodu c) a d) mohou být v CHÚC umístěny tehdy, jsou-li zabudovány v konstrukci druhu D1 (JH respektive DP1) a od CHÚC požárně odděleny krycí vrstvou s požární odolností alespoň EW 30. (JH podobně se řeší i oddělení například kabelových žlabů.)

Kabely, které neodpovídají čl. 12.9 (tj. například kabely CYKY) musí být vedeny 10mm pod omítkou. Pokud jsou na CHÚC rozváděče či rozvodnice, musí mít požární odolnost minimálně EW30 (zevnitř rozvaděče ven – požár rozváděče nesmí ohrozit CHUC, pokud rozvaděč nenapájí požárně bezpečnostní zařízení. Pokud rozváděč napájí požárně bezpečnostní zařízení, musí být požárně odolný i zvenku dovnitř.)

Požární odolnost stavebních konstrukcí se určuje podle ČSN EN 1363-1 a souvisejících ČSN .

Stavební konstrukce se podle požární odolnosti zařazují do této stupnice požární odolnosti:
15, 30, 45, 60, 90, 120 a 180 minut.

Pro klasifikaci konstrukcí se užívá podle ČSN  73 0810 těchto základních písmenných značek charakterizujících dosažené mezní stavy požární odolnosti:

• R únosnost nebo stabilita
• E celistvost
• I teploty na neohřívané straně
• W hustota tepelného toku
• S postup zplodin hoření.

Požární odolnost požárních uzávěrů se určuje podle ČSN EN 1634-1 a jejich těsnost proti proniku kouře podle příslušné ČSN.

Požární uzávěry se třídí na uzávěry:

• a) bránící šíření tepla – označení EI (dřívější označení PB);
• b) omezující šíření tepla – označení EW (dřívější označení PO);
• c) těsné proti proniku kouře – označení S (dřívější označení K).

Požární uzávěry podle bodu a) a b) se podle požární odolnosti zařazují do této stupnice požární odolnosti:
15, 30, 45, 60 a 90 minut.

Závěr
Přestože jsou normy nezávazné, je nutno se jimi řídit, protože jinak není možno dodržet závazná ustanovení jiných právních předpisů, které závazné jsou (zákony a vyhlášky). V praxi požadují dodržování norem však i investoři přímo ve smlouvách.

Více informací z oblasti naleznete zde ...