Elektrika.cz, reportážní portál instalační elektrotechniky, vyhlášky, schémata zapojení .

 
Oddíly
reklama
Bleskovky
Osobní nástroje
FUTURE okénko - V nejbližších dnech se zde dočtete ...
  • Svůj pohled na sousední megaveletrh Light+Building ve Frankfurtu popisuje český elektrikář. Nezůstává pouze u jednoho selfie o své přítomnosti v Německu a prozrazuje proč se vydal tak daleko. Čím ho to obohatilo? Jak se dívá na budoucnost veletržních ...
  • Pokud chceme studovat různé aspekty elektrických jevů, včetně teploty výbojů blesku, vlivu ionizace vzduchu a negativních účinků elektrického oblouku, pak se nabízí studium na VUT, ČVUT ... mnoho příležitostí k experimentům s různými kombinacemi ...

GND#4: Kdy se pro uzemňování používají tyče a kdy trubky?


Document Actions
GND#4: Kdy se pro uzemňování používají tyče a kdy trubky?
Uzemňovací tyče se běžně prodávají, za to pozinkovaných trubek zůstává na stavbách podstatně více. Je rozdíl v zatlučení tyče a trubky, co myslíte? Kde je kvalitnější pozink, u zemnícího nebo vodoinstalačního materiálu? Jak volíme velikosti? Nač máme pohlížet? Na typ materiálu, jeho množství, nebo nač? Můžeme použít i zbytky vodovodních pozinkovaných trubek? Kdy se pro uzemňování používají tyče a kdy trubky? Projekt řeší systém uzemnění. Samozřejmě. Pokud projekt chybí, podle čeho se budeme rozhodovat? Začteme se do normy nebo použijeme své ověřené znalosti?
Tým portálu Elektrika, ze dne: 26.07.2022
reklama


Pokud se zamýšlíme, zda je totéž použít tyč nebo trubku, pak nám přijde vhod zalistovat třeba v tom, co nás kdysi učili a pak vše srovnat s normativními doporučeními a dnešními pohledy odborníků ve svém okolí.

Tyčí a trubek se používá tam, kde byla na základě měření měrného odporu půdy zjištěna optimální vodivost půdy v hloubkách větších než 1m; to znamená převážně pro hloubková uzemnění. Tyče jsou ocelové pozinkované, o průměru 20 až 28mm a délce obvykle 2m. Trubky jsou rovněž ocelové pozinkované, o vnějším průměru 25 až 50mm a délce 2 až 3m.

V ČSSR se často pro tento druh uzemnění do hloubek větších než 10m, s předvrtaným i otvory, používá střešníkových trubek síťových nebo přípojkových. Zinková ochranná vrstva ztrácí svůj význam při zatloukání zemních tyčí, neboť dojde k narušení tenké ochranné vrstvy zinku. Nezinkované tyče musí mít tak velký průměr, aby jejich životnost vzhledem ke korozi byla stejně velká jako u tyčí pozinkovaných. V zahra­ničí a zejména v SSSR se používá nezinkovaných tyčí běžně.

Hlavní předností hloubkových zemničů proti dosud běžnému povr­chovému uzemnění je jen poloviční délka vodiče pro dosažení stejné hodnoty zemního odporu. Jelikož se ve větší hloubce dosáhne většinou vrstev s lepší vodivostí, je možno délku vedení hloubkového zemnice dále zkrátit, takže se často vystačí jen se zlomkem materiálu potřebného pro povrchové zemnění. Tuto úsporu materiálu doplňují ještě úspory na mzdových nákladech, jelikož hloubkové uzemnění vyžaduje méně pracovního času v porovnání s uzemněním povrchovým. Kromě toho je hodnota odporu hloubkového zemnice stabilní a jednou nam ěřená hodnota je nezávislá na kolísání počasí podmíněném ročním obdobím, jako je tom u u povrchového zemnice, závislého na povětrnostních podmínkách.

Kromě technických a ekonomických výhod hloubkového uzemnění má jeho použití ještě přednosti, které se nedají vyjádřit v číslech. Malé nároky zařízení na prostor, což je důležité při uzemňování v zastavěných oblastech, možnost provádět zemnění na zemědělsky využívaných plochách i během vegetace; rovněž větší možnost využívání mechanizačních prostředků.

Mimořádného způsobu uzemnění pomocí trubek použili pracovníci Středočeských energetických závodů, ve spolupráci s Geolo­gickým průzkumem Praha na akci Kosobudy. Ve zvláště obtížných geolo­gických podmínkách měla být uzemněna transformační stanice a dosaženo tedy zemního odporu 5ohm. V žule, jejíž horizontální krystalická struktura je jednou z příčin velkého měrného odporu, byl geoelektrickými měřicími metodami vytypován tzv. „komín“ ... 
Tak s takovou a podobnou informační výbavou (v tomto případě rok cca 1970) si dodnes vystačují mnozí elektrikáři mezi námi.




... přepis mluveného slova reportáže ...

Morávek

Tyče se používají jako hloubkové zěmniče a zatloukají se. Mám zafixováno, že trubky se nesmějí použít jako ochrana svodů, protože pokud je na obou koncích nespojím, tvoří odpor. A u zemničů bych si asi trubku nedovolil použít, protože ji neochráním proti korozi.

Strycharski
Trubka mi nepřipadá jako ideální zemnič jako tyč, protože si myslím, že je vždy potřeba sledovat množství materiálu zemniče ve vztahu k účinné ploše, kterou poskytuje ve styku se zemí. Z tohoto hlediska mě vychází samozřejmě pásek jako vodorovný zemnič dobře, ale u tyčového zemniče to vidím jako profilovou tyč, která má třeba tvar "L" nebo "T". Tam je vysoká účinná plocha. Jakmile má tyč kruhový průřez, tak už je to o něco horší. A když si představím trubku, to je v podstatě válec s dutinou. V představě jako stočený deskový zemnič. Když vezmu desku a stočím ji, tak mi vznikne trubka, tak to už mi už nepřipadá jako že bych si tím něčím polepšil. Trubky bych asi nedoporučoval. Nevidím v tom žádný přínos. Naopak bych si měl dát pozor, aby trubka byla vyplněná zevnitř zeminou, aby tam nevznikly nějaké vzduchové kapsy, nebo aby se tam nedržela voda, která tam nebude proudit.

František Kosmák
Je použitelná i trubka. Je to dáno normou ČSN 33 2000-5-54 Uzemňování a pak jsou to normy řady ČSN EN 62 305 Hromosvody ...

David Černoch

Například zemnící tyč, jestli to je 20mm ... jsou to samozřejmě normativní hodnoty 20, 22, 24, záleží opravdu jen na co to chci použít. Jestli na křížové zemniče ... je to typický kříž, je to pozinkovaný svařenec, dvou, třímetrový kříž se špičkou. Pokud se zatluče obyčejná čtyřmetrová vodovodní, pozinkovaná trubka i to je použitelné. 

Samozřejmě spousta kolegů bude tvrdit, že to musí mít normované hodnoty a že to musí být nějak vyrobené. Je to jenom zemnič, který má zabezpečit, abychom odvedli energii blesku pryč. Pokud to vyhoví měření, je to pozinkované, klidně nerezové, měděné, když na to někdo má, může být jakýkoliv typ antikorozního materiálu. Pokud splní obyčejná vodovodní trubka tu stejnou hodnotu, možná i lépe, protože ta má přece jen lepší ochranu zinkováním než zemnič.

Pokud vezmu 32., 40. pozinkovanou trubku, tak ty jsou docela silnostěnné, to znamená, že koroze nehrozí. Vodovodní trubka je pozinkovaná ze všech stran i zevnitř.  A jestliže se mi dostává voda do trubky, to znamená zlepšení vodivých vlastností. Kolikrát může být lepší než jakákoliv zemnící tyč od renomovaných výrobců. Byť bude renomovaná tyč 100%,  vydrží tam 25 let, ale to vodovodní trubka možná vydrží stejně.

U trubky se většinou pozastavujeme nad možnou vnitřní vyplní. Při zatloukání do země může obsahovat rovnoměrně zeminu a také nemusí.

David Černoch
Nemyslel jsem, že vezmu nějakou starou vodovodní trubku po 30 letech fungování. Uvažoval jsem zbytky novostavby. Kolikrát je pozinkovaná třímetrová trubka už nepoužitelná, jindy metrová. Takové zbytky jsem schopný spojit. Když na to přijde, udělat si závit, pospojovat ... měl jsem tedy na mysli novou trubku. Nepředpokládám, že někdo bude vyřezávat staré trubky a používat je na zemniče, to asi ne.

Přece jen prostředí v té dutině trubky ...
... jasně, ale zase povrchu je pozink. To znamená je to pozinkované, navíc pozinkovaný materiál vodovodní trubky je kolikrát kvalitnější než pozinkovaný materiál hromosvodního materiálu, protože musí splnit daleko vyšší standard. Má pozinku více kvůli korozi a to znamená, že je odolnější. Neznám přesné hodnoty, ale například 75 mikrometrů na běžném hromosvodovém materiálu versus například 150 mikrometrů na vodovodním materiálu znamená, že tam je daleko větší vrstva, menší pravděpodobnost koroze.

Ale musíme uvažovat, že pokud to přeřízneme, musíme to antikorozně ošetřit!
David Černoch
Ano, ale i když to neošetřím, jak dlouho bude trvat než se začne koroze posouvat na dvoumetrovém kusu trubky? Bude to korodovat zespodu. Je to o technologii, technice. Jestli to umím nějak ošetřit, ošetřím. Když neošetřím, ten materiál vydrží úplně stejně jako hromosvodový.

Nyní si poslechněte, co na to říká Jan Hájek jako zástupce světového lídra ve výrobě hromosvodových systému.
Jan Hájek
Samozřejmě hloubkové zemniče mají několik druhů provedení, buď se tyčové zemniče vyrábí z profilovaného materiálu, to znamená z křže, který má odpovídající průřez. To jsou ty řekněme nejkratší zatloukané zemniče. Když potřebujeme větší délku, tak máme volbu, že lze zvolit třeba tyče, které na sebe navazují a vytvářejí nekonečný zemnič tak dlouho, dokud ho dokážu zatloukat. A co se v poslední době také používá, jsou trubkové zemniče. Ty jsou výhradně z nerezu. Je to opět trubková zemnící tyč, která na jedné straně má otvor, do kterého se skládá a ty se dají zase zatloukat. Ale vzhledem k průměru tohoto trubkového nerezového zemniče si dokážu představit zatloukání do písčitých půd, ale v našich podmínkách bych neočekával, že by to šlo zatlouct.

Jak volíme velikosti? Nač máme pohlížet? Na typ materiálu, jeho množství, nebo nač?
Jan Hájek
Při používání trubkových nebo tyčových zemničů je samozřejmě duležitá informace, na co je konkrétní zemnič použitý. Jestli na ochranu před bleskem, pak průměr tyče nehraje zas tak velkou roli nebo tloušťka materiálu trubky a spíše hraje velkou roli plocha kterou tím vytvářím. Protože zemnič na převedení bleskového proudu potřebuje mít hlavně velkou plochu.

Pokud dělám zemnící soustavu, kterou chci, aby mi primárně sloužila pro elektrické zařízení, kde alfa-omega jsou zkratové proudy, tak v tom okamžiku už je důležité se podívat i na tloušťku materiálu, protože tloušťka materiálu musí být odpovídající očekávaným zkratovým proudům. Pokud bych za stejným účelem chtěl použít nějaký jiný materiál, třeba nějakou kovovou trubku a podobně, nic proti ničemu. Ale vždycky se musím podívat na průřez toho materiálu, aby byl schopný vést odpovídající zkratový proud. Protože v okamžiku, kdy zvolíme nevhodný materiál, dojde k natavení a nebo k velkému oteplení materiálu a může dojít k poškození ne jenom zemnící soustavy, ale třeba i fundamentu objektu a nebo zařízení.

Oldřich Morávek
Je to jednoduché. Je potřeba si vypočítat bleskový proud. Pokud když tam poteče pouhých 50kA, jakou velikost materiál musí mít, aby to ustál. To znamená jestli si pamatuji tabulku správně, tam je 75 nebo 100 milimetrů čtverečních v průřezu abych to splnil. To je jeden faktor a pak samozřejmě musím garantovat to, že trubka dalších 30, 40 let v zemi nezrezne. A tam bych zase počítal sílu stěny a vyjdu z tlouštěk na průpal alespoň 4-5 mm u oceli. Spíš víc. Měl bych mít v zemi 10. kulatinu, mám 3,5mm pásek, o čemž tvrdím, že vydrží. To znamená alespoň 3,5mm stěnu bych předpokládal jako minimum. Ale jaká je přesná hodnota, nevím.

Můžeme tedy použít i zbytky vodovodních pozinkovaných trubek?

František Kosmák
Takovou trubku, která vyhoví normě. Tedy pozinkovaná trubka. Tam je výhoda, že má kontakt ještě se zeminou uvnitř. Je naplněna vlhkou zeminou.

Přece nás u trubky zajímá, zda výplň uvnitř duté konstrukce neovlivní korozi nebo očekávanou funkci.

František Kosmák
Je to vyzkoušené! Norma se tvoří tak, že se odpozoruje, co se stalo špatně. Pak se hledá způsob jak to napravit. Odborníci, kteří se tím zabývali, ale zjistili (po dlouhých letech), že trubka vyhoví. A protože všechno trvá "než se strhá", tak se dělají pravidelné revize. Mají se dělat, pardon! Kdo dělá pravidelné revize, tak zjistí, že tam či onde už mu zemnič nefunguje a tak ho musí vyměnit, musí spravit, doplnit.

Opět končíme u pravidelných revizí, které jsou pro majitele soukromých elektroinstalaci zbytečnou administrativou.

 

Pravidelný sobotní přehled novinek a bonusů
z celého portálu Elektrika získáte přihlášením

 

 

Diskutující k tomuto článku

  ... a další (počet diskutujících: 4)
TEXT Z OBLASTÍ SOUVISEJÍCÍ KONTAKT



FIREMNÍ TIPY
Umíte odpovědět? Vysvětlete, proč musíme elektrické stroje chladit a co by se stalo, kdybychom je nechladili. Popište rozdíly mezi chlazením vzduchem a chlazením kapalinou. Vysvětlete, jak teplo putuje elektrickým strojem a jak nám tepelný okruh pomáhá toto teplo správně odvést. Co přesně znamená ventilace v kontextu elektrických strojů? Jaký je rozdíl mezi ...
V přednášce na konferenci SOLID Team se Miroslav Záloha ze SUIP zmínil také o nutnosti a významu technické dokumentace při revizích. Přestože jsou běžné argumenty o ztrátě nebo zastarání dokumentace, zdůraznil, že legislativa, vládní nařízení a provozní bezpečnostní předpisy, jasně stanovují povinnost udržování a aktualizace technické dokumentace. Připomněl význam dokumentace pro správné provedení revize. Hlavním bodem bylo, že revizní technik musí nejen ... Více sledujte zde!
Digitalizace nás kromě jiných služeb zasypává také daty. Máme tolik dat, že se v nich často nemůžeme vyznat. O tom, co nám dnes poskytuje digitalizovaná knihovna, hovořím s Petrem Žabičkou z Moravské zemské knihovny. Žijeme v době, kdy nové publikace nevznikají, nejsou žádní autoři odborných článků. Jsme zasypávání krátkými reklamními úryvky a zdroje ke studiu nám zůstávají skryty pod tlustou vrstvou marketingových cílů. Co s tím?
Jaké problémy mohou nastat při tvorbě projektových dokumentací hromosvodu pro rodinné domy? Je časté, že nízká kvalita dokumentace komplikuje práci realizovních firem? Co obvykle chybí v těchto nedostatečných projektech? Jak důležitá je analýza rizik v projektování hromosvodů? Co všechno by měla obsahovat kvalitní technická zpráva? Je pravda, že někteří lidé nevědí, jak by měla správná dokumentace vypadat, a jsou spokojení jen s několika listy papíru? Jaký rozdíl je mezi zkušenými projektanty a těmi, kteří "podvádějí" v projektování? Co všechno zahrnuje dobře vypracovaný projekt hromosvodu a uzemnění?
DALŠÍ FIREMNÍ ODKAZY
Řešíte, jakou ochranu před bleskem zvolit? Co vám říká pojem oddálený hromosvod? Jak konstruovat tuto ochranu v různých podmínkách radí společnost Dehn. Nechybí výtažky z norem, tabulky a konkrétní postupy. Více zde ...
Jak má vypadat správně provedený skrytý svod podle ČSN 34 1390- Předpisy pro ochranu před bleskem? Mohlo by se zdát, že správné provedení jímací soustavy a svodů podle dnes již neplatné normy je mrtvé téma, ale hromosvody provedené podle této normy z roku 1969 nás ještě mnoho let budou doprovázet a bude docházet k jejich opravám a opakovaným revizím podle ČSN 33 1500.
Po dvanácti letech jsme si s Janem Lojkáskem sedli u kávy a zavzpomínali na dobu, kdy jsme byli oba označováni za snílky. Server iiSEL a portál Elektrika.cz se v mnohém liší. Každý má zcela jiné zaměření. Pokud chcete vědět více podrobností, poslechněte si autora sami v tomto videospotu!
Spojovací prvky elektroinstalací jsou nedílnou částí každého projektu. OBO Bettermann má ve své nabídce položky, které jsou velmi oblíbené pro svou snadnou použitelnost, dostupnost v lokálních velkoobchodech a také díky dobré propagaci ...
Terminolog
Týdenní přehled
Přihlašte si pravidelné zasílání týdenního přehledu
Vyhledávání
Hledaný text zadávejte prosím s diakritikou



Panacek
reklama
Tiráž

Neomezený náklad pro česky a slovensky hovořící elektrotechnickou inteligenci.

ISSN 1212-9933