David Černoch
... je to na mém rozhodnutí.  Je to jenom o manipulaci. Výkopy,  pásek položím. Má větší plochu pro přenos energie. Drát pokud má dostatečnou délku a nic mi nebrání, mohu použít drát. Může to být desítka kulatina, může to být jiný materiál. Dnes materiálů do země je hodně. Do čeho se zásadně pásek nepoužívá, troufám si říct, že za 20 let jsem ještě neviděl pásek v základového zemniči. Tedy viděl jsem to asi jednou a všichni nadávali. Pásek se kroutí, špatně se s ním pracuje. Kulatina se dá připáskovat, dá se s ní cokoliv udělat. Do základu bych ho vůbec nedával, tam dám kulatinu a co dám do výkopu, je to jenom o tom, abych dosáhl normové hodnoty, která mi říká 10 ohmů, 15 ohmů, aby to mělo 2 ohmy ...  záleží na kombinaci. A zase jsme zpátky, měrná hodnota, hodnota půdy ... jestliže je rezistivita 400, 500, 1000 ohmů, tak tam nebudu používat kulatinu, protože to je nesmysl. Dám tam pásek.  Splním to maximum a nebudu se tím zabývat. Na druhou stranu, když bude mít rezistivita "0 ohmů" bude ideální. Tak tam mohu použít 5 metrů kulatiny a udělá mi to stejnou práci jako v té vyšší hodnotě rezistivity půdy 100 metrů pásku.

Radim Strycharski
Nejčastější bych asi viděl pásky a tyče, spíš tedy než dráty, protože drát to je něco, co zavání trošku takovým tenkým provedením. Drát bývá většinou ohebný. I když se samozřejmě pozinkovaná 10  kulatina jako drátový zemnič určitě používá, ale zase na druhou stranu je nutné myslet na to, že zemnič musí mít nějakou účinnou plochu, s kterou je ve styku se zeminou. Většinou, když už se teda používají nějaké lineární zemniče, tak místo drátu by se měly použít pásky. A kde teda lze předpokládat maximální účinnost vlastně velikosti toho zemniče a plochy, s kterou je v kontaktu se zeminou. Druhá věc u drátů, respektive tyčových zemničů, což jsou vertikální zemniče, se zatloukají kolmo do země a údajně jsou to dobré zemniče při ochraně před bleskem. Takový zemnič pokračuje jako přirozený svod, kdy se instaluje pod svod a způsobuje přirozené rovnoměrné rozložení blesku do země. Tak má také poměrně dobrou účinnou plochu ve srovnání třeba s množstvím materiálu, který je potřebný na zhotovení tyče a na plochu, která přichází do styku mezi tyčí a zemí. Takže tyčové zemniče jsou pro ochranu před bleskem vhodnější.

Jan Hájek
Z hlediska podstaty ochrany řed bleskem v podstatě neexistuje rozdíl mezi tím, když použiju pásek nebo drát. Mohu si vybrat, protože jediné co v ochraně před bleskem je důležité, je minimální průřez vodiče, kde přichází a hraje velkou roli to, jestli použiju pásek nebo drát, tak už jsou zkratové proudy. Protože samozřejmě kruhový vodič desítka bude bez plynovému vést menší zkratové proudy než průřez pásku třeba 30x4 nebo respektive 40x5mm a v případě že dělám zemnící soustavu, která si musí poradit s velkými zkratovými proudy, tak v tom okamžiku budu samozřejmě volit pásky. A je otázkou, jestli mi bude stačit standardní rozměr 30x4 nebo budu nucen použít daleko větší, robustnější materiály, případně pokud bude hrát velkou roli oteplení, tak přijde ke slovu opět zemnící soustava z měděných pásku, respektive měděných profilů, protože kolikrát jsou průřezy natolik velký, že už se tomu pásek nedá říkat.

... to není nikde dáno. To záleží na projektantovi, protože půda je různá. Projektant většinou sedí ve stejné kanceláři, nemá potuchy jaká je půda v Pardubicích nebo třeba tady v Ruprechtově. To jeden problém, druhý problém je ten, že on se může rozhodnout, že bude pásek používat tak, jak se má. Bude ho klást vedle kabelu, aspoň do půl metru ....

Jedna věc je rozvaha, plán, projekt a dalším krokem je samotné provedení. Jak se s těmito materiály má pracovat a nakonec skutečně pracuje?

František Kosmák
Je to otázka toho, co projektant navrhne, to v první řadě. To je §159 Stavebního zákona, který říká, že projektant odpovídá za správnost, celistvost, bezpečnost a proveditelnost jím navržené stavby. On musí rozhodnout: může si vzít od stavebníka průzkum, jaká je tam půda, jaký má "ró" aby mohl správně navrhnout. Když mu nejde ani tak o to, získat co nejnižší územění, nejnižší zemní odpor, pokud by uzemňoval hromsvody do 10 ohmů, tak v dobré jílovité půdě stačí kulatina a nemusí tam dávat dražší pásek. Není to tedy striktně dáno. Různá doporučení existují ale je to spíš na zkušenostech projektantů nebo firem, které územnění provádí.

Oldřich Morávek
Vždy je musíme uložit tak, abychom jim zajistili homogenní prostředí. Klasické montážní chyby ... jdeme odlévat základové pasy, hodíme na zem pásek a zalejeme to betonem. To je to nejhorší co se dá udělat. To stejné v kabelových rýchách, položíme kabel, hodíme vedle pásek, zasypeme to pískem. V chvíli máme zespodu hlínu, zvrchu písek a to je přesně to rozmezí různých prostředí které nechci. Musím to ukládat a pamatovat na homogenní prostředí. Aby to bylo uloženo v chemicky stabilním prostředí. Aby materiály nebyly na styku prostředí, neprocházely změnou prostředí. A to co se u pásků v Čechách, nevím od kdy, traduje, že se ukládají na ležato. Všichni se diví, že mohu dát také nastojato? Jo naopak! Máš je dát na stojato a líp se s tím pracuje, líp se to v rozích ohýbá.

Radim Strycharski
... měla by tam být prosátá zemina, pokud se to ukládá do výkopu. Aby tam nebyly velké kameny, které by mohly na pozink tlačit nebo ho poškodit. Pak je vhodné připomenout aby při ukládání pásků byl pásek na stojato a nikoliv na ležato, protože má tendenci se vlnit. A když vlní ,tak může snadno dojít k tomu, že se vytvoří vzduchové kapsy, kde vzniknou různá prostředí, která působí neblaze, korozně. Tedy tak aby ve výkopu nevznikalapodobná místa nebo aby se tam nezdržovala voda. V jednom místě sucho, v jiném voda, z toho důvodu ukládat pásek nastojato.

David Černoch
... ideálně ukládat do ideální zeminy! Hlavně ne do štěrku. Mám pár fotek a videí štěrkového lože s geotextílií a nejlepší bylo položit pásek na geotextilie do štěrku! Tam funguje nejlépe!:-)

... ukládání pásků nebo drátu jako zemničů? Je v první řadě rozlišit jestli ukládáme do země, do půdy nebo do betonu. V případě ukládání do půdy, tak platí pravidlo, že zhruba metr od vnějších obvodových stěn objektu a je to z toho důvodu aby pokud možno byl v trvalé vlhké vrstvě. Ovšem daleko důležitější je hloubka uložení zemniče. Zemnič musí být v takové hloubce aby nedošlo k jeho promrznutí, protože jsem zmrzlá půda samozřejmě elektrický proud nevede nebo vede velice špatně. Proto je hloubka uložení velice důležitá. Minimum je dnes půl metru od úroveň terénu, s přihlédnutím k takzvaný místním klimatickým podmínkám. To znamená na horách to bude někde metr hluboko. To je co se týká ukládání do země.

Pokud ukládáme zemniče do betonu, do základových betonových pásů, tak z hlediska životnosti zemniče je to vůbec nejlepší možné uložení, protože v betonu je stálé prostředí, co se týká působení koroze na materiály. To je takzvaná pasivace. Ale aby toto to fungovalo, tak ve všech směrech, zemnič, ať je to drát nebo pásek, musí být obklopen tloušťkou betonu minimálně 5cm! Hlavně zespodu a potom z jedné nebo z druhé strany, podle toho kam ten zemnič směřuje. Pak je v podstatě zajištěna dlouhodobá životnost zemniče a jestliže používáme drát, tak je to celkem jedno ale když používáme pásek, tak existuje doporučení ho dávat na výšku. Je to z toho důvodu aby materiál, kterým je pak pásek obklopen, ať je to půda nebo beton, aby po tím páskem, kdyby byl naležato, hrozilo by, že vzniknou vzduchové kapsy. Což je nepříjemnost, která by vůbec neměla vzniknout. Pokud dáme pásek na výšku, pak kapsy nemohou vzniknout.

Myslíte, že zde něco nezaznělo? Nebo naopak zaznělo něco jinak, než byste čekali? Pamatujme na to, že každý z nás se na tuto problematiku dívá z pohledu svého zaměření. Své připomínky sdělte v souvisejícím diskusním vlákně!