Elektrika.cz, reportážní portál instalační elektrotechniky, vyhlášky, schémata zapojení .

Ceny energií ...

Jaké se nabízí technické řešení pro dynamické řízení odběrů elektrické ...

Ochrana potrubních ...

Potrubí jsou „žílami“ dnešních průmyslových společností. Na ...
 
Oddíly
reklama
Bleskovky
Důvěryhodnost média
Které čtyři možnosti v přenosu informací označíte za důvěryhodnější?
-
Hlasu ze záznamu
Hlasu přímého přenosu
Videozáznamům
Živým videopřenosům
Zprávám z doslechu
Osobnímu kontaktu
Textu odborných tiskovin a webu
Fotografie časopisu a novin
Výsledky budou zveřejněny později

[ Výsledky | Hlasování ]
Hlasů : 997
Osobní nástroje
FUTURE okénko - V nejbližších dnech se zde dočtete ...
  • vCo myslíte? Jakou má průměrný kopáč představu o tom, co vykope? Zcela určitě bývá proškolen, ovšem o tom, co říkají nebo říkaly technické normy moc obvykle neví. Oni to ve skutečnosti neví ani někteří elektrikáři. Ale ti si své znalosti zpravidla ...
  • O novinkách této společnosti se dozvíte také na Elektrice. Tradičně jsme navštívili expozici na brněnském AMPERu i s kamerou. Co vše se se v našich dalších chystaných reportáží dozvíte, stručně shrnuje Vladimír Janypka a o funkčních detailech hovořil ...

GND#2f: Jaké jsou rozdíly mezi povrchovým, hloubkovým, sdruženým strojeným zemničem?


Document Actions
GND#2f: Jaké jsou rozdíly mezi povrchovým, hloubkovým, sdruženým strojeným zemničem?
Kolik druhů zemničů znáš, tolikrát jsi hromosvodářem? Přestože se taková odvozenina od cizích jazyků moc přirovnat nedá, něco na tom bude! Složitost hromosvodní soustavy nespočívá ve znalosti jednotlivých prvků, ale ve zvolené kombinaci konkrétní situace. Jak opravdu známe zemniče, o kterých se zmiňuje technická literatura, koneckonců i samy technické normy? Ne každý se o problematiku uzemňování profesně zabývá podrobně a pak může vnímat zemnič jako zemnič. V tomto díle je řeč o rozdílech ...
Redakce portálu Elektrika, ze dne: 5.05.2022


Jaké jsou rozdíly mezi povrchovým, hloubkovým, sdruženým strojeným zemničem? V praxi se setkáváme s různými kombinacemi.



... přepis mluveného slova ...


Oldřich Morávek:
Povrchový je uložený při povrchu, to znamená v nějaký kabelový rýze, v základovým pasu, hloubkový je zatlučený do hloubky, jsou to v podstatě to nikdo z českých výrobců nemá, to se dováží z Německa, a to jsou ty nastavitelné tyče, které se postupně zatloukají tak dlouho, dokud nenarazím na tvrdé podloží. Každý zemnič má svá pro a má svá proti, případně můžu zemniče kombinovat.

Radim Strycharski:
Nemůžu říct, že bych věděl, co je to sdružený zemnič, to mi nic neříká, ale co se týče těch povrchových nebo hloubkových zemničů, tak nevím, jestli se nejedná o nějaké speciální termíny třeba z průmyslu, kde možná je nějaká snaha třeba o velmi dobrý uzemnění, kdy na jednu stranu třeba mám požadavek na dobré uzemnění a druhou stranu nemám prostor nebo plochu, na které bych to mohl realizovat. Čili, dovedu si představit, že někdo vykope hlubokou jámu a tam instaluje nějaký vertikální zemnič nebo zemniče tak, aby dosáhl velký uzemňovací soustavy, přestože k tomu nemá k dispozici potřebnou plochu, která tedy obvykle k dispozici bývá. A ten povrchový zemnič bude asi opak tady toho hloubkového zemniče. Tam se do prostoru rozprostře do mělké hloubky na velkou plochu, aby se dosáhlo stejného výsledku. Čili to budou asi jen rozdíly v technologiích provedení.

Dalibor Šalanský:
Povrchový zemnič je naprosto extrémní situace. Mohlo by se jednat o takový výjimečné situace na horách ve skalách, kde máme třeba rozhlednu a není možno ji uzemnit, protože tam je jenom skála. Tak se to v podstatě dělá tak, že ten pásek se vede po skále, ale do značné vzdálenosti od rozhledny, přibíjí se nějakýma držákama ke skále a v podstatě jediný, co s tím dokážeme provést, je odvést blesk co nejdál od rozhledny, protože přednostně chráníme lidi na tý rozhledně. Odvádíme blesky úplně mimo dosah lidí.
Hloubkové zemniče mají velkou účinnost samozřejmě díky tomu, že zatlučením, ale opravdu hloubkových zemničů, kdy se snažíme dostat do hloubky 10 - 12 metrů třeba i víc, jak nám umožňuje podloží, tak my se dostáváme úplně do jiných typů půd, většinou už dole.

Samozřejmě první zábranou je skála, tam neuděláme vůbec nic, ale když je to nějaký třeba písčitý podloží a až někde ve větších hloubkách je jíl, tak pomocí těchto hloubkových zemničů, to znamená zatloukání zemnících tyčí na sebe a zarážení pořád hlouběji a hlouběji se právě dostaneme do těchhletěch vrstev, kde už řekněme ta vodivost nebo obráceně měrný odpor je nízký a vodivost je velice dobrá.

A to je vlastně hlavním úkolem zemniče, že jakoby spojit se s tou zemí, s okolní půdou a pokud možno přenést energii blesku právě do podloží. Hloubkové zemniče s výhodou využíváme, ovšem upozornění, jedná se o zemniče samostatné, zemniče tzv. typu A, a to je taková doplňující věta, každý objekt by měl mít jednu společnou uzemňovací soustavu, takže při využití zemničů typu A, těchhle hloubkových zatloukaných zemničů by naší další snahou mělo být, vzájemně zemniče mezi sebou nějak propojit.

Jan Hájek:
Pod pojmem povrchový zemnič si dovedu představit situaci, kdy mám nějakou aplikaci na kamenitém podloží a tím, že vlastně vytvořím na tom povrchu ekvivalent kovové desky, na který to zařízení umístím, tak docílím toho, že vlastně mám jeden společný potenciál, sice mám mizerný uzemnění, ale mám krásně vlastně vyrovnaný potenciál na celý tý aplikaci a všechno co se mi tam dostane, ať už zkratový proud, bleskový proud, tak se mi rozptyluje do velký plochy a lépe mi to opouští soustavu než v případě, že bych tam měl třeba lokální špatný uzemnění.

Hloubkové zemniče si také můžeme představit v obtížném kamenitém terénu, na nějaký skále, provedené tím způsobem, že vlastně vyvrtáme otvor, do kterého potom umístíme kovový materiál, ať už měděné pruty nebo ocelové pruty, které třeba vylepšíme zálivkou s pískem s bentonitem a díky tomu docílíme hloubkového zemniče. Jinak samozřejmě klasické provedení hloubkového zemniče jsou ty skládané tyče, které vibračním kladivem zatloukám, teoreticky do nekonečné hloubky.

Jaký pohled na různé typy zemničů má David Černoch. Člověk, který řeší ochranu vysílačů mobilního operátora před přepětím?
David Černoch:
Vždycky se to vrátí na začátek toho, co je tam, kde to je, co to je, jaká je zem, co potřebuju, aby bylo výsledkem tzn. je to snížení potenciálu, okamžité snížení potenciálu od toho úderu blesku do zařízení? Potřebuju to dostat od objektu daleko, anebo to potřebuju hned na začátku toho objektu, aby v uvozovkách zmizelo, to znamená, je to v zastavěné oblasti nebo je to na volném prostranství na poli, kde kilometr daleko nic není, kde v podstatě jediné, co se může stát, tak že se tam budou pást srnky. Musíš pracovat s tím, co je hloubkový, protože pro mě od 0,5m do metru je běžný zemnič, položím uzemňovací pásek na začátku ve větší hloubce, nebo naopak v menší hloubce, záleží na řízení potenciálu.

A jsme zase zpátky, jak potřebuju řídit potenciál vůči tomu a všechno co je hlouběji než metr a zase, bavíme se o tom, že zarazím zemnič, ale nebavím se o tom, že tam budu dělat nějaké vrty, ale prostě vezmu dvou- třímetrový zemnič, tak už je to hloubkový zemnič pro mě. Všechno co je pod metr a svádím to z nějakého důvodu hlouběji, abych neměl na povrchu to nebezpečí, tak je pro mě hloubkový.

Dobrá, obecně, pokud je zemnič hlouběji, než metr je hloubkový, zbytek povrchový. A co je tedy sdružený zemnič?


David Černoch:
Pro mě je to například to, že když máme problém s potenciálem, tak se vytvoří dva ekvipotenciální kruhy, například propojí se mezi sebou, jeden je v hloubce 0,5m dlouhý 70cm a ten 70. centimetrový doplním ještě o hloubkové zemniče, to znamená, že tam zarazím ještě  dvou, třímetrové zemnící tyče a v tu chvíli vlastně vznikne řízení potenciálu dvěma kombinacemi tady toho uzemnění, v podstatě to znamená, mám uzemnění typu povrchový a hloubkový a vlastně řídím potenciál tím, že ho odvádím buď do hloubky, protože vlastně nepotřebuju nebo nemám možnost například to dostat daleko od objektu, ale musím to dostat do hloubky, to znamená tak, abych neohrozil bezpečnost osob, majetku sousedního a podobně..

Pokud dojde k vytvoření sdruženého zemniče, kdy je nutné takovou skutečnost uvést v dokumentaci?

David Černoch:
Když je tam fakt nějaké velké riziko. Celá technologie, když vezmu tu elektroinstalaci, je to o řízení rizik, je to o bezpečnosti, je to o tom, abych na základě svého jednání minimalizoval případné nebezpečí osob, majetku, požáru, výbuchu, a tak dále. Je to o tom zhodnotit, jakým způsobem bych měl postupovat, abych to riziko snížil. Je to na tom, aby vůbec na začátku procesu, a teď je to projekt, je to je to akvizice, je to investiční záměr, si ten člověk rozhodl, např. pokud bude stavět halu 100x100m na volném poli, kde nikdy nic nebude, nebo není momentálně, tak si může dovolit udělat něco jiného než když to samé bude stavět například zastavěné oblasti mezi paneláky nebo mezi běžnou rodinnou zástavbou, kde když to převedu zpátky, na řízení potenciálu, tak úder blesku do objektu musí zajistit to, aby ten jeho bleskový proud neohrozil někoho vedle. Aby neomezil, neohrozil, to znamená nemohl způsobit škodu na veřejném osvětlení.

V tu chvíli on bude muset řešit to že např. když tam povede kabel vysokého napětí, nízkého napětí, veřejného osvětlení a postaví halu, tak on si nemůže říct, že norma mi říká metr od objektu, ... musím dát zemnící pásek kolem dokola 0,5m nebo 70cm hluboko, ... Ale když on to udělá, dostane se třeba 20cm od veřejného světlení. Můžu to udělat? Musí ten projektant nebo investor přemýšlet nad tím, když to udělám takto, tak to vlastně omezí a ohrozí provoz něčeho jiného. On na jednu stranu splní, ale na druhou stranu ohrozí, omezí. Musí se na samém začátku říct a situaci popsat.. ČSN EN 62 305 určuje, že musí být zemnič uložen… a tak dále a nelze splnit a to z důvodu… a teď musíš zdůvodnit veřejného světlení, vysoké napětí, bude uložen 20cm od objektu nebo nebude použit vůbec, bude použit základový zemnič, bude to typ A nebo typ B, bude to kombinace nebo může být kombinace ze dvou stran, může být že z jedné strany nebude žádný zemnič, protože to nelze z důvodu ohrožení dalších, a třech stran bude, nebo ze dvou stran bude. To znamená, on se musí zamyslet nad tím, zda to vůbec může provést nebo to nemůže provést.

Bohužel, to se běžně neděje. Běžná zástavba.. když tam něco postavím, tak to tam postavím, norma říká 70, 50, tak to tam udělám, má to 8 ohmů, tak jsem spokojený. Až tam přijde blesk, flákne mi to do vysokého napětí, protože kabel vede 20cm od toho, protože on je hned za plotem a já to těsně k plotu položím a už je průšvih.

Proč věnujeme uzemnění tolik pozornosti?
Osoba problematiky znalá dobře ví, že mít bezpečnou elektroinstalaci znamená, mít pod kontrolou také potenciály!





Jsou rozdíly mezi povrchovým, hloubkovým, sdruženým strojeným zemničem už jasné?


 

Pravidelný sobotní přehled novinek a bonusů
z celého portálu Elektrika získáte přihlášením

 

 

Diskutující k tomuto článku

   (počet diskutujících: 1)
TEXT Z OBLASTÍ



Terminolog
Týdenní přehled
Přihlašte si pravidelné zasílání týdenního přehledu
Vyhledávání
Hledaný text zadávejte prosím s diakritikou



Panacek
reklama
Tiráž

Neomezený náklad pro česky a slovensky hovořící elektrotechnickou inteligenci.

ISSN 1212-9933