Radim Strycharski: Nevím o tom, že by se používali přednostně, jediné, co se upřednostňuje je to, že by se neměly používat zemnící desky. To je všeobecně známo, ale že by se upřednostňoval jeden typ před druhým, to si myslím, že spíš záleží na možnostech, kde se zemnič instaluje a pro jaký je to účel. Jinak bude vypadat zemnič hromosvodu typu A, kde musím zemnič každý svod extra zvlášť a jinak bude vypadat zemnič typu B, který bude obvodový nebo to bude zalitá pásek v základovém zemniči. Záleží na okolnostech, které vyplynou třeba z typu stavby, ke které se zemnič instaluje. Nevím, že by se něco upřednostňovalo univerzálně, to spíš nebude pravda, spíš se musí zvažovat okolnosti, protože může nastat případ, kdy není žádoucí, aby páskový zemnič byl v souběhu s nějakým kabelem. Čili tam jsem vyloučený z použití tohoto typu zemniče, volím tedy jiný typ, který použít můžu.  

Dalibor Šalanský: Jedině armovací pruty, když je použité armování jako zemnění. Protože se připouští, když je zemnič uložený v betonu, je krytý správnou vrstvou betonu, tak samotné armování, pokud i jeho celkový průřez odpovídá minimálnímu průřezu zemniče, tak ty armovací pruty, když se svaří nebo správně nasvorkují, tak je možné je použít jako zemniče.

Proč byly před půl stoletím pro strojené zemniče doporučovány pruty, se tipuje takto!

Oldřich Morávek: Trošičku si zkusím odvodit.. Používaly se pruty, protože byly dostupné. Souvisí to s tím, o čem jsme se už bavili, já rád, pokud jsem v betonu, tak rád používám betonářskou ocel, která má své náležitosti, jak ji uložit a pak tvrdím, že ta ocel je tam lepší. Vyberu si prut většího než minimálně povoleného průřezu a jsem schopný tam spojovat nějaké dvacítky, třicítky.. pruty, které mi zaručí lepší vodivost než nějaká desítka nebo pásek.

František Kosmák: Jednoduché vysvětlení, nebyl materiál. V 70. letech bylo málo materiálu, aby se dělal válcovaný pásek, a ještě se zinkoval. To byly strategické materiály. Takže se dávala kulatina, ta byla nejlacinější, dokonce i černá. I dnes, za určitých podmínek, můžeme také použít černou.

David Černoch: To je o tom formátu. Nezáleží na to, jestli je to prut, tyč, pásek, deska. Je o tom materiálu, do kterého to pokládám. Jestliže budu pokládat něco do lehké, hlinité půdy, vlhké, klidně mi stačí deska 1x1m, položit ji půl metru hluboko a udělá mi stejnou službu jako 60 metrů pásku. Není o tom, zda je to prut, ale o tom, kam to vkládám, do jaké země, jakého typu. Je to do výkopu? Je tam pískové lože, je to hlinitá půda, je to hutná půda, jílovitá? Nejde o typ zemniče, ale uvědomit si podstatu, co s tím chci udělat a jak to chci mít nákladné. Pokud tam provádím výkop, je nejjednodušší koupit pásek, dát tyč, nebo pruty, to už je jedno a položit to do výkopu. Ale pokud tam nic nekopu a kvůli uzemnění bych výkop musel vykopat, tak je otázka.. Mám na to prostor? Můžu to vůbec vykopat? Není jednodušší nekopat 20 metrů pásku a vykopat jen 3 metry a zabít tam tři zemnicí tyče, doplněné např. deskou a udělat zem. Je to o rezistivitě půdy. Zažil jsem na vlastní kůži, kdy přišel chlap, vzal klasickou vodovodní pozinkovanou trubku, zarazil ji do země, zatloukl kladivem a hodnota byla asi 2 Ohmy. Je to o tom, kam to dávám a jaká je hodnota půdy.

ZDE sledujte TIP na knihu Uzemňování elektrických zařízení!