Elektrika.cz, reportážní portál instalační elektrotechniky, vyhlášky, schémata zapojení .

Populární 60. ...

Oblíbená konference elektrotechniků, která se v posledních letech konala v ...

OBO: Vkládací ...

Vkládací lišty jsou samozřejmostí. V případě instalačních ...
 
Oddíly
reklama
Bleskovky
Důvěryhodnost média
Které čtyři možnosti v přenosu informací označíte za důvěryhodnější?
Hlasu ze záznamu
Hlasu přímého přenosu
Videozáznamům
Živým videopřenosům
Zprávám z doslechu
Osobnímu kontaktu
Textu odborných tiskovin a webu
Fotografie časopisu a novin

[ Výsledky | Hlasování ]
Hlasů : 981
Bazar
Osobní nástroje

GND#1d: Řízení potenciálu


Document Actions
GND#1d: Řízení potenciálu
Proč řídíme potenciál v ochraně před bleskem a čím ho řídíme? Někdo se s řízením potenciálu setkává vědomě zřídka, technici sítí mobilních operátorů naopak velmi často! Jak vidí řízení potenciálu ze své praxe Oldřich Morávek? O tom, že záměrně manipulujeme potenciály hovoří i Radim Strycharski. Nakoukněme také chvíli na dráhu. Té je řízení potenciálu příznačné, ovšem vůbec není tak jednoduché, jak si myslíme. František Kosmák vysvětluje řízení potenciálu svou vyhlášenou obrazností v příběhu. A jak to pochopí člověk fyziky zrovna ne příliš znalý? Je úder blesku přírodní, spontánní zkrat? Pokud blesk udeří do země, způsobí přírodní zkrat, jakou koná práci a čím? Blesk udeří do jímače, sjede po svodu přes zemnič do země, tak přitom hromosvod zahřeje a to je z té práce všechno?
Redakce portálu Elektrika, ze dne: 30.06.2021
reklama


Nezřídka slyšíme, že to nemůže “kopat”, když je to zem … a někteří víme, že jde o jakousi polopravdu. Jsme totiž obklopeni různými potenciály a ty s nějakým záměrem řídíme.



Proč řídíme potenciál v ochraně před bleskem a čím ho řídíme?
Jan Hájek: Řízení potenciálu je hlavně snaha, aby ho vyrovnal a byl všude stejný. Takže mezi řízení potenciálu může spadat i to, že propojuji mezi sebou několik soustav přes svodiče přepětí, bleskových proudů, respektive přes jiskřiště. Tak abych v okamžiku, kdy se mi potenciál na jedné části systému zvedne, tak abych ho řízeně na druhé části systému vyrovnal tak, aby byl všude stejný.

Jak vidí řízení potenciálu ze své praxe Oldřich Morávek?
Řízení potenciálu se používá hlavně na vn-ku. Přiznám se, že toto je věc, kterou se musím ještě pořádně doučit. Nicméně potenciál se dá řídit v podstatě tak, že pokud si vykaskáduji zemniče, tak jsem schopný řídit spád mezi nimi, aspoň to co se používá na VNku potenciální prahy, tak tím si řídím úroveň krokového napětí. Energie u zdroje, ať už se bavíme o blesku, nebo uzemnění zkratových nebo poruchových proudů. Je to Ohmův zákon, doteče mi tam největší proud, tak na daném odporu mám největší úbytek napětí. Když snížím odpor a udělám prahy, nějaké vzdálenosti od sebe, tak si snížím krokové napětí na vedení a musím počítat s tím, že ukládám vodivou konstrukci o něco méně vodivého rádoby homogenního prostředí. Tzn., proud mi neteče jen uzemňovacím páskem, ale jdou i parazitní, nebo paralelní proudy i zeminou. O to je to komplikovanější, že to není jen jeden izolovaný vodič tam a druhý zpátky.

O tom, že záměrně manipulujeme potenciály hovoří i Radim Strycharski.
Myslím si, že je to právě, že se uměle ovlivňuje tendence, aby se potenciál a síla z jednoho místa, měla, nebo neměla jít ke druhému místu. To je řízení. Ovlivňuje se tendence, která je daná od počátku okolnostmi, jestli ji máme zesílit nebo ztlumit.

Někdo se s řízením potenciálu setkává vědomě zřídka, technici sítí mobilních operátorů naopak velmi často!

David Černoch: Já v podstatě řídím potenciál tím, že vkládám mezi zařízení, které chráním a zem prvky, kterými dokáží snižovat, nebo zvyšovat hodnotu potenciálu. Můžou to být přepěťové ochrany, můžou být částečně, protože mezi zařízením, které chráním a zemí vkládám prvek, kterým na jednu stranu zvyšuji ohmickou hodnotu, aby mi přepětí neteklo na část, kterou nechci, ale naopak snížilo ohmickou hodnotu na to, co chci. Je to jednoduché, přiřadím prvek a „řeknu“ blesku, přepětí, tady neteč, tady je vysoký ohm, ale tady je malinký, tam běž. A on poběží. Řídím ho tím, že tam kde ho chci, tam ho pošlu, tam kde nechci, aby šel, mu zabráním tím, že zvýším ohmickou hodnotu.

Nakoukněme na chvíli na dráhu. Té je řízení potenciálu příznačné, ovšem vůbec není tak jednoduché, jak si myslíme.
Antonín Kubela: Můžeme to zlepšit tím, že dáme zvláštní zpětný vodič, který po určitých vzdálenostech se propojí s kolejí. Není to systém, který by se prozatím u nás používal. Využívá se u západních trakcí, ale to prozatím není. Je to u nás možné i na trati, která je vybavena zabezpečovacím zařízením pomocí ukolejňovacích tlumivek, které mi brání průchodu signálního proudu zabezpečovacího. Z toho důvodu nemůžeme mít koleje zemněny normálně, že bych zemnič připojil, vytvořila se odchozí cesta pro signální proud. My ho musíme chránit, protože slouží pro zabezpečení vlaku.

Ale zpět do instalační elektrotechniky. František Kosmák vysvětluje řízení potenciálu svou vyhlášenou obrazností v příběhu. 
František Kosmák: Potenciál se řídí jednoduše. Řeknu to z praxe, elektrikář pracuje na stavbě a má uzemňovat. Je konec listopadu, pět hodin odpoledne, mlha, začíná poprchat, on má hlad, už na to špatně vidí, chce dokončit řízení potenciálu země a co tedy dělá? Zatlouká dvoumetrovou tyč do kamenité půdy! Naštvaný, pětikilová palička mu spadla ze štylka a to je řízení potenciálu pomocí zemniče. Tak je to normativně definováno v IEC. Elektrikář, když zatlouká tyč, řídí potenciál země.  

A jak to pochopí člověk fyziky zrovna ne příliš znalý? 
František Kosmák: Jinak se to popsat dá těžko, protože tím, že tyč natluče do země, získá určitou "elektrodu", která je schopna působit svým potenciálem země, čili vodivost země je nějaká a to je potenciál na konci tyče. Já spojím ty dva potenciály dohromady. Spojím potenciál země s potenciálem elektřiny vyrobené a nebo přírodní, atmosférické. Ta, když už napětí déle neudrží, tak to skočí. Potenciál bouřkového mraku se propojí s potenciálem uzemňovací tyče, spojí se a konají práci. Buď destrukční, zapalují, rozbíjí apod. Když se to stane u uměle vytvořené elektriky, tak je to zkrat proti potenciálu země.

Podle tohoto vysvětlení lze tedy úder blesku označit za přírodní, spontánní zkrat? 
František Kosmák: Kdybych to úplně zjednodušil, máme dvě elektrody. Jedna elektroda je atmosférická elektřina a druhá je zeměkoule. Tyto dva potenciály mají proti sobě výboje a něco se tam děje. Vstoupil do toho člověk a vyrábí něco sám. Dvě elektrody, princip jako přivedeného potenciálu z generátoru na žárovku, tak stejně je potenciálu v mraku proti zemi. Země jak známo má odpor kolik?

Úder blesku mrak/zem? Pro blesk je zem nulový odpor. A pokud blesk udeří do země, způsobí tedy přírodní zkrat, jakou koná práci a čím? 
František Kosmák: Moderním vyjadřovacím způsobem je to práce nechtěná. Když tě popálí elektrický oblouk, tak konal práci, ale nechtěnou.

Dobrá ale blesk udeří do jímače, sjede po svodu přes zemnič do země, tak přitom ten hromosvod zahřeje a to je z té práce všechno?
František Kosmák: Není to všechno. Zahřívá i tu okolní zem ... Já si vzpomínám na Bratislavu na Petržalku. Tam nebylo možné uzemnit transformovnu, protože štrk štrk štrk byl buď mokrý a dobrý, nebo to vyschlo. Potom to nebylo účinné. Účinnost je vždy v tom místě. Odpor písku, kamení je účinný že potenciál bleskového výboje se utlumí či spotřebuje na vzdálenost. Empiricky je ověřeno, že je to 15-20m v obvyklých půdách, pak už nic. Z toho vyplývají požadavky na uzemnění vysokonapěťových zařízení, aby to do té vzdálenosti bylo pokryto.

To bylo několik pohledů na řízení potenciálu. Pořád stejný příběh, že? Jde o uzavírání obvodu. Pan Kirchhof už klepe na dveře. Příště to bude o spádu na zemniči!







Jak řídíš potenciál ve své praxi ty?
 
 

 

Diskutující k tomuto článku

  ... a další (počet diskutujících: 3)
TEXT Z OBLASTÍ SOUVISEJÍCÍ KONTAKT


FIREMNÍ TIPY
Pokud zpozorníme, můžeme si uvědomit, že rozdílné potenciály a jejich vyrovnávání je svou podstatou tou první a nejčastější činností lidstva a přírody samotné. Výraz potenciál může tedy obecně představovat více než význam, který známe z fyziky, respektive elektrotechniky. A pro nás z tohoto oboru je pochopení definice potenciálu předpoklad zjištění velikosti konkrétního napětí. Než se začínající elektrikář pustí do rozsáhlé nauky potřebných rutinních dovedností, musí dobře rozumět všem souvislostem spojených s rozdílem potenciálů. Jak vysvětlují potenciál odborníci různých podoborů elektrotechniky? Odkud čerpat další informace? Sledujte v této části!
Co se myslí potenciálem na dráze? Jak si můžeme představit uzavřený obvod, kterým prochází napájení motorů souprav? Odkud a kam tečou napájecí proudy? Kolejnice ale nejsou nekonečné a jejich přerušení má nějaký účel. Pokud jsou oddělené úseky určeny pro drážní signalizaci, je kolejnice stále hlavním vodičem napájecího obvodu? Jak jsou konstruovány výhybky, aby zůstal obvod stále uzavřen? Koho z nás napadá, že projíždějící Pendolíno využívá z veřejné energetické sítě pouze dvě fáze? Jak která vlaková souprava pozná, na jakém typu trakce je, respektive s jakým potenciálem může pracovat. Jak se do které lokomotivy dostává za jízdy stejnosměrné nebo střídavé napájení, navíc jiné výšky napětí? Jak je takový úsek pro změnu trakčního napájení dlouhý? Sledujte tento mimořádný trakční díl o potenciálu ...
Když už chceme plánovat a provozovat prozatimní elektrická zařízení, pak se vřele doporučuje mít na paměti základní pravidla. A to i přesto, že nepotřebujeme tyto znalosti ke své kvalifikaci. Víte, že prozatímní elektrická zařízení nebo jejich části musí být v době, kdy nejsou používány, vypnuty? Vzdálenosti vodičů a kabelů navzájem, od částí budov, od nosných a jiných konstrukcí, musí být voleny podle druhu izolace a způsobu jejich uložení. A možná i zmínka, že "Elektrická zařízení se smějí používat (provozovat) jen za provozních a pracovních pod­mínek, pro které byla konstruována a vyrobena", není vždy dodržovaná tak, jak je zamýšleno. Na co vše ještě pamatovat?
Co vše víme ze školy o uzemňování? Studium technických norem je velice důležité, ovšem takovým dávkám informací musí předcházet pochopení mnoha základních principů a souvislostí. K tomu odborník na slovo vzatý nepřichází účastí na kurzech nebo absolvováním vzdělávacího institutu, ale jeho vlastní pílí a dohledáváním nekonečného moře souvislostí. Vezmeme navíc v potaz, že učební osnovy zniňují pouze základní informace, pak zbývá získání vědomostí pouze během praxe. A takový studijní proces urychlíme dohledáním relevantních zdrojů, například tento ...
DALŠÍ FIREMNÍ ODKAZY
... české zastoupení firmy DEHN + SÖHNE každé dva roky vždy k příležitosti veletrhu Amper vydává zkrácený český katalog svých výrobků. Opravdovou lahůdkou je druhá kapitola tentokrát žlutá, tedy Yelow/Line ...
Řešíte, jakou ochranu před bleskem zvolit? Co vám říká pojem oddálený hromosvod? Jak konstruovat tuto ochranu v různých podmínkách radí společnost Dehn. Nechybí výtažky z norem, tabulky a konkrétní postupy. Více zde ...
Jak má vypadat správně provedený skrytý svod podle ČSN 34 1390- Předpisy pro ochranu před bleskem? Mohlo by se zdát, že správné provedení jímací soustavy a svodů podle dnes již neplatné normy je mrtvé téma, ale hromosvody provedené podle této normy z roku 1969 nás ještě mnoho let budou doprovázet a bude docházet k jejich opravám a opakovaným revizím podle ČSN 33 1500.
Pokud se chceme svou argumentací stavět na uvádění rozdílu, musíme se podívat na oba póly. V tomto případě na § 47 vyhlášky 137/1998 Sb., jehož obsah je v nové vyhlášce 268/2009 Sb. nahrazen § 36. Jaký je tedy rozdíl mezi zmíněnými paragrafy?
Terminolog
Týdenní přehled
Přihlašte si pravidelné zasílání týdenního přehledu
Vyhledávání
Hledaný text zadávejte prosím s diakritikou



Panacek
reklama
Tiráž

Neomezený náklad pro česky a slovensky hovořící elektrotechnickou inteligenci.

ISSN 1212-9933