V dobách, kdy byly normy závazné, byly formuláře pro zpracování revizní zprávy v podstatě jednotné, ačkoliv oficiálně se o nich mluvilo jako o doporučených tiskopisech. Také byly jako vzory uvedeny v normě ČSN 34 3801, a to formulář pro elektrická zařízení (první strana a pokračování) a formulář pro hromosvody (opět první stra na a pokračování). Tyto formuláře bylo možné koupit, stály od deseti do třiceti haléřů, a vyrostly na nich generace revizních techniků. Po roce 1989 si různí revizní technici a firmy začali vymýšlet různé speciální formuláře, prezentované většinou jako: "Jen od nás jsou to ty správné!"

Zajímavé bylo, že většina těchto formulářů vycházela ze vzoru uvedeného výše, jen byly poplatné tomu kterému reviznímu technikovi, popř. té které firmě. Vzhledem k obrovskému nárůstu výpočetní techniky po roce 1989 se začaly objevovat různé programy na vypracování revizní zprávy, dokonce se specializací např. na pracovní stroje, instalace, hromosvody atd. Mně se během doby dostalo do ruky mnoho takových formulářů co programů. Neříkám, že některé programy či formuláře jsou nepoužitelné, zcela určitě občas ulehčují práci a otrocké psaní stále stejných textů.

Jenže to s sebou přineslo určitý problém! Revizní technik přestal vlivem techniky přemýšlet nad tím, co do revize píše a jak daný stav popisuje. A to pro něj již nese určitá rizika!

Mnohokrát se mi stalo, že jsem viděl revizní zprávu na zařízení, které ani v daném prostoru nebylo, jen prostě revizní technik zkopíroval text z předchozí revize do té současné, aniž by zkontroloval původní text. Nebo také měřil impedanci vypínací smyčky tam, kde buď bylo zařízení chráněno izolací (ochrana izolací - třída II), nebo bylo v dalším textu konstatováno jako závada, že žádné zařízení třídy I nebylo spojeno s ochranným vodičem, lidově řečeno nebylo "nulováno"! Samozřejmě to záleží především na zodpovědnosti toho kterého revizního technika, jenže "když ono je to tak pohodlné"! Znám kolegu, který píše revizní zprávu přímo u zákazníka na počítači, a vydává to jako přednostní službu zákazníkovi.

A bohužel si neuvědomuje, že dává zákazníkovi do ruky především ten papír, o kterém již dlouho mluvím a píši i v tomto časopisu, a vystavuje se následným rizikům z nedostatečně objektivně zpracované revizní zprávy. Já již léta tvrdím, že revizní technik je především odborník, který zákazníkovi (provozovateli, investorovi apod.) v podobě revizní zprávy co nejobjektivněji sděluje stav jeho elektrického zařízení z hlediska bezpečného provozu a používá pro to nejen své vědomosti, ale i naměřené hodnoty a další zjištěné skutečnosti. K vypisování papíru, který potřebuje náš zákazník pro to, aby byl chráněn před postihem v případě, když se něco stane, nejsou zapotřebí znalosti revizního technika - stačí trochu poučená písařka (aby si nepletla jistič s chráničem a dokázala opsat údaje alespoň tak, jak jí byly předloženy - tady se omlouvám všem našim krásným asistentkám, které nám svým rychlým psaním občas šetří náš čas při hledání písmen na klávesnici).

Jenže ten, kdo revizní zprávu takto zpracovanou podepisuje, je právě revizní technik!

A znám mnoho případů ze své praxe, kdy zákazník domáhající se onoho "papíru", při problému prohlašoval, že on nic, "on muzikant", má přece revizní zprávu od revizního technika, který je "přece" odborník. A problémy vyplývajícími pro revizního technika z takto zpracované revizní zprávy se budeme zabývat v dalších textech tohoto článku i v dalším pokračování tohoto "nekonečného seriálu o zpracování revizní zprávy".
Takže ke zhodnocení části "Formulář revizní zprávy" shrnuji. Myslím si, že je úplně jedno, jaký formulář použijete, měl by to být takový, který vyhovuje vašemu rozsahu práce (někdo dělá jen zdvihadla, někdo EZS, EPS, někdo instalace, někdo benzinové stanice, rozvodny vysokého a velmi vysokého napětí apod.). Také záleží na způsobu zpracování revizní zprávy, na hbitosti při používání počítače a výpočetní techniky vůbec ­znám mnoho kolegů v mém věku, kteří revizi píší ručně nebo na psacím stroji a z výpočetní techniky znají jen plazmový monitor domácího kina, které jim koupily a připojily jejich děti, zvládající tuto techniku daleko lépe než naše generace. Také ale ze své zkušenosti vím, že většina z nás tuto techniku zvládá alespoň v rozsahu své práce.

Jen musí revizní zpráva splňovat požadavky na tuto zprávu kladené normami typu ČSN 33 1500 a ČSN 33 2000-6-61 i ostatními předpisy a musí minimalizovat riziko revizního technika, které vzniká vždy při zpracování revizní zprávy.

Chtěl bych upozornit především své kolegy začátečníky, žádný formulář není závazný, najděte si formuláře, které vám nejvíce vyhovují, využijte zkušenosti svých zkušenějších kolegů nebo si vytvořte své vlastní. Nedejte na "zaručené informace" různých svazů, cechů a podobně. Počítejte s tím, že si svou práci budete muset při vzniku problému vždy obhájit vy sami, žádný "geniální výrobce zaručených formulářů" za vás vaši práci obhajovat nebude. Formulář i zpracování jen musí splňovat určité požadavky, jak jsem o nich již psal.

Příklady, jak se zbytečně nedostat do problémů při psaní revizních zpráv, následují dále právě s touto výhradou. Jsou dány dlouholetou praxí autora, dlouholetou spoluprací s orgány státního odborného dozoru, ITI i dalšími orgány státní i veřejné správy, Policií České republiky, zkušenostmi ze znalecké činnosti a i z více než dvacetileté praxe přísedícího okresního soudu. A také zde chci konstatovat: Nemám v žádném případě nic proti programům či formulářům ulehčujícím práci reviznímu technikovi, jen si myslím, že každý takový program či formulář je vždy poplatný svému autorovi a tomu, k čemu ho hodlá použít. Takže doporučuji používat tyto produkty s rozmyslem, neboť urychlení práce na straně jedné je kompenzováno zvýšením rizika při zpracování revizní zprávy podle použité předlohy na straně druhé!

Poznámka:
Vzhledem ke značnému rozšíření digitální techniky i do fotografování chci upozornit své kolegy, že dokumentace stavu elektrického zařízení pořízená digitálním fotoaparátem, i s výhradou možné úpravy fotografie v počítači, značně zvyšuje objektivnost práce revizního technika, umožňuje dokumentovat viditelné zjištěné závady "nade vši pochybnost", místy dokáže nahradit mnoho vět slovního popisu ve zprávě. A také dokáže celkem úspěšně bránit revizního technika proti výpadům "žadatele PAPÍRU", že o nebezpečném stavu nevěděl, a že od toho má revizního technika, který za to může! Používám fotoaparát k dokumentování již od svých patnácti let, jsem léta členem Svazu českých fotografů, ale teprve s rozvojem digitální fotografie jsem pochopil, jaké netušené možnosti se reviznímu technikovi naskýtají při obhajobě jeho práce (revize) a pro minimalizaci rizik vznikajících při jeho práci.

Článek vyšel také v časopise ELEKTRO