1. Rozsah platnosti
Tato norma se používá pro průmyslová elektrotepelná zařízení a zabývá se všeobecnými bezpečnostními požadavky.

Tyto požadavky platí například pro tyto průmyslová zařízení:
- obloukové pece s přímým působením oblouku,
- obloukové pece s přímo působícím ponořeným obloukem,
- zařízení pro obloukový ohřev,
- elektrostruskové přetavovací pece,
- plazmová elektrotepelná zařízení,
- indukční tavící pece atd.

Tuto normu nelze používat pro varná a topná elektrická zařízení používaná v domácnosti a pro účely svařování. Rovněž neplatí pro vytápění prostorů jakéhokoliv druhu.

2. Předmět normy
Požadavky pro bezpečnost osob u elektrotepelných zařízení jsou jednak předmětem všeobecných požadavků platných pro elektrotepelná zařízení jako celku, jednak předmětem zvláštních předpisů pro jednotlivá elektrotepelná zařízení. Tato norma uvádí pouze všeobecné požadavky. Tyto bezpečnostní požadavky se týkají zejména ochrany osob před nebezpečím elektrického původu a mimo to obsahují též určité bezpečnostní požadavky týkající se ochrany osob před nebezpečím, které není elektrického původu.

3. Definice  Pro potřebu této normy platí např. tyto definice:
Názvy používané u elektrotepelných zařízení

• elektrická instalace - sestavení souvisejících elektrických předmětů pro splnění daného účelu, mající určité koordinované ukazatele.
• elektrotepelná zařízení - zařízení složené z elektrotepelného, elektrického a mechanického zařízení, nezbytného pro provoz a použití.

4. Třídění elektrotepelných zařízení podle napětí

Elektrotepelná zařízení se třídí podle napětí, která je napájejí za normálních pracovních podmínek. Podle hodnoty napětí uvedeného v 4.1 se elektrotepelná zařízení rozdělují takto:

Zařízení pro napěťové pásmo 1
- zařízení, jehož jmenovité napětí nepřekračuje 50V střídavého proudu, nebo 120V vyhlazeného stejnosměrného proudu.
Zařízení pro napěťové pásmo 2
- zařízení se jmenovitým napětím nad 50V, avšak nepřekračujícím 1000V střídavého proudu, nebo nad 120V stejnosměrného vyhlazeného proudu, max. 1500V vyhlazeného proudu.
Zařízení pro napěťové pásmo 3
- zařízení se jmenovitým napětím nad 1000V střídavého proudu nebo 1500V vyhlazeného stejnosměrného proudu.

5. Třídění elektrotepelných zařízení podle kmitočtových pásem

Elektrotepelná zařízení se třídí podle kmitočtových pásem takto:

Nízkofrekvenční zařízení:
- zařízení pracující při kmitočtech nižších nebo rovných 60Hz.
- zařízení pracující při kmitočtech vyšších než 60Hz a nižších nebo rovných 10kHz.

Vysokofrekvenční zařízení:
-zařízení pracující při kmitočtech vyšších, než 10kHz a nižších nebo rovných 300MHz.

Mikrovlnná zařízení:
- zařízení pracující při kmitočtech vyšších, než 300MHz a nižších nebo rovných 300GHz.

6. Všeobecné požadavky
Elektrotepelná zařízení
Všechny části elektrotepelného zařízení je nutné navrhnout, zkonstruovat a instalovat pro použitá pásma napětí a kmitočtů, přičemž se bere v úvahu způsob provozu a příslušné normy IEC.

7. Zákaz používání uzemnění jako části činného odporu
Pokud není ve zvláštních předpisech stanoveno jinak, je zakázáno používat jako části aktivního obvodu uzemnění, vodiče ochranného obvodu, potrubí a kovové konstrukce. Tento zákaz však nevylučuje případné uzemnění nulových bodů nebo použití bezpečnostních zařízení používajících zem jako zpětný vodič obvodu.

8. Označování štítky a obvodová schémata
Pokud příslušné požadavky nestanoví jinak, musí být na zařízení

- název výrobce,
- typ nebo katalogové číslo,
- datum nebo datový kód výroby,
- výrobní číslo,
- jmenovité napětí zařízení nebo rozsah jmenovitého napětí zařízení apod.

9. Ochrana před nadproudem
Ochranná opatření před nadproudem je nutné uvést v souladu s IEC 364-4-43 a I EC 364-4-473, které jsou zavedeny v ČSN 33 2000-5-523, ČSN 33 2000-4-43 a ČSN 33 2000-4-473 (ČSN 34 1020).

10. Odpojování a spínání
- Odpojování a vypínání z důvodů mechanické údržby,
- nouzové vypnutí a funkční spínání musí být zajištěno v souladu s IEC 364-4-46 a I EC 364-5-537, které jsou zavedeny v ČSN 33 2000-4-46 a ČSN 33 2000-5-537).

Podle druhu použití mohou být obvody, které se nemusí odpojovat, jako např.:
a) světelné nebo zásuvkové obvody, pro připojení nářadí používaného při opravě a údržbě, např. svítidel, vrtaček.
b) obvody opatřené podpěťovými spouštěči a jističi,
c) zapínací a vypínací přístroje, které pracují se sítovým napětím, ale nepoužívají se za účelem ovládání
d) pomocné obvody s napětími nepřesahující pásmo 1.

7. Odpojování a spínání
Je nutné zajistit, aby topení mohlo být vypnuto ručně z místa, kde při běžném provozu zařízení nemůže dojít k ohrožení obsluhy.

8. Ochrana před úrazem elektrickým proudem

Ochrana před přímým dotykem
Elektrotepelná zařízení s holými topnými vodiči provozovaná při střídavém napětí vyšším než 25V, nebo při stejnosměrném napětí vyšším než 60V, je nutné vybavit takovými ochrannými zařízeními, která musí při otevírání víka nebo dveří odporové pece v případě, že zařízení je v provozu, automaticky vypnout tyto topné články, pokud by mohly ohrozit obsluhu při náhodném dotyku těchto topných článků.

Stejný bezpečnostní požadavek platí i pro elektrotepelná zařízení, u kterých se některé přístupné součásti pece mohou stát během provozu elektricky vodivé, např. keramika. Kontakty bezpečnostního spínače musí být ovládány mechanicky spolehlivým excentrem.

Ochrana před přímým a nepřímým dotykem
Elektrotepelná zařízení, která z provozních důvodů musí zůstat pod napětím v době, kdy jsou uzavírací zařízení nebo pece trvale otevřeny, např. smaltovací pece, kovářské pece, tavicí pece s přední nístějí a pod., musí být vybavena takovými bezpečnostními opatřeními, jako je např. nulování, trvalé uzemnění vsázecího zařízení, případné jeho izolování, nebo je nutné vybavit obsluhu ochrannými pomůckami, např. vhodnou obuví, rukavicemi, případně zajistit, aby obsluha při zakládání a vyjímání vsázky stála na suchém místě a pod., aby nemohlo dojít k ohrožení obsluhy nebezpečným dotykovým napětím. Kromě toho musí být obsluha upozorněna na nebezpečí příslušnými bezpečnostními tabulkami s varovnými nápisy.

9. Nebezpečí požáru a výbuchu:
Pece se solnou lázní, dusičnanovou a dusitanovou.
U pecí se solnou lázní, dusičnanovou a dusitanovou, určenou pro tepelné zpracování lehkých kovů, nesmí být teplota solné lázně vyšší než 550°C v případě, že v lázni není vsázka. Přehřátí solné lázně může způsobit i výbuch v případě, že jsou v přehřáté lázni uloženy lehké kovy nebo usazeniny z kalů.