Elektromagnetické pole (základní pojmy 2.)
Již ve starověku byl znám magnetismus a některé jeho vlastnosti... Co je to ALNICO? Jaký je nejjednodušší magnet? ...čím tíž se materiál magnetuje, tak tím nesnadněji magnetické síly ztrácí....
Autorský článek,
ze dne:
1.11.2002
reklama
Již ve starověku byl znám magnetismus a některé jeho vlastnosti a působení. V přírodě se projevoval ve svoji přírodní formě u ložisek železné rudy, zvaných magnetovec. Působení těchto magnetických sil však bylo velmi malé a prakticky nevyužitelné. Proto s rozvodem elektrotechnického průmyslu vznikaly i nové návrhy jak magnetismus zesílit, až jsme přes magnety z oceli přešli na magnety slitinové z nichž nejznámějším je slitina Al,Ni a Co. Tato slitina se používá pod názvem ALNICO.
Další charakteristickou vlastností je i to, že oba póly nelze od sebe oddělit a to i když dělení provádíme až do molekuly hmoty. Dále platí, že dva nestejnojmenné póly se přitahují a dva stejnojmenné póly se odpuzují. Kolem stejnojmenných pólů se magnetický tok zvyšuje a u nestejnojmenných pólů se magnetický tok snižuje. Magnetické pole prochází i přes nemagnetické látky jako je sklo, měděný plech, a.p. Magnetismus můžeme z materiálu odstranit otřesy, nárazy, zahřátím, demagnetizací a.p.
z feromagnetického materiálu, protože vložením jádra se magnetický tok zúží a tím zesílí. Pokud toto jádro je z materiálu, které nebylo nikdy zmagnetováno a je tedy magneticky netečné, tak po vypnutí proudu již tento materiál bude slabě magnetický, což závisí na kvalitě materiálu. Čím tíž se materiál magnetuje, tak tím nesnadněji magnetické síly ztrácí.
Charakteristické pro přírodní i uměle vytvořený magnet je to, že mají dva póly a to + severní pól a - jižní pól. Tyto póly se označují písmeny - S - a - J -.
Další charakteristickou vlastností je i to, že oba póly nelze od sebe oddělit a to i když dělení provádíme až do molekuly hmoty. Dále platí, že dva nestejnojmenné póly se přitahují a dva stejnojmenné póly se odpuzují. Kolem stejnojmenných pólů se magnetický tok zvyšuje a u nestejnojmenných pólů se magnetický tok snižuje. Magnetické pole prochází i přes nemagnetické látky jako je sklo, měděný plech, a.p. Magnetismus můžeme z materiálu odstranit otřesy, nárazy, zahřátím, demagnetizací a.p.
Nejjednodušším elektromagnetem je navinutá cívka z měděného vodiče opatřeného izolací, do tvaru válečku. Magnetický tok vznikne až připojením cívky na elektrický proud. Zesílení pole je možné provést pomocí jádra
z feromagnetického materiálu, protože vložením jádra se magnetický tok zúží a tím zesílí. Pokud toto jádro je z materiálu, které nebylo nikdy zmagnetováno a je tedy magneticky netečné, tak po vypnutí proudu již tento materiál bude slabě magnetický, což závisí na kvalitě materiálu. Čím tíž se materiál magnetuje, tak tím nesnadněji magnetické síly ztrácí.
Říkáme, že u materiálu došlo k naformování magnetických domén jedním směrem. Čím více domén zůstane po vypnutí proudu ve stejném směru - souhlasné póly jsou u sebe - tím materiál zůstane více zmagnetován. Intenzita magnetického pole je dána počtem závitů a velikostí protékaného proudu. Jednotkou intenzity je magnetického pole je - H - ( henry ) Am-1.
Mírou magnetizace je magnetická indukce - B - která závisí na druhu látky a intenzitě magnetického či elektromagnetického pole. Jednotkou magnetické indukce je Tesla označovaná - T -. Skutečnou magnetickou vodivost - permeabilitu - látky vyjadřujeme součinem permeability vakua a poměrné permeability daného materiálu.
Poměrná permeabilita je pro vzduch = 1. Magnetickou indukcí, procházející plochu - S - lze vyjádřit magnetický tok, označovaný řeckým písmenem fí.
Milan Bureš Brno
Pravidelný sobotní přehled novinek a bonusů z celého portálu Elektrika získáte přihlášením |
TEXT Z OBLASTÍ |
---|