Kamarádi, přátelé, příznivci, uživatelé portálu Elektrika, ke všem blahopřáním ku zdraví, blaha a splněným přáním bych k tomu všemu rád popřál, za celý tým tvořící Elektriku, příjemnou cestu!
A moje osobní ...
Už dlouhá léta se bavím hledání definice pojmu "normální" a jeho vlivu na vývoj a život obecně. Mnozí si všimli, že velkou část pozornosti věnujeme digitalizaci všeho kolem. A v té souvislosti parafrázuji Hamleta, a pokládám otázku "Být, či nebýt normální?". Protože jde o dvě krajní meze a ne vždy je dobré zastávat pouze jedinou z nich.
Je přece normální o sobě pochybovat.
Když něco dělají všichni, je to normální.
Ovšem rozhodnutí většiny mi často normální nepřipadá.
Z toho může být normální závěr, že nejsem normální.
I když ta většina říká, že je normální se vším nesouhlasit.
Tak budeme všichni normální, a budeme se mít víc rádi.
Jenže my máme v oblibě jedinečné, nenormální věci.
Když je něco normální, je to očekávaný standard.
Překvapujete rádi něčím normálním?
Odlišujeme se od konkurence něčím normálním?
Kdy začíná být něco normální a kdy končí?
Nabýváte dojmu, že nejsem normální? V základu jsme všichni originál. Tedy jedinečnou kombinací genů, zkušeností, myšlenek a nálad. Pak je opravdu v pořádku, že normální není nikdo z nás. Pokud označíte někoho za normálního, můžete jej urazit. Mohl by se cítit, že není ničím zvláštní. A tak vzhledem k tomu, že se vše neustále vyvíjí, radujme se z okamžiků, kdy se ve své životní dráze zrovna protínáme některými z našich mnoha sinusovek.
Byl bych rád, pokud byste Elektriku nepovažovali za ne/normální. Hledá svou cestu, aby byla platná k účelu svého vytvoření. A tak když se na ní něco vyvíjí, něco zaniká, když už jsme v klidu, že se něco podařilo, něco se pokazí ale i obráceně. Když už propadáme skepsi, najdou se přátelé s přátelským tónem v hlase.
Ať se daří i vám všem být šťastní ve své ne/normálnosti.
Přeje Mirek
*) BP je Blaho Přání, nějak mi česká tradice francouzským PF už nebaví ...