Elektrika.cz - elektrotechnické zpravodajství
Tisknete článek: #EH: Zlatý sál (Thomas Alva Edison) (klik pro návrat)
Stránka byla vytvořena: 2.04.2023
Všechna práva vyhrazena (c)1998-2024 Elektrika.cz
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materálu není povoleno bez předchozího písemného (e-mailového) svolení redakce portálu Elektrika.cz.

#EH: Zlatý sál (Thomas Alva Edison)

#EH: Zlatý sál (Thomas Alva Edison)
Jak vypadala Edisonova laboratoř? Jak si ji představit? Ano, můžeme si odskočit do muzea v New Jersey, z New York City co by člověk kamenem dohodil. Ale teď sedíme na české hroudě. Pokud připisujeme Edisonovi žárovku, co pak bylo součástí jeho badatelny? Proti dnešním pracovnám byla ta Edisobova určitě technologicky chudší, ovšem co do ducha vývoje určitě ne. Z vlastní zkušeností vím, že objevení nějakého zázraku předchází nejen mnoho hodin, pokusů, ale také pořízených zbytečností. Ty třeba nikdy nebudou použity, ale pro badatelskou činnost jsou důležitými artefakty ...
František Tuček, ze dne: 2.04.2023


... pokud tedy i vy plánujete svou labolatoř, můžete se inspirovat Edisonem :-)
Vzpomínám sobě na pohádku z dob útlého dětství, v níž se vypravovalo o báječném paláci, který zářil od svítání tak, že celá krajina jím byla ozářena. Báň tohoto paláce byla zlatá a vydávala čarovný lesk. Za noci její zář svítila chodcům
na cestu a vedla je k bezpečnému útulku.

Veškerá nádhera a bohatství celého světa byly soustře­děny v tomto paláci divuplném, a jestliže jako šestiletý hošík někoho jsem měl rád, byl to nesmírně bohatý vlastník tohoto paláce, který miloval všecky lidi a všecky děti bez výjimky hýčkal.

Moje chůva palác ten vyzdobila sloupy mramorovými, sály byly samé zlato; křesla byla zlatá nebo stříbrná a měla hlavice diamantové. Nejdrahocennější koberce pokrývaly podlahu a trpaslíkové, odění v hedbávné vyšívané šaty, podávali člo­věku vše, čeho si jen mohl přáti, drive než to vyslovil. Stáje, překrásně upravené, byly plné nej ušlechtilejších ořů arabských. Hudební síň obsahovala přerozmanité nástroje, které samy od sebe počaly líbezně hráti, jak jsi vkročil.



Obrazárna chovala v sobě díla nejvýtečnějších mistrů. Zbrojnice byla plna skvostných mečů a brnění, vyzdo­bených zlatém a drahými kameny. Koupelna, vytesaná do skály, dýchala opojnou vůní; lože pro odpočinek s nebesy hedvábnými táhly se kolem stěn a rusalky pěly v líbezné harmonii, usmívajíce se jako sirény v Odysseji. A mnoho jiných a jiných překrásných věcí tam bylo.

Jak jsem vyjevoval oči, plné upřímného úžasu při vy­pravování své chůvy; tak Tlobře uměla vylíčiti všecky ty zá­zračné zámky, že jsem pak usnuv, snil o všech těchto krá­sných věcech a můj spánek byl sladký, rozkošný; byl jsem šťasten! Od těchto dob nespatřil jsem více ani ve snách zámků čarovných.

Tato malá episoda mého dětství mi přišla na mysl, když jsem vniknul do místnosti, kde Edison tráví každodenně ně­kolik hodin. Mohu vám říci, aniž bych se obával, že se klamu, že tato místnost jest jeho oblíbená laboratoř. Již stůl pro pokusy poutá moji pozornost.

Na stole tomto jest malebná směs předmětů, sloužících k chemickým pokusům. Jest tam sbírka nejrozmanitějších pří­strojů. Ve veliké křivuli najdete ammoniak, v jiné kysličník uhličitý, v jiné vodu, svítivý plyn; dále jest elektrické spojení, kterým se libovolně proud vésti může.

Ve veliké rouře jest vzduch zhuštěný. Mramorová deska telegrafickým zařízením udržuje pána ve spojení se všemi od­děleními jeho ohromné laboratoře. Uprostřed této místnosti jest zařízen kanál, kterým mohou zbytečné kapaliny odtékati. Dále jest zde zvěstná roura. Na stole jsou různé zkoumavky, křivule obsahující rozma­nité plyny. Často lze zříti velkého čaroděje, an zahalen ohni­vým oblakem a parou, pracuje na' výzkumu, Bůh ví čeho.



Zajímavý jest zvláště způsob, jehož užívá Edison, aby ze svých lamp žárových vyčerpal vzduch. Malý stroj žene rtuť do dlouhých rour skleněných, které mají dvě ramena a pobočný výběžek. Na takovou rouru upevní se skleněná baňka. Aby se odstranila vlhkosť, dává se do baňky kousek kostíku.

Rtuť shora puzená stoupá a klesá po jistou dobu, někdy minutu, někdy dvě. Pak pojednou zůstane státi bez pohnutí ve hlavní rouře; jest to jistý důkaz, že v lampě jest prázdnota (vacuum). Pohled na různé skřínky ještě něco jiného mi ukazuje. Jsou to zlatonosné rudy ze všech krajin Amerických: ze San Francisca, Mexika, od Omassassa-Riveru atd.

Edison vynalezl prostředek, jak odděliti zlato od hluché země; sestrojil za tím účelem důmyslný přístroj, avšak nechce ještě podati o něm bližší známosť veřejnosti. Stroj jest za­halen suknem, aby se jeho působení zakrylo zrakům zvě­davým. Snad jindy bude mi možná bližší zprávy podati o tomto bratru magnetického obra, až Edison mi k tomu dá své svo­lení. Jeho opatrnosť úplně schvaluji.

Skutečně, kolik tajemství, jež tvořila základ velikých vy­nálezů, byla neprozřetelným předčasným uveřejněním vydána blbcům nevzdělaným, kteří bez nejmenšího namáhání a nejmenší zásluhy z nich dovedli nesmírně těžiti. Spokojuji se tedy dnes obdivovati se zlatonosným bal­vanům, ponechávaje si volnosť, mluvili o nich zase ve vhodném okamžiku.
Úryvek knihy Edison, jeho život a vynálezy. Emil Dürer, Vydala knihtiskárna Josefa Vilímka v roce 1892.




Příště DIVY FONOGRAFU!





TEXT Z OBLASTÍ
SOUVISEJÍCÍ KONTAKT

Konec tisknuté stránky z portálu Elektrika.cz.