EH#: Zkoušení kollektoru (1905)

... ach ta stará čeština. Dnes nabývají výrazy zcela jiných významů ... ostatně vůbec si nedělám iluze, že by tento text snad četl dnešní mladý elektrikář a OSVČ v produktivním věku už vůbec ne. Po těchto řádcích prahnou staří šílenci nebo elektrotechničtí maniaci. Sám mezi ně patřím, pro zde uvádím další část ...

---

Zkoušení kollektoru děje se tak, že máme po ruce dva poly zřídla, do jehož okruhu zapnuta jest žárovka. Konci drátu střídavě dotýkáme se lamel. Rozžehnutí žárovky naznačí chybu v isolaci. Jest důležito podotknouti, že ve dvou sousedních lamellách v pravidelném pohonu je maximální rozdíl v napětí 25 Volt.

Nedává-li stroj proudu, může toho býti příčina:

1. Remanentní magnetismus je slabý.
   Venkovské vedení se na okamžik na krátko obě svorky stroje olověným drátem. U strojů s vinutím podružným tato výpomoc není nic platná. Tu musí se zevnější vedení vypnouti a derrivační rheostat postaviti na krátko. Nedá-li ani tu proud (z akkumulatorů, článků etc.), nutno pustiti cizí proud do magnetů.
2. Spojky na induktoru a magnetech se důkladně prohlédnou a utáhnou. Řadové stroje nechytí není-li zevnější okruh zapnut.
3. Přerušení v induktoru.
4. Dlouho odstavený stroj zvlhne, čímž někdy se stává, že isolace mezi lamellami vyleze, tak že kartáčky nedoléhají.
5. Krátké spojení na kartáčích neb při strojích podružných, krátké spojení ve vedení. Tu nutno dobře prohlédnouti isolaci svorníků pro kartáče.
6. Krátké spojení v magnetovém vinutí. Je-li krátké spojení jen v jednom magnetu, dává stroj sice proud, ale slabší. Tuto chybu možno poznati dle slabého magnetismu pólu onoho magnetu, jakož i že dotyčná cívka méně se zahřívá.
7. Jsou-li magnety obráceně spojeny, není možno, aby stroj dal proud.

Jiskření kartáčků. Jiskření má býti normálně zcela nepatrné, sotva znatelné. Příčina silného jiskření může býti v konstrukci stroje aneb v zevnějším vedení.

Chyby mohou býti:

1. ve špatném stavu brejlí a kartáčů.
2. ve špatném postavení kartáčků- Jiskří-li jeden kartáč více než druhý, je chyba v tom, že neleží kartáče správně diametrálně proti sobě.
3. v drsném a nekulatém kollektoru, anebo je-li silně zašpiněný.
4. přerušení v magnetu. Není-li magnetismus všech pólů stejný, ukazuje se na jednom kartáčku silnější jiskření. Příčina může býti v krátkém spojení v magnetu aneb ve špatném kontaktu vinutí oněch strojů, které mají parallelně zapnuté magnety.
5. je-li chybu hledati ve vedení zevnějším, tu bývá příčina obyčejně velké přetížení stroje, což mimo jiskření ukazuje se mocnějším zahřátím celého stroje.
6. isolace vedení je nedostatečná, čímž snižuje se venkovský odpor.
7. lampy dostávají nadbytek proudu, aneb jich je mnoho zapnuto, což ie totožné s odst. 5. Ostatní viz v pojednání o provozování.

Továrna dynamo dodávající zašle objednateli z pravidla fundamentní plán«, v němž narýsován jest zděný základ pod dynamo. Monteur má dbáti, aby základ byl zhotoven řádně a solidně. Jámu pro základ nutno vykopati tak hluboko, až se přijde na pevný, nepodajný spodek, o čemž lze se přesvědčiti tím, že vráží se do půdy okovaný kůl neb sochor vším násilím, týž nesmí hluboko vniknout), ani nesmí lehce jiti.

Je-li spodek základu dosti nosný (nepodajný), možno počíti s vyzdíváním, lépe však je, zhotoví-li se asi 0'5m až 1m (dle velikosti stroje) (silná vrstva betonová (3 kolečka čistého říčního, praného, suchého písku nasypou se na prkenou podlahu neb čistou dlažbu a do toho jedno kolečko dobrého, čerstvého cementu. Lopatami se obojí za sucha důkladně promíchá. Pak se rozestře do toho šest koleček štěrku ostrohranného, praného, suchého a opět prohází. Celá smíšenina se málo pokropí vodou s kropící konví, jen aby směs zvlhla. Lopatami nahází se do fundamentní |ámy vrstva asi 20 až 30cm silná, jež se usilovně pěchuje, až na povrchu počne se beton potiti, po té přisype se druhá vrstva atd. až síla plotny je hotova).

Na hotovou vrstvu betonovou se zdí další fundament ostře pálenými cihlami na cementovou maltu (1 díl cementu a 3 až 3% dílu říčného, praného písku) se spárami co možno nejmenšími s dobrou vazbou cihel. Pro fundamentní šrouby vynechají se komínky. Fundament musí 10 až 14 dní schnouti bez omítky. Fundament má býti tak vysoký, aby se stroj mohl pohodlně obsluhovali. Po té se dynamo i se saněmi opatrně vsune na fundament, vyrovná dle transmisse a velmi přesně vyváží podklínováním saní, které musí k dynamu pevné přitaženy býti. Když je dynamo »uloženo«, zalejou se fundamentní šrouby cementem a sice 1 díl cementu a iy2 dílu jemného přesátého písku říčního. Lépe však je zaliti šrouby lavoidem, hmotou, jež na ohni se zvolna rozehřeje a kol šroubů naleje; lavoid za hodinu ztvrdne a možno ihned stroj spustiti, kdežto na cement nutno čekati mnohdy přes týden.

Místo lavoidu možno užiti též >kovový cement* velmi pevnou to hmotu. Po té se fundament ostrým cementem omítne a vyhladí. Mezera mezi zdivém a hranou jámy nemá se vypěchovati, nýbrž zcela lehce vysypati pískem neb škvárou, aby nárazy běžícího stroje se nepřenášely do budovy.

---

Malá obsahová nápověda k typům motorů zde, v redakční knihovně!