EH#: Zapojování stykačů (1970)

Zapojení stykače ovládaného dvojtlačítkem. Tento způsob ovládání stykače (a tím i zařízení stykačem zapínaného) na dálku je nejvíce používaný. Stykač je ovládán dvěma tlačítky: zapínacím a vypínacím.

V tomto případě musí mít stykač pomocné pracovní kontakty, tj. takové, které jsou zapnuty spolu s hlavními kontakty. Cívka je zapo­jována do obvodu tlačítkem, k němuž jsou paralelně připojeny kontakty stykače 1, 2. Stlačením tlačítka projde cívkou stykače proud, stykač zapne svoje hlavní i pomocné kontakty, takže cívka dostává proud přes pomocné kontakty i tehdy, pustíme-li tlačítko. Vypíná se stisknutím vypínacího tlačítka, které obvod cívky přeruší. Obě tlačítka bývají též v jednom krytu. Těchto dvojtlačítek může být více, takže můžeme stykač ovládat z libovolného počtu míst. Pak jsou všechna zapínací tlačítka zapojena paralelně a všechna vypínací v sérii.

Dvěma zapínacími tlačítky v sérii můžeme dosáhnout tzv. dvouručního spouštění stroje tehdy, kdy obsluhující osoba nesmí mít v okamžiku spouštěni ruce v nebezpečném prostoru, např. u lisu, strojních nůžek apod. Při vypnutí proudu v hlavním přívodu odpadne stykač a při opětovném zapnutí proudu, chceme-li spustit stroj, musíme stisknout zapínací tlačítko znovu. Tak zabráníme samovolnému rozběhu stroje, jestliže obsluha v dané chvíli zapomněla vypnout vypínač.

Obvodové schéma, na němž jsou jen ovládací obvody. Toto schéma je přehlednější.

Podobné zapojení v obvodovém schématu

Zde se využijí oba pomocné kontakty, pracovní i klidové. Je-li stykač vypnut, dostává zelená žárovka proud přes klidový kontakt, při zapnutém stykači svítí červená žárovka přes pracovní kontakt. Tato signalizace je vhodná tehdy, jsou-li ovládací prvky soustředěny na jednom místě a stroje spínané stykači jsou vzdálené od ovládacího místa.

Pro reverzaci (tj. obrácení směru točení motoru) se použije dvou sty­kačů SI a S2 s elektrickým blokováním proti současnému zapnutí obou stykačů, což by znamenalo zkrat. Proudový obvod cívky prvého stykače se vede přes klidové kontakty druhého stykače, takže je-li zapnut stykač S l, nelze zapnout stykač S2 a naopak.

Stisknutím tlačítka pro rozběh (hvězda) dostane proud cívka stykače S1, který zapne. Přes pomocné kontakty 2S2 dostane proud cívka stykače S3, který též zapne. Motor se tedy rozbíhá při zapojení do hvězdy. Tlačítko už můžeme uvolnit, protože cívky S1 a S8 dostávají proud přes kontakt 1S1. Po rozběhu motoru stiskneme tlačítko pro chod (trojúhelník), čímž prochází proud cívkou S2 a stykač zapne. Současně rozpojí kontakty 2S2, takže cívka stykače S3 ztratí napětí a odpadne. Stykač se drží v zapnutém stavu svými kontakty 1S2. Při tomto zapojení však může dojít ke zkratu v případě, že ne­odpadne stykač S3, přičemž stykač S2 může též zapnout.

Zapojení stykačů pro spouštění motoru YD s časovým relé. Při stisknuti zapínacího tlačítka A1 spojí stykač S1 vinutí motoru do hvězdy a rozběhne se časové relé B1. Současně se kontaktem 1S1 připojí stykač S3, který připojí motor na síť.

Po nastavené době relé Bl rozpojí kontaktem 2B1 obvod stykače S1, který odpadne. Stykač S3 zůstane zapnutý přes uzavřený kontakt 1S3. Po odpadnutí stykače S1 se kontaktem 2S1 připojí na síť stykač S2, který spojí vinutí motoru do trojúhelníka. Vypíná se tlačítkem A2. Podobných zapojení je velká řada a tvoří vlastně základ automati­zovaných elektrických obvodů.

Jistící ústrojí Tepelné jistící relé jistí spotřebič před poškozením nebo zničením následkem přetížení. Tepelné relé pracuje na principu dvojkovu přímo protékaného proudem spotřebiče, nebo ohřívaného nepřímo odporovým článkem, jímž protéká proud do spotřebiče. Následkem zahřátí se dvojkov prohne a způsobí vypnutí svých kontaktů. Kontakty se zapojují do obvodu cívky. Relé je konstruováno jako samostatná jednotka, aby bylo možno používat stykače jak bez relé (v různých pomocných nebo blokovacích obvodech), tak s tepelným nadproudovým relé, kde stykač spíná obvod spotřebiče. Rozsah působení relé je nastavitelný v hodnotě ± 20 % jmenovitého proudu.

---

Zdroj: Technologie, Květoslav Kučera, František Soukup, SNTL 1970