Tisknete článek: #EH: Vedení kabelů v budovách a zemi (1970) (klik pro návrat)
Stránka byla vytvořena: 17.12.2022
Všechna práva vyhrazena (c)1998-2024 Elektrika.cz
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materálu není povoleno bez předchozího písemného (e-mailového) svolení redakce portálu Elektrika.cz.
#EH: Vedení kabelů v budovách a zemi (1970)
Pokud se vrátíme o půl století zpět, jaké typy kabelů se používaly pro vedení v budovách? Jak a čím se upevňovaly? Pokud se kabel kladl do výkopu a odmotával se z bubnu postaveného na panenkách, muselo se myslet na vytvoření provizorní brzdy roztočeného kabelového bubnu! Pokud byla trasa vedení souběžná s železnicí nebo silnicí, mohl se buben odvíjet z vagónu, či auta. To si dnes představit lze opravdu těžko. Ale už tehdy byly stanoveny teplotní podmínky, za kterých se dalo vedení ukládat ...
František Tuček,
ze dne:
17.12.2022
Tehdejší izolace a samotná konstrukce kabelů se od dnešního stavu kabelů podstatně lišila. Což se z produktových katalogů kabelů těžko dozvíme. Dovolím si tvrdit, že z osazenstva dnešních výrobců a prodejců kabelů o tom nemá nikdo ponětí. A vlastně ani zájem něco podobného sdělovat. Ještěže to někdo kdysi zapsal ...
Pro vedení v budovách se ponejvíce používá kabelů typu GOP, AGU, AGYC, které se kladou na stěny a stropy budov. Jednotlivé vodiče se upevňují na příchytky velikosti A nebo B, více vodičů se pak upevňuje na lišty Niedax řadovými příchytkami.
Pro tato vedení platí zásady jako pro kladení bývalých chráněných vodičů. Vedení v zemi. Kabely se kladou do výkopu tak, že se odvíjejí z kabelového bubnu a nesou až na místo uložení. Buben se zvedne na vhodný podstavec (šroubovací panenky, kolébky apod.) tak, aby se kabel odvíjel shora. Buben se zároveň musí opatřit brzdou, provizorně upravenou z prkna podloženého cihlami, aby sešlápnutím konce prkna se buben zabrzdil. Jednotliví pracovníci pak kabel odebírají a nesou po trase tak, aby jím nešmýkali po zemi. Kabel lze klást též z vagónu nebo vozu, je-li kabelová trasa souběžná s kolejemi nebo vozovkou.
Odvíjet kabel válením bubnu po trase nelze.
Při použití malé mechanizace lze též kabely zatahovat navijákem, kterým se kabel vleče po trase. Aby se nešmýkal po zemi, podkládá se malými stojánky s kladkami (rolnami). Kabely s papírovou izolací i celoplastové se nemají klást při teplotách, při nichž by došlo k poškozování kabelu zmenšenou ohebností. Při dnešním stavu výrobků lze za mezní teplotu pokládat +4°C, při níž lze klást kabel bez předchozího předehřátí.
Pro vedení v budovách se ponejvíce používá kabelů typu GOP, AGU, AGYC, které se kladou na stěny a stropy budov. Jednotlivé vodiče se upevňují na příchytky velikosti A nebo B, více vodičů se pak upevňuje na lišty Niedax řadovými příchytkami.
Pro tato vedení platí zásady jako pro kladení bývalých chráněných vodičů. Vedení v zemi. Kabely se kladou do výkopu tak, že se odvíjejí z kabelového bubnu a nesou až na místo uložení. Buben se zvedne na vhodný podstavec (šroubovací panenky, kolébky apod.) tak, aby se kabel odvíjel shora. Buben se zároveň musí opatřit brzdou, provizorně upravenou z prkna podloženého cihlami, aby sešlápnutím konce prkna se buben zabrzdil. Jednotliví pracovníci pak kabel odebírají a nesou po trase tak, aby jím nešmýkali po zemi. Kabel lze klást též z vagónu nebo vozu, je-li kabelová trasa souběžná s kolejemi nebo vozovkou.
Odvíjet kabel válením bubnu po trase nelze.
Při použití malé mechanizace lze též kabely zatahovat navijákem, kterým se kabel vleče po trase. Aby se nešmýkal po zemi, podkládá se malými stojánky s kladkami (rolnami). Kabely s papírovou izolací i celoplastové se nemají klást při teplotách, při nichž by došlo k poškozování kabelu zmenšenou ohebností. Při dnešním stavu výrobků lze za mezní teplotu pokládat +4°C, při níž lze klást kabel bez předchozího předehřátí.
Po přeříznutí kabelu a před zhotovením koncovek se musí konce kabelu chránit před vlhkostí, deštěm, chemickými vlivy apod. Kabely se chrání takto:
Zdroj: Technologie, Květoslav Kučera, František Soukup, SNTL 1970
- a) Kabely s papírovou izolací se ovinou izolační tkanicí a namočí do horké kabelové hmoty. Tato ochrana postačí po dobu sedmi dnů. Na delší dobu se konec kabelu chrání čapkou z olova, která se připájí na plášť. Kabely pro napětí větší než 1kV se musí vždy chránit čapkou.
- b) Kabely s izolací pryžovou nebo z plastických hmot se chrání před přímým vniknutím vody v mokrém prostředí ovinutím izolační páskou a před deštěm polohou. V suchém prostředí se konce zvlášť chránit nemusí. Kabely pro napětí nad 1kV se ovinují páskou vždy.
Zdroj: Technologie, Květoslav Kučera, František Soukup, SNTL 1970
TEXT Z OBLASTÍ
- Historie
- Kabely
- Dějepis
SOUVISEJÍCÍ KONTAKT
Konec tisknuté stránky z portálu Elektrika.cz.