Elektrika.cz - elektrotechnické zpravodajství
Tisknete článek: #EH: Umění jezdit v elektrice (1941) (klik pro návrat)
Stránka byla vytvořena: 30.09.2023
Všechna práva vyhrazena (c)1998-2024 Elektrika.cz
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materálu není povoleno bez předchozího písemného (e-mailového) svolení redakce portálu Elektrika.cz.

#EH: Umění jezdit v elektrice (1941)


#EH: Umění jezdit v elektrice (1941)
V rychlém tempu našeho městského života jsou vozy elektriky nejen prostředkem dopravy, ale také živým příkladem elektrotechniky v praxi. Když se tlačíme v přeplněném voze, často zapomínáme na skvostnou techniku, která nám tuto jízdu umožňuje. Když cestující hledají oporu při škubání vozu, v elektromotorech pod námi probíhá komplexní elektrická choreografie, která nám umožňuje pohyb od bodu A do bodu B. A podobně jako je těžké najít rovnováhu ve voze plném lidí, je pro inženýry výzvou optimalizovat výkon těchto motorů tak, aby byla jízda co nejhladší. Zatímco my bojujeme s ...
Vilém Gracias, ze dne: 30.09.2023



... výkyvy na palubě, elektrony v kabelech a komponentech pod námi tančí svůj vlastní tanec. Ať už je náš den dobrý nebo špatný, elektrika nás nikdy nenechá na holičkách. A za to bychom měli být vděční. V konečném důsledku je to právě elektrotechnika, která z městského dobrodružství činí zážitek na dosah ruky. I když jsou dnes rozjezdy elektrických vozů podstatně plynulejší, něž dávné cvakíání výkonových styčů, rád si to připomínám. A když trošku nahlédneme do doby Rychlých šípů, pak se v tehdejším tisku dozvíme něco podobného ...
Někdy bývají elektriky, zejména v určitých denních hodinách nacvaknuty tak, že mnoho spěchajících zůstane po márném zápolení s vstupem do elektriky stát na nástupišti. Ve vozech bývá pak chumlanice a nepříjemné cloumání. Rozjíždí-li se elektrika, při prvním škubnutí všichni stojící letí dozadu. To se opakuje nejméně třikrát, neboť zpravidla tolika záběrů je zapotřebí, než se vůz rozjede naplno. A každé zabrání je spojeno s takovým škubnutím. Zastavuje-li vůz, letí stojící zase kupředu a musí-li někdy řidič náhle zabrzdit pro nenadálou překážku, bývá ve voze už docela pořádná veselá hromada.



Těmto nepříjemnostem je možno se vyhnout poměrně snadno. Stoupněte si ve voze vždy bokem ke směru jízdy, tudíž obličejem do ulice. Mírně rozkročte a nyní se držte této zásady: Rozjíždí-li se vůz, nakloňte se mírně ve směru jízdy a opřete se na pravou nohu (je-li směr jízdy vpravo, tedy na levou nohu). Zastavuje-li vůz, nakloňte se opačným směrem a opřete se na levou
nohu (je-li směr jízdy vpravo, tedy na pravou nohu). Tak udržíte rovnováhu i při prudkém škubnutí a velmi prudkém zabrzdění, aniž byste se drželi. Podobně můžete vyrovnávat výkyvy v zatáčkách, nakloníte-li se v směru zatáčky a vzepřete se na nohu, při zatáčce vlevo na pravou, při zatáčce vpravo na levou.



Tak budete jezdit v elektrice naprosto jistě, nebudete se pachtit po držácích a budete smát lidem, kteří se kymácejí jako stébla ve větru. Jen jeden nedostatek má tento recept. Ruší se sám jestliže jsou cestující ve voze jako sardinky, proto k provedení těchto kliček je zapotřebí trošku místa. Nastane-li vlna přílivu tohoto náporu, na použití těchto rad můžete zapomenout.
Lidové noviny, středa, 30. dubna 1941


V tramvajích jsem strávil kus života cestováním. A snad jediná, která jsem si skutečně zamiloval byla ta, co dodnes jezdí jako rarita v běžném provozu v San Franciscu! Ale její pohon není elektrický, je to cable car ...
TEXT Z OBLASTÍ
SOUVISEJÍCÍ KONTAKT

Konec tisknuté stránky z portálu Elektrika.cz.