#EH: Stroje seriové, derivační (1905)

Strojů dynamoelektrických rozeznávají se tři druhy dle způ­sobu vinutí jich elektromagnetu a sice:

Na obrázku má navinuty magnety drátem, jehož průřez odpovídá intensitě vyvinuté v celém stroji a jest magnetové vinutí spojeno za sebou s induktorem. Proud v induktoru vyvinutý prochází celý i vinutím elektromagnetu. Následkem značné intensity je počet závitu magnetismu vzbuzující malý a drát přiměřeně silný o malém odporu ohmickém.

Vlastnosti. Dynamo sériové jen tenkráte dává proud, je-li zevnější okruh uzavřen, poněvadž jinak nemůže cirkulovati proud a následkem toho by byly magnety bez proudu, tudíž i bez magnetlsmu. Při spojení v zevnějším okruhu, jež by mělo velmi malý, takřka mizící odpor (krátké spojení), dosáhne vyvinutý proud značné jenž by mohl stroj poškoditi.

Z pravidla však každý poháněcí motor toto zatížení vzniklé krátkým spojením nepřemůže, nýbrž zůstane státi, buď spadne řemen buď se přetrhne. Při stejno­měrné rychlosti stroje poháněcího stoupá napětí stroje s ubýváním odporu v zevnějším okruhu, čili což jest totožné s přibýváním inten­sity v okruhu, ale jen až do magnetického nasycení magnetů, pak opět klesá dle diagramu. Stroj sériový se pomocí rheostatu reguluje na stejnou intensitu a používá se ku svícení obloukovými lampami za sebou zapnutými v značném počtu, iak to provádí v Americe fir­ma Brush Company s mnoha 1000 Volty a mimo to použí­vá se též jako primárního stroje ku přená­šení síly a to ku pohonu jen je­dnoho motoru.

má navinuty magnety znač­ným množ­stvím závitů o malém průřezu drátu a o vel­kém odporu. Vinutí toto je připojeno jed­ním koncem na svorku po­sitivní, druhým na svorku ne­gativní, čili do magnetů. Celé napětí stroje však jen s nepatr­nou intensitou odpovídající odporu magnetického vinutí.

Magnety tudíž tvoří svůj vlastní okruh, do něhož je vložen rheostat jen k vůli regulování proudu strojo­vého. Induktor tvoří pomocí sběračů s venkovským okruhem druhou ce­stu proudovou. Na obou koncích vi­nutí magnetického sériového stroje jest napětí malé, nepatrné procento napětí strojového činící, ale celá in­tensita strojením proudí, u stroje derivačního je na koncích vinuti magnetů celé napětí stroje, ale proudícím jen nepatrné procento intensity proudu celého stroje.

Vlastnosti. Dynamo deri­vační jen ten­kráte dává proud nejrych­leji, je-li ven­kovský okruh otevřen nebo alespoň nesmí v něm býti značně malý odpor neb do­ konce krátké spojení. Při přímo krátkém spojení ztratí takřka napětí celé. Při stejnoměrné rychlosti poháněcího stroje a při velkém odporu venkovském je napětí stroje nejvyšší, při vzrůstu zatíženi klesá pomalu napětí, jež přivádí se zpět do normální výše tím způsobem, že se na rheostatu vloženém do okruhu magnetu vypíná odpor, čímž je intensita proudící do magnetu větší, magnetisující síla též větší, čímž napětí stroje roste. Při vzrůstu zatížení proto klesá napětí stroje, poněvadž následkem větší inten­ sity v induktoru roste i ztráta ve Voltech v induktoru; jež nutno odpočítali od celkově vyvinuté elektromotorické síly.

Stroj derivační tudíž se regu­luje na stejné napětí a používá se ku svícení paralelně zapnutými žárovkami, obloukovkami, ku nabí­jení akkumulátorů a ku galvanickým lázním, poněvadž při tomto stroji není možno, aby zpáteční nějaký proud proběhl obráceně magnety a tím je přemagnetoval, čímž by stroj při příštím spuštění vykazoval obrácené póly, což při galvanických lázních a akkumulatorech je naprosto nepřípustné.

 

Oba stroje vzdor stejné rychlosti poháněči vykazují následkem tměny zatížení v okruhu zevnějším změnu ve výši a síle proudu. Tomuto nedostatku má odpomoci stroj s vinutím sdru­ženým či kompoundním. Vinutí tohoto stroje se­ stává z vinutí stroje sériového a z vinutí stroje derivačního.

Oba výkony těchto vinutí se doplňují. Poměr obou vinutí musí býti určen tak, aby vinutí sériové při větším za­ tížení o tolik zvedlo sílu magnetisující, oč se jí ztratí kles­nutím napětí na svorkách vinutí derivačního. Napětí správně určeného stroje kompoundního se při stejném počtu obrátek vzdor různému zatížení nemění. Obě vinutí mají tentýž směr magnetisační.

Toto rozdělení dle vinutí platí pro všechny stroje pro proudy stejnosměrné ať jsou dvou neb vícepólové. Pro větší výkony je lacinější stavětí stroje vícepólové. Vícepólový stroj lze považovati za kombinaci strojů dvoupólových. Polarita mag­netů se střídá. U stroje čtyřpólového jsou ne­utrální linie dvě na sobě kolmo stojící, u šestipólového tři stojící k sobě v uhlech o 60°. Magnety strojů vícepólových mohou býti zapnuty za sebou neb paralelně neb ve sku­pinách.

---zpk

---