Elektrika.cz, reportážní portál instalační elektrotechniky, vyhlášky, schémata zapojení .

 
Oddíly
reklama
Bleskovky
Osobní nástroje
FUTURE okénko - V nejbližších dnech se zde dočtete ...
  • Svůj pohled na sousední megaveletrh Light+Building ve Frankfurtu popisuje český elektrikář. Nezůstává pouze u jednoho selfie o své přítomnosti v Německu a prozrazuje proč se vydal tak daleko. Čím ho to obohatilo? Jak se dívá na budoucnost veletržních ...
  • Pokud chceme studovat různé aspekty elektrických jevů, včetně teploty výbojů blesku, vlivu ionizace vzduchu a negativních účinků elektrického oblouku, pak se nabízí studium na VUT, ČVUT ... mnoho příležitostí k experimentům s různými kombinacemi ...

#EH: Postup při tvoření československé normy


Document Actions
#EH: Postup při tvoření československé normy
Stávajíci technická populace z velké většiny o principech tvorby norem nemá potuchy. Snad proto, že nemá odkud a pokud má, tak ji to nezajímá. Dnešní normalizace je tak dokonale normalizovaný úřad, že se někdy podivuji, že stále ještě funguje. Pokud budeme pečlivě studovat elektrotechnickou minulost, byla normalizace zprvu téměř národním nadšením. Dnes se hovoří o "těch lobistech nahoře", nikoliv o parťácích do nepohody. Podívejme se například na dvanáct tehdejších bodů postupu při tvorbě československých technických norem.
František Tuček, ze dne: 27.12.2022
reklama


Při čtení starých řádků elektrotechnické historie mě obsah připomíná knihy Julese Vernea. Jenže u těch knih se psalo o tom, co se v budoucnu skutečně realitou stalo. V případě normalizace je to ale obráceně. Úřad se chová jako úřad. Nemá žádnou tvář, která jde mezi prostý technický lid. 

Práce československé normalisační společnosti
Normalisační společnost podporuje i stát: Ministerstvo železnic je plnoprávným členem za svůj podnik, a ministerstvo veřejných prací za své báňské a hutní podniky. Vedle toho ministerstva obchodu, pošt a národní obrany dala loni společnosti 195.000 Kč podpory.

ČNS pracuje ve velmi intimním styku se všemi úřady a těší se velké morální podpoře pana presidenta republiky, vlády i všech veřej­ných korporací. Původními zakladateli společnosti bylo 11 vedoucích železáren, stro­jíren a elektrotechnických továren, které měly tenkráte 39.000 dělníků. Dnes má společnost 104 členských firem, zaměstnávajících asi 200.000 dělníků.

O velikosti prací svědčí nejlépe její roční výdaje, které byly roku:
1923 ..................................... 162.000 Kč
1924 ..................................... 446.000 Kč
1925 ..................................... 616.000 Kč
1926 ..................................... 677.000 Kč
1927 ..................................... 734.000 Kč
1928 ..................................... 820.000 Kč
1929 ..................................... 870.000 Kč
--------------------------------------
Celkem:  4,325.000 Kč

Rozpočet na letos je 1’2 mil. Kč. Funkce v jednatelském sboru i v předsednictvu jsou čestné, nehonorují se. Roční příspěvek členů však stále klesá tím, že členů přibývá a že stoupá tržba za vydané normy. Tak byl roční příspěvek na jeden podíl roku:
1923 ......................................... 7.000 Kč
1924 ......................................... 6.000 Kč
1925 ......................................... 5.000 Kč
1926 ......................................... 4.000 Kč
1927 a dál ................................ 3.500 Kč

Roku 1928 společnost zavedla i čtvrtiny podílů připadajících na 150 dělníků stále zaměstnaných, takže malé závody mohou býti členy spo­lečnosti za roční příspěvek 875 Kč. Organisaci odborné práce vystihuje schéma organisační (obr. 10.), ze kterého je patrno, že jednatelský sbor je pouze administrá­torem odborné práce, neboť rozhoduje jen, zda určitý výrobek se má normalisovat.

Postup při tvoření československé normy je tento:
  • a) Na žádost zvenčí, tedy z průmyslu, z průmyslových korporací, od úřadů, od korporací konsumentu nebo od korporací obchodníků ustaví jednatelský sbor společnosti zvláštní komisi a jmenuje její první členy.
  • b) Kancelář společnosti opatří technické podklady a materiál tý­kající se látky komise jak doma, tak v cizině; zejména opatří podobné normy cizí a dosavadní zvyklosti domácí. Kancelář pak došlý materiál zpracuje, přeloží, rozmnoží a pošle členům komise.
  • c) Komise se radí o normě jí uložené, je-li třeba, přibere další členy neb odborníky. V některých případech komise žádá, aby společnost dala provésti určitá měření neb pokusy neb odborné zkoumání určitých problémů. V tomto stadiu se konají pokusy a zkoušky, o jejichž roz­sahu je dále. Přirozeno je, že velké otázky si komise sama může rozděliti na jednotlivé subkomise, které pak sledují své detailní úkoly samy.
  • d) Referent a kancelář společnosti podle usnesení komise vypra­cují návrh, který se pošle všem členům komise a předloží jednatelskému sboru společnosti.
  • e) Jednatelský sbor společnosti zkoumá a rozhodne, zda se práce v komisi konala řádně, zejména zda se dbalo zásady, aby se mohly vyslovili úřady, výrobci, obchodníci i konsumenti. Není-li závad, roz­hodne jednatelský sbor, aby se návrh normy uveřejnil ke kritice.
  • f) Kancelář společnosti uveřejní pak návrh normy ve Zprávách Československé normalisační společnosti a v Mitteilungen des Hauptverbandes deutscher Ingenieure v Brně. Jen o velkých normách se v těchto časopisech oznamuje, že jsou vyloženy v kanceláři společnosti k nahlédnutí. Ke kritice se návrhy vykkládají podle důležitosti 2 až 3 měsíce.
  • g) Došlé náměty a námitky zpracuje referent komise s kanceláří. Vypracovaný návrh dává kancelář redakční komisi s filologem. Redakční komise prohlédne, zda návrh odpovídá svou úpravou i obsahem ostatním normám, filolog pak dbá řádné, přesné a bezvadné řeči. Tímto tříbením řeči přispěla společnost velmi mnoho k povznesení technické češtiny, která upadala vlivem cizích literatur. V dodatku obsažený článek prof. Ertla objasňuje principy, podle kterých se pracuje.
  • h) Poté pošle kancelář návrh všem členům komise ke schválení.
  • i) Takto schválený návrh jednatelský sbor _ prohlíží, a byl-li za­chován správný formální postup, prohlásí jej za Československou normu — zkráceně ČSN.
  • j) Poté kancelář normu otiskne, je-li toho třeba, přeloží do něm­činy a uvede do prodeje.
  • k) Pak nastává kanceláři usilovná práce tuto normu propagovali tiskem, upozorněním úřadů, obchodních komor, průmyslových organisací, také přednáškami i výstavkami, a uvésti ji ve známost i v cizině.
  • I) Je velmi důležité, že komise i poté žije a sleduje působení normy a je-li třeba, že se radí o dalším postupu. Toto je velmi důležité opa­tření, ve kterém ČNS dospěla jen zkušeností a přesvědčením, že norma musí žiti, a že se musí sledovali nejen její působení v praksi, ale i pokrok v oboru normy doma i v cizině a podobné další a nové normalisační práce cizí. Materiál pro takovou stálou kontrolu může však sbírati jen řádně vybavená ústřední kancelář, jež je ve styku s celým světem a všemi obory průmyslu.

To je pouze mechanika normalisační práce, daleko důležitější je však její psychologie. Společnost velmi pečlivě dbá, aby v komisích byli nejrůznější interesenti, a aby se vzájemným výkladem dostavilo samo­činné přesvědčení, že zamýšlená norma je dobrodiním a prospěchem. Teprve pak se přistupuje k podrobným pracem a při tom se zásadně přihlíží nejdříve ke stavu dotyčného výrobku u nás, a pak ke stavu v cizině. Při rozhodování, má-li se jen domácí stav zlepšiti, či zda se má přizpůsobili některé normě zahraniční, řídí se společnost hlavně hle­disky hospodářskými.


Pro větší náhled kliknout!

Zahraniční vzor béře se za podklad jen tenkráte, vyhovuje-li to hospodářské orientaci dotyčného odvětví. Nové, zcela originelní normy tvoří se jen tehdy, nevyhovuje-li ani stav domácí, ani některý vzor zahraniční. Mnohé komise řízené tímto duchem pracují sice několik let, nežli pronikne přesvědčení, že určitý směr je nejvýhodnější, ale jen této houževnaté a vytrvalé práci přesvědčující děkujeme za to, že skoro všechny naše normy pronikají rychle do prakse, ba často že se podle nich vyrábí dříve, než se publikovaly. Jak patrno, je základní požadavek našich prací co nejtěsnější souvislost s praktickým životem a jeho potřebami.

Velmi často nestačí však pro ustanovení normy pouhá dohoda, neboť je třeba řešiti některé specielní otázky pokusem, ba i nákladným labo­ratorním měřením. Pro přehled uvádím laboratorní práce, k nimž dala ČNS podnět: V ústavě prof. Kloknera zkoušely se různé tvary hlav ku­lových nýtu, pak nýty v zanýtovaných konstrukcích na tah, otlačení a smyk.

Tyto zkoušky vedly k normalisování kulatých hlav, jež jsou daleko menší než dříve. Úspory tím docílené jsou značné. V témž ústavě se prováděly zkoušky válcovaných želez I a U, a to z železáren československých, německých a anglických. Zkouškami se zjišťuje vliv stojiny na pevnost nosníku, ježto u anglických profilů je stojina slabší než u průřezu našich a německých. Při tom se zkouší současně jakost válcovaného železa různého původu. Velmi zajímavé výsledky těchto měření se uveřejní a budou podkladem naší normy pro uvedené nosníky. Prof. Písek na brněnské technice zkoušel různé způsoby zkoušení šedé litiny tak, že bylo lze stanovití pro ně jednotné předpisy, první toho druhu. Zkoušky kontrolovaly členské závody, státní dráhy a Zku­šební ústavy na pražské technice; provedlo se na tisíce zkoušek.

Českomoravská-Kolben-Daněk a Škodovy závody zkoušely účelnou délku sevření našich nýtů, což vedlo k předpisům o užívání normalisovaných nýtů s hlavami menšími a lehčími než dosud. Českomoravská-Kolben-Daněk vedle toho konala pokusy se sníže­nými a zmenšenými maticemi, navrženými Američany. Pokusy se mělo zjistiti, zda tyto lehké matky jsou dostatečně pevné; to vedlo k normě s maticemi nižšími a tedy lehčími než dosud. V témže závodě se zkoušelo zaválcováni ocelových trubek podle našeho a švýcarského návrhu; výsledky se zaslaly cizím normalisačním společnostem a jsou základem našich norem trub.

Továrna M. Arndt zkoušela navržené okenní a dveřní závěsy na opotřebení; některý závěs se až 2milionkrát zavřel a otevřel. Výsledek je norma závěsů. Domácí řetězárny zkoušejí pevnosti různě svářených řetězových článků tak, aby bylo možno předepsat zkušební metody. Výzkumný ústav československého průmyslu cukrovarnického zkouší plachetky, aby bylo možno žádat určitou propustnost šťav a předepsat vhodný způsob tkaní.

Výzkumný svaz pracuje na předpisech pro zkoušení krytinové le­penky a Státní ústav silikátový v Brně zkouší jemnost písku vhodného na sypání této lepenky. Celkem vydala společnost na zkoušky až dosud přímo 250.000 Kč; členské závody pak ještě asi 400.000 Kč. Vedle všeho toho koná však kancelář ČNS výbornou a stálou in­formační službu; je totiž v pravidelném styku s normalisačními korpo­racemi 22 států, vede dokonalý archiv a přehled normalisačních prací celého světa a dostává výměnou pravidelné zprávy o postupu norma­lisačních prací a vznikání norem ve všech spolupracujících státech. Proto muže ČNS informovali své členy nejen rychleji, ale i podrobněji než kdokoli jiný. Styk s cizinou je pak u ČNS vyvinut dokonaleji než u kterékoli jiné naší korporace, neboť je k tomu ČNS vedena jednak povahou svých prací, jednak mezinárodní organisací normalisace vůbec.

Zájemci více přečtou v knize NORMALISACE, Vladimír List, Česká matice technická (1930).

 

Pravidelný sobotní přehled novinek a bonusů
z celého portálu Elektrika získáte přihlášením

 

 

Diskutující k tomuto článku

   (počet diskutujících: 2)
TEXT Z OBLASTÍ SOUVISEJÍCÍ KONTAKT



FIREMNÍ TIPY
V přednášce na konferenci SOLID Team se Miroslav Záloha ze SUIP zmínil také o nutnosti a významu technické dokumentace při revizích. Přestože jsou běžné argumenty o ztrátě nebo zastarání dokumentace, zdůraznil, že legislativa, vládní nařízení a provozní bezpečnostní předpisy, jasně stanovují povinnost udržování a aktualizace technické dokumentace. Připomněl význam dokumentace pro správné provedení revize. Hlavním bodem bylo, že revizní technik musí nejen ... Více sledujte zde!
Digitalizace nás kromě jiných služeb zasypává také daty. Máme tolik dat, že se v nich často nemůžeme vyznat. O tom, co nám dnes poskytuje digitalizovaná knihovna, hovořím s Petrem Žabičkou z Moravské zemské knihovny. Žijeme v době, kdy nové publikace nevznikají, nejsou žádní autoři odborných článků. Jsme zasypávání krátkými reklamními úryvky a zdroje ke studiu nám zůstávají skryty pod tlustou vrstvou marketingových cílů. Co s tím?
Jaké problémy mohou nastat při tvorbě projektových dokumentací hromosvodu pro rodinné domy? Je časté, že nízká kvalita dokumentace komplikuje práci realizovních firem? Co obvykle chybí v těchto nedostatečných projektech? Jak důležitá je analýza rizik v projektování hromosvodů? Co všechno by měla obsahovat kvalitní technická zpráva? Je pravda, že někteří lidé nevědí, jak by měla správná dokumentace vypadat, a jsou spokojení jen s několika listy papíru? Jaký rozdíl je mezi zkušenými projektanty a těmi, kteří "podvádějí" v projektování? Co všechno zahrnuje dobře vypracovaný projekt hromosvodu a uzemnění?
Častou negativní zkušenost mají (nejen) elektrotechnici z přístupu stavebních úřadů. Nejedná se tentokrát o problém "tvrdohlavosti" úřadu, ale naopak o přílišnou benevolentnost, hraničící až s ignorací zákonných vyhlášek a nařízení. Zajímali jsme se tedy o zkušenosti se stavebními úřady a pohled odborníků na danou problematiku ...
Terminolog
Týdenní přehled
Přihlašte si pravidelné zasílání týdenního přehledu
Vyhledávání
Hledaný text zadávejte prosím s diakritikou



Panacek
Autor článku
reklama
Tiráž

Neomezený náklad pro česky a slovensky hovořící elektrotechnickou inteligenci.

ISSN 1212-9933