Elektrika.cz - elektrotechnické zpravodajství
Tisknete článek: EH#: Pohled čtenáře na pojistky v roce 1970 (klik pro návrat)
Stránka byla vytvořena: 21.11.2021
Všechna práva vyhrazena (c)1998-2021 Elektrika.cz
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materálu není povoleno bez předchozího písemného (e-mailového) svolení redakce portálu Elektrika.cz.

EH#: Pohled čtenáře na pojistky v roce 1970


EH#: Pohled čtenáře na pojistky v roce 1970
Všíchni víme, že úkolem jistících přístrojů je chránit elektrická zařízení před ne­žádoucím přetížením a zkraty. K tomu používáme pojistek a jističů. A než nám konvenční pojistky zmizí ze scény zcela, připomeňme si ... Pojistková vložka je porcelánový váleček, opatřený na konci kontaktními čepičkami. Oba kontakty jsou spojeny tavným drátkem, uloženým v kanálku v jemném křemenném písku. Jestliže změníme jen jednu podmínku, při níž pojistka pracuje, pak dosáhneme naprosto jiné vypínací charak­teristiky pojistky. Proto nesmíme pojistkové vložky opravovat, protože všechny úpravy vedou povětšině k zvětšení vypínacího proudu pojistky.
Fran.Tuček, ze dne: 21.11.2021



Princip jištění u tavných pojistek spočívá v tom, že teplo vzniklé průchodem proudu tavnou vložkou pojistky způsobí roztavení této vložky a tím přerušení proudového okruhu. Tavné pojistky jsou provozně spolehlivé, nestárnoucí, neztrácí vypínací schopnost ani po dlouhém čase, protože jsou konstrukčně jednoduché, bez mechanismů a pohyblivých částí. Nevýhodou je, že po přetavení se musí vložky vyměnit za nové.



Podle konstrukce se pojistky dělí na:
a) pojistky závitové — pro mn a nn,
b) pojistky výkonové (nožové) — pro nn,
c) pojistky zvláštní — autopojistky a trubičkové pojistky pro pří­stroje.

Závitová pojistka se skládá z těchto částí:
a) pojistkový spodek,
b) pojistková hlavice,
c) pojistková vložka,
d) vymezovací kroužek.

Pojistkový spodek je základní část pojistky, připevněná na nosné konstrukci a spojená pevně s rozvodem. Nese svorku pro přívodní kontakt a svorku pro styčný závit. Pojistkový spodek je buď nekrytý, nebo má víčko z porcelánu nebo bakelitu. Podle toho, pro jaký účel a způsob montáže byl pojistkový spo­dek určen, rozlišujeme spodky na:

1. podélné pro přední přívod
2. vestavné
3. na sběrnici



Závitové pojistky, tedy i spodky, dělíme na několik velikostí podle styčného závitu. Velikost 0 a I se pro jištění silových vedení nehodí. Vhodnost vyplývá ze současného stavu předpisů a norem, popřípadě zahraničních zvyklostí. Velikost V není u nás normalizována.

1. Pojistkový spodek podélný se vyrábí ve dvou provedeních. Jako normální k jištění silnoproudých spotřebičů a silového rozvodu ve velikostech II, III, IV a vysoké provedení pro pouliční elektrická vozidla ve velikosti III. Oba mají přední přívod.

2. Pojistkové spodky vestavné se dělají v několika provedeních:
  • ve velikosti 0 jen pro speciální případy jištění obvodů strojů a přístrojů v rozsahu jmenovitých hodnot. U nás málo užívaný typ;— ve velikosti II, III, a IV pro montáž do rozvaděčů, litinových skříní a uzavřených oceloplechových rozvodnic. Spodek nemá izolační kryt;
  • spodek vestavný s keramickým kroužkem ve velikosti II a III pro použití jako předešlý tvar;
  • vestavný spodek s víčkem z lisovaného izolantu pro vestavnou montáž do rozvaděčů, kde je vyžadováno zajištění živých částí před dotykem. Vyrábí se ve velikosti II.



3. Závitové spodky pro montáž na sběrnici pomocí zvlášť upraveného svorce na spodním kontaktu. Vyráběné velikosti II, III a IV. Vestavné pojistky se ještě vyrábějí v otřesuvzdorném provedení, u nichž je ve spodku na styčném závitu odpružený výstupek, který zapadá do vroubků na závitu pojistkové hlavice. Má-li se dosáhnout odol­nosti proti otřesům, pak musí být v otřesuvzdorném provedení jak spodek, tak hlavice.

Pojistkové hlavice jsou určeny k drže­ní vložky v pojistkovém spodku a k vedení proudu mezi pojistkovou patronou a spodkem. Pojistkové hlavice se vyrábějí ve stejných ve­likostech jako pojistkové spodky. Tavné pojistkové vložky jsou dodává­ny s dvojí charakteristikou:
  • normální vložky (též zvané rychlé) bez zvláštního označení;
  • vložky se zpožděnou charakteristi­kou, zpožděné, označené na keramickém plášti znakem T v kruhu.

Tyto vložky jsou vhodné k jištění elektro­motorů, protože nepůsobí při záběrovém proudu motoru. Rozdíl mezi oběma typy je přibližně dán vypínacím proudem a časem, za který působí. Normální pojistka vydrží 1 vteřinu 2,5násobek normálního proudu, pomalá asi 5násobek.

Pojistková vložka je porcelánový váleček, opatřený na konci kontaktními čepičkami. Oba kontakty jsou spojeny tavným drátkem, uloženým v kanálku v jemném křemenném písku. Vypí­nací charakteristika pojistky závisí na materiálu drátku, na jeho průřezu, délce i uložení v pojistkové vložce. Jestliže změníme jen jednu podmínku, při níž pojistka pracuje, pak dosáhneme naprosto jiné vypínací charak­teristiky pojistky. Proto nesmíme pojistkové vložky opravovat, protože všechny úpravy vedou povětšině k zvětšení vypínacího proudu pojistky.
Tím může dojít k ohrožení zdraví nebo života, popřípadě k hmotným škodám způsobeným požáry vinou vadných nebo opravovaných pojistek. Zásadně tedy přetavené vložky vyměňujeme za nové. Pro rychlé
rozeznávání jsou pojistkové vložky označovány barevně, a to pro jmeno­vitý proud:

2A růžová
4A hnědá
6A zelená
10A červená
15A šedá
20A modrá
25A žlutá
35A černá
50A bílá
60A hnědá
80A stříbrná
100A červená




Styčné a vymezovací kroužky závitových pojistek mají za úkol jednak zprostředkovat kontakt mezi pojistkovou vložkou a spodkem, jednak zamezit použití pojistkové vložky na větší jmenovitý proud, než je v obvodu potřeba (obr. 104c). Otvory v kroužcích jsou odstup­ňovány podle hodnot jmenovitých proudů pojistek, takže se do kroužků vejde jen krček pojistkové vložky stejné nebo menší. Styčné kroužky se vyrábějí pro velikosti II a III, vymezovací kroužky pro velikost IV.

Čelní plošky kroužků jsou označeny barvou příslušné hodnoty jmeno­vitého proudu a vylisovanou hodnotou UDa In.
Technologie, František Kučera a František Soukup, SNTL



TEXT Z OBLASTÍ
SOUVISEJÍCÍ KONTAKT

Konec tisknuté stránky z portálu Elektrika.cz.