Elektrika.cz - elektrotechnické zpravodajství
Tisknete článek: #EH: Měření proudu a napětí v roce 1946 (klik pro návrat)
Stránka byla vytvořena: 16.01.2022
Všechna práva vyhrazena (c)1998-2024 Elektrika.cz
Doslovné ani částečné přebírání tohoto materálu není povoleno bez předchozího písemného (e-mailového) svolení redakce portálu Elektrika.cz.

#EH: Měření proudu a napětí v roce 1946


#EH: Měření proudu a napětí v roce 1946
Ze školy jsem už nějaký ten pátek pryč. Jak nám měření základních veličin vysvětlovali na učilišti si nepamatuji. Snad proto, že jsem to už znal a také třeba proto, že dávný výklad ortodoxní stranickou soudružkou nestál za nic. Později se měření proudu a napětí zřejmě dostalo i do osnov základních škol a děti mají dnes podstatně vyšší znalosti. A když tak listuji učebnicemi za posledních pár desítek lroků zpět, nikde se v zázračný "Komenský" nevyskytuje. Ja to učili vás? Nebo jste se to také naučili v nějakém odborném kroužku dřív než ve škole?
František Tuček, ze dne: 16.01.2022



Mezi nejzákladnější elektrotechnické veličiny se řadí proud a odpor, jejichž součin dává třetí praktickou veličinu napětí. V praxi se měří napětí voltmetrem, proud ampérmetrem a odpor ohmmetrem. Z těchto nejzákladnějších veličin vyplývají podle matematických vztahů odvozené a elektrotechnické praxi zvlášť uzpůsobené další základní veličiny: výkon, práce a účiník střídavého proudu. Jejich hodnoty se v běžné praxii nezjišťují výpočtem z naměřených hodnot příslušného napětí a proudu, nýbrž se zpravidla měří přímo zvláštními přístroji, upravenými vždy pro měření určité veličiny, jako wattmetry, elektroměry a fázoměry.
Poněvadž všechny tyto přístroje nebývají vždy po ruce, je též zevrubná znalost náhradního měření základními přístroji, tedy voltmetrem a ampérmetrem neméně důležitá.

Měření napětí a proudu

Měření v přímém zapojení
Nejjednodušším měřickým úkolem jest měření napětí voltmetrem a proudu ampérmetrem. Jak je viděti na obrázku a). ...


... připojuje se voltmetr vždy paralelně k spotřebiči S (nebo ke zdroji), aby měřil přímo na něm velikost napětí. Při měření napětí takového zdroje nebo elektrického obvodu, který má značný odpor, poklesne při připojení voltmetru s poměrně menším vnitrním odporem napětí a měření není přesné. V takových případech možno správně měřiti jenom přístroji, jež takřka nepotřebují proudu, tedy elektrostatickými voltmetry (jen stejnosměrné napětí), nebo tzv. kompensátory, které se zakládají na poznatku, že dvě stejná napětí působící proti sobě se ruší a nezpůsobí proud, což se obvykle zjišťuje galvanometrem.


Ampérmetr se řadí vždy do serie se spotřebičem (obrázek a), aby procházel jak ampérmetrem, tak spotřebičem vždy tentýž proud. Při měření proudu se podobně může vřaděním ampérmetru se značnějším vnitřním odporem zmenšiti v elektrickém obvodu proud, takže měření je pak rov­něž nepřesné, a to zvláště tehdy, kdy elektromotorická síla je velmi malá. Přesnost měření je proto též závislá na volbě vhodného ampér­metru. Při měření malých proudů v obvodech s malou elektromoto­rickou silou se užívá citlivých elek­trometrů nebo galvanometrů, ji­miž možno měřiti kromě malých proudů i velmi malá napětí.
...
Pro běžné praktické měřické úkoly v elektrických zařízeních se střídavým prou­dem lze užiti na měření napětí a proudu přístrojů elektromagnetických, elektrodynamických nebo tepelných. Všechny tyto přístroje měří efek­tivní hodnotu proudu nebo napětí.

Měření v zapojení s měřicími transformátory
Při měření napětí nad 1000V v zařízeních se střídavým proudem se užívají uvedené přístroje s měřicím i transformátory napětí. Při přesném měření se pak nesmí přehlížeti zvětšená chyba, plynoucí z nepřesné přeměny primárního napětí na sekundární. Užije-li se při složitějším měření více přístrojů, jako voltmetru, ampérmetru a jiných, nutno pamatovati též na chyby, které vzniknou vlivem vlastní spotřeby pří­strojů. Ve vhodné úpravě jest užito měřicího transformátoru proudu ve spojení s ampérmetrem u tzv. Dietzových kleští.



Na rozvíracím jádru J, které tvoří čelistě kleští, je nasazena cívka C, jejíž vinutí je spojeno s ampérmetrem. Při měření se čelistmi obejme vodič V, jehož proud se má měřiti. Kolem vodiče s proudem je magnetické pole, které se soustřeďuje v uzavřeném a perem P dotlačo­vaném železném jádru. Střídavým magnetickým polem se indukuje v závitech cívky C elektromotorická síla, úměrná primárnímu proudu ve vodiči V. Ampérmetr je cejchován přímo na primární hodnotu proudu. Kleští lze též užiti na měření proudu vodičů s vysokým na­pětím.
Elektroměry a praxe, Cyril Macháček, 1946




VZPOMÍNÁTE, JAK TI VE ŠKOLE VYSVĚTLOVALI
měření proudu a napětí?
Dejte vědět v níže otevřené diskusi!
TEXT Z OBLASTÍ
SOUVISEJÍCÍ KONTAKT

Konec tisknuté stránky z portálu Elektrika.cz.